23. 3. 2017
Dosud nevíme nic o motivech útočníka z Westminsteru, upozorňuje Simon Jenkins. Jediné, co lze říct, je, že se útočníkovi nepodařilo proniknout do samotného parlamentu. Kolemjdoucí byli zraněni a usmrceni, ale obrovský bezpečnostní aparát nutný pro takovou instituci, byl naprosto efektivní při ochraně jejích poslanců a zaměstnanců. V rušném moderním městě nelze nikdy zajistit absolutní bezpečnost, avšak policie může říct, že systém byl prozkoušen a že funguje. Pokud nechceme pořádat zasedání parlamentu v bunkru, existují hranice toho, co více lze nebo by se mělo rozumně dělat.
Lze předpokládat, že útočník očekával, že jeho činu - a tedy jeho poslání - se dostane obrovské publicity. Možná opravdu chtěl šířit strach, podrobit demokracii zatěžkávací zkoušce a, pokud by to bylo možné, změnit její chování.
Naše reakce na takovéto incidenty nesmí být přehnaná. Terorista je bezmocný bez pomoci médií a těch, kteří je krmí slovy a činy. Ve své rozmyslné příručce "Terorismus: Jak reagovat" píše akademik Richard English, že takzvanou hrozbou demokracii, o níž politikové tak rádi mluví, není krveprolévání ani škody na majetku. Daleko větším nebezpečním jsou nemoudré, extravagantní a kontraproduktivní státní reakce. Jedině když média reagují určitým způsobem, mohou teroristé dosáhnout svých pochybných cílů.
Nezapomínejme, že Theresa Mayová zneužila útoků v Paříži a v Belgii k zavedení špehovacích pravomocí vůči občanům - zavedla v Británii nejintruzivnější špehovací systém, porušující soukromí občanů, v celém západním světě.
Musíme si uvědomit, že dnes jsou v boji proti terorismu velké peníze. Dnes není chvíle poukazovat na to, že je to přehnané, avšak je nutno poukázat na to, že přehnaná protiteroristická opatření napomáhají teroristům. Všichni, kteří se na nich podílejí, mají na tom zájem: od novinářů přes politiky a policii až po bezpečnostní lobbisty. Skutečnost, že v totalitních zemích k terorismu v podstatě nedochází, protože takové země cenzurují informace, dokazuje, jak klíčovou roli hraje při teroristických útocích publicita.
Tam, kde je cílem teroristů nejen zabít pár osob, ale hlavně zastrašit miliony lidí, sdělovací prostředky jsou pro ně nutným společníkem. Hrůzu nešíří sám teroristický útok, tu šíří reportáže o něm, vysílání, zredigovaná prezentace, rozhodnutí, jak velký prostor se incidentu má věnovat.
Všichni analytici terorismu opakovaně poukazují na to, že terorismus není ideologií. Zbraně a bomby nejsou "existenciální" hrozbou žádné zemi ani společnosti. Politikové, kteří toho zneužívají ve snaze vyvolat ve společnosti strach, jsou cynikové, kteří tím prosazují své zájmy. Terorismus je metodologie konfliktu. Proti šílencům, kteří zabíjejí, neexistuje žádná skutečná obrana, i když je důležité znovu jasně zdůraznit, že ulice Londýna snad nikdy nebyly bezpečnější než dnes.
Reakce britské vlády na teroristické útoky Irské republikánské armády v sedmdesátých a v osmdesátých letech byla správná. Tehdejší britská vláda je považovala za náhodné zločiny, nikoliv za kvasi-politická gesta. Terorismus IRA byl daleko horší než cokoliv, čeho jsme svědky dnes. Avšak ani tehdy nebyla svoboda v Británii v podstatě omezena, život šel dál a teroristická hrozba nakonec zmizela. Doufejme, že totéž bude platit i dnes.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Vytisknout26.3. 2017
Motiv Khalida Masooda, 52, atentátníka, který napadl minulý týden Westminster, se zřejmě nikdy nepodaří zjistit, uvedla londýnská policie. Kolem loňských Vánoc se Khalid Masood, jeho partnerka a dvě děti vystěhovali z jejich malého, ale pohod...
23.3. 2017
Richard Barrett, Global Strategy Network: Správná reakce, jak řekla dnes večer premiérka, i londýnský primátor, je, že se musíme dál chovat normálně, jako by se nic nestalo. Takovýmto útokům se nedá stoprocentně zabránit. Budou se dít. A hlavním ...
23.3. 2017
- Premiérka Mayová ve čtvrtek v parlamentě: Útočník byl známý rozvědce MI5. Byl to rodilý Brit. Byl před několika lety vyšetřován v souvislosti s extremistickým terorismem. Byl ale "okrajovou figurkou". - Vyšetřovatelé znají totožnost...