Rex Tillerson signalizuje skutečné priority Trumpovy administrativy:

Americký ministr zahraničí ignoruje jednání NATO. Avšak chystá návštěvu Ruska

21. 3. 2017 / Karel Dolejší

Model mezinárodních vztahů, ve kterém jsou zásadně obcházeny multilaterální mezinárodní organizace a přednost je dávána dvoustranným mezistátním dohodám, prosazuje již velmi dlouho Moskva. Je to totiž model, ve kterém zpravidla nemusí dodržovat pravidla a normy mezinárodních institucí a v němž, jak doufá, se domluví se silnými o osudech slabých.

Nyní preference zahrnující přesně tento model signalizuje Trumpova administrativa. Tillersonovo chování dává najevo, že spojenecké státy, které z největší části nepatří k nejsilnějším hráčům na světové scéně, musejí počkat, protože přednost mají dvoustranné vztahy s těmi opravdu velkými. První skupina je sice USA tradičně přátelsky nakloněna a druhá je považuje minimálně za konkurenty v celé řadě oblastí, ale na tom zjevně v Trumpově Bílém domě příliš nezáleží. Rozhodující je rozlišení mezi velkými a malými hráči.

Nadšení pro Trumpa, které lze někdy s úžasem pozorovat, nebo zase zcela vyšinuté pokusy vydávat jeho pučistickou politiku za organické pokračování politiky předchůdců, v českém veřejném prostoru zatím docela úspěšně zastírají fakt, že pokud se právě zmíněný model mezinárodních vztahů skutečně prosadí a multilaterální organizace jako OSN, EU, NATO budou obcházeny dvoustrannými "dohodami mocných", pak středně velký, ekonomicky závislý a vojensky slabý stát jako ČR bude v novém uspořádání "dog-eat-dog" brzy bit ze všech stran.

Aha, říkáte, Zeman jeden za Trumpem.

Česká republika, to je místo, odkud si Trump kdysi dávno přivezl jednu ze svých bývalých manželek. Pokud se i přes svůj věk rozhodne rozvést ještě jednou, tuto zemi již využil, stejně jako Slovinsko, do sbírky ji nepotřebuje - a je pro něj jinak absolutně nezajímavá.

Vytisknout