7. 3. 2017 / Karel Dolejší
Alexandr Mitrofanov včera trefně napsal, že se předseda ČSSD Bohuslav Sobotka posledními manévry proměnil z liberála v národního sociála ZDE. Manévr týkající se progresívního zdanění příjmů, aniž se jakkoliv změní dlouhodobá politika podbízení se velkým ekonomickým molochům či oligarchům, je součástí proměny. Mluveno módním jazykem, řeč je o faceliftingu ČSSD. Přičemž, zdaleka nejen podle Mitrofanova, "ČSSD byla původně demokratickou levicovou stranou pozvedající lidi práce právě k pochopení složitějších společenských souvislostí. Dnes je to pryč."
Obhajovat účelové vytažení progresívní daně z příjmu ve volební kampani tak, jako to dělá Tomáš Korda ZDE, znamená pustit se do "strukturalistické" obhajoby sobotkismu bez jakéhokoliv ohledu na kontext, v němž předseda ČSSD svůj návrh předložil.
Proč "strukturalistické" obhajoby? Protože podle Kordovy argumentace jakoby nemají levice a pravice ve skutečnosti žádnou samostatnou podstatu, žádné hodnoty a zásady nezávislé na protistraně. Jde prý o dva znaky ustavující se teprve vzájemným rozdílem. Jestliže ČSSD není levicovou stranou, TOP 09 prý nemůže být stranou pravicovou. Jelikož, alespoň podle Kordy a jeho argumentace, samy o sobě tyto kategorie nemají žádný obsah.
Na Západě je progresívní daň mimochodem zcela běžná. V sofistikovanější podobě než předseda ČSSD ji tam často zavedly pravicové vlády.
Levice ovšem zdaleka není v krizi jen v ČR, která patří k několika málo postkomunistickým zemím, jež kdysi z ideologických důvodů uplatnily rovnou daň. Jediný evropský stát, který právě skýtá jistou naději na příští levicovou vládu, je Spolková republika Německo. Ale i to jen za předpokladu, že se poslední zprávy výzkumníků o vyčerpávání fenoménu Schulz nepotvrdí. Hlavní politickou dělící linií dneška ve světě už není levice versus pravice, ale globalisté versus antiglobalisté, respektive příznivci otevřené versus uzavřené společnosti (viz např. ZDE). Tradiční levicoví voliči, američtí běloši z řad modrých límečků, vloni zvolili prezidentem xenofobního a ultrapravicového Donalda Trumpa, jenž jim slibuje to co skutečně chtějí bez liberální omáčky, o niž ztratili zájem. Tradiční levicoví voliči v Británii hlasovali pro brexit. Tradiční francouzští levicoví voliči se chystají volit Marine Le Pen.
Babiš teď už vyhraje příští parlamentní volby v ČR, ať Sobotka opožděný a problematicky koncipovaný návrh na progresívní zdanění uvnitř ČSSD prosadí nebo neprosadí. Ale pokud ho v navržené podobě prosadí, silně zvýší pravděpodobnost, že příslušníci vyšší střední třídy, kteří by za aktuální situace uvažovali o volbě ČSSD coby menšího zla oproti z řetězu utrženému Babišovi, sociální demokraty volit nebudou. Protože by hlasovali sami proti sobě. Pro ty, kdo je veřejně označuje za údajný problém, zatímco o skutečných problémech, jichž je do značné míry autorem, záměrně nemluví. A konečně také pro ty, kdo chtějí vládnout s nereformovatelnými komunisty dodneška slavícími Stalinovy narozeniny ZDE, táhnoucími zemi před listopad 1989.
Vidí také, že Bohuslav Sobotka nemá ani tolik odvahy jako tradičně lavírující koaliční lidovci, kteří se nebojí říci, že mnoha velkým zahraničním firmám Česká republika uděluje desetileté daňové prázdniny, po nichž si investor zabalí fidlátka a utíká sbírat benefity jinde, aniž z toho plyne státu jakýkoliv trvalý přínos ZDE. Zatímco místní drobní a střední podnikatelé či vyšší střední třída jsou pak označováni za ty, které je třeba ve prospěch chudého lidu pořádně natáhnout. Aby Sobotka dostal hlasy ukřivděných.
Jinak řečeno, právě díky Sobotkovu návrhu si vyšší střední třída velice dobře uvědomuje, že česká levice dnes doopravdy nemá žádnou podstatu. Jen se marketingovými technikami snaží vymezit rozdílem proti konkurenčnímu produktu, aby zvýšila nevalné vyhlídky na politickém trhu.
Že jde o stranu, která souběžně s předstíráním zájmu o to, aby daňový systém nastolil pravidla kompenzující tržně neúspěšné, nic nemění na dlouhodobé politice státem dotovaných investičních pobídek pro velké zahraniční firmy a že souběžně se zaváděním tíživých povinností vyplývajících z EET pro živnostníky spolu s KSČM zbavila státní molochy i povinností vyplývajících z registru smluv. Že jí jednoduše vůbec nejde o spravedlivá pravidla pro všechny - ale jen o exemplárně přísný metr na ty, o jejichž volební hlasy se přestala zajímat.
Vytisknout7.3. 2017 / Jan Čulík
K příspěvku Karla Dolejšího o "sobotkismu" mám několik drobných připomínek. Je asi pravda, jak píše Karel Dolejší, že "Hlavní politickou dělicí linií dneška ve světě už není levice versus pravice, ale globalisté versus antiglobalisté, respektive příz...