Poučení ze slibů ČSSD o zvýšení korporátních daní

7. 3. 2017 / Boris Cvek

 Ano, tehdy se zdálo, že levicová vláda ČSSD s komunisty nebo zemanisty je v zásadě jistou věcí. Zemanisté (SPOZ) měli za sebou prezidenta, měli ministry v Rusnokově vládě… ale získali nakonec jen 1,5% podpory ve volbách. Komunisté a socialisté získali dohromady dnešních 83 mandátů (a od té doby v průzkumech spíše klesají).

A vedení ČSSD se hned po volbách pustilo do puče proti předsedovi Sobotkovi, přičemž Sobotkovi protivníci chtěli jednat s miliardářem Babišem o sestavení vlády bez svého předsedy. Babišovi nadbíhaly obě strany. Byl to tak syrový a nepředstíraný boj o koryta, že v něm řeči o zvýšení korporátní daně zmizely jako obyčejná předvolební lež. Ale stejně je z toho nakonec asi nejlepší vláda, jakou jsme tu kdy po roce 1989 měli.

Ještě jednou: nebyli jsme svědky toho, jak se ČSSD sjednotí proti miliardářovi a tlačí na něj, aby přistoupil na zvýšení korporátní daně. Naopak se jednotlivé frakce ČSSD přebíhaly v tom, kdo díky Babišovi dosáhne na koryta. Po podzimních sněmovních volbách zřejmě budeme svědky toho, jak se o Babišovu přízeň předbíhají všechny strany (nezapomeňme, že ačkoli se dnes šéf TOP09 dušuje, že s ANO nikdy, tak jako šéf lidovců byl ochoten jít do vlády, podporované komunisty, což bylo porušení asi nejvážnějšího tabu české politické scény po roce 1989). Je otázka, zda Babiš vůbec nějakou další stranu bude potřebovat. Zatím se zdá, že tradiční strany mu chtějí do voleb dohodit co nejvíce svých neskalních voličů (skalní voliči volí stále stejně a kdyby bylo tedy na nich, dopadly by volby pokaždé stejně, ať by se dělo cokoli).

Teď mi dovolte ještě malou poznámku ke korporátním daním. U nás je korporátní daň 19%, v roce 1993 (za pravicové vlády V. Klause) byla ovšem 45%. Je pravda, že od té doby se korporátní daně snižovaly i na západě Evropy, ale „dodnes“ (odkazuji na článek z Lidových novin z roku 2013) je ve Francii přes 33%. Nejnižší korporátní daně, 10%, mají Bulharsko a Kypr, Irsko pak 12,5%. Když vezmu údaje z wikipedie, tak Německo má korporátní daň necelých 30%, USA 35%, Británie 20%, Švédsko 22%, Švýcarsko necelých 18%, Itálie téměř 28%, Rakousko 25% atd. Jistě není pouhá výše této daně směrodatným ukazatelem, vážná diskuse by se o ní ale měla vést. A pokud má mít nějaký reálný smysl, pak především po volbách a s Andrejem Babišem, nikoli před volbami s voliči.

Měla by to být ale v prvé řadě debata o povaze naší ekonomiky, nikoli o výši daní. Měli bychom se bavit o tom, co chceme principiálně dosáhnout, nikoli o parametrických změnách. Např. nemusíme nutně zvyšovat korporátní daně, pokud dokážeme zajistit transparentní hospodaření s veřejnými penězi. Nejhorší ze všeho je mix „konkurenceschopnosti“ postavené na levné pracovní síle a nízkých daních, tedy nízká přidaná hodnota, se státem, který je systematicky a ve velkém okrádán a který je natolik paralyzován, že nedokáže zajistit fungování práva a kontrolu nad veřejnými penězi. A k tomu přidejte slabou občanskou společnost, všeobecný strach a normalizační morálku, která starost o veřejný zájem vnímá jako něco nadbytečného, nekalého a hloupého. Všechno naráz asi změnit nepůjde, tím spíše s reálnou politikou, která vyprodukovala solární barony nebo která odmítá funkční registr smluv. Já třeba stále nedokážu uvěřit tomu zázraku, že doba paní Vesecké a pana Rampuly je již pryč (na jak dlouho?).

Firemní daně v Česku jsou pod průměrem EU, nejvyšší má Malta

Zdroj: http://byznys.lidovky.cz/firemni-dane-v-cesku-jsou-pod-prumerem-eu-nejvyssi-ma-malta-po0-/firmy-trhy.aspx?c=A130224_154341_firmy-trhy_khu

List of countries by tax rates

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_tax_rates

Vytisknout