7. 3. 2017 / Tomáš Korda
Podle návrhu premiéra Sobotky by se ČSSD měla voličům zavázat, že zavede progresivní zdanění. Dříve s touto daní měly potíž jen ostatní politické strany (vyjma komunistů). A teď? Už sami někteří členové ČSSD mají s návrhem svého předsedy problém. Jaký to úpadek, na jednu stranu. Avšak na stranu druhou alespoň víme, že dělení na pravici a levici trvá i nadále. Pouze se nenachází mezi stranami, ale uvnitř jedné strany – sociální demokracie.
Ne Kalouskovi, ne Fialovi, ne Babišovi, ale vlastním řadám musí premiér Sobotka vysvětlit potřebu progresivního zdanění.Co musí vysvětlit, je hlavně to, že se tady nebojuje jen o progresivní daň, ale především za to, co v sobě skrývá. A tím není nic jiného než boj za vytyčení hranice mezi pravici a levici, která je z civilizačních důvodů neopominutelná. Tato hranice není nic samozřejmého. Proto musí být znovu a znovu vybojována. Protiklad pravice a levice není jednoduše v tom, že jedna stojí proti druhé. To by šlo o falešný boj. Obě strany by totiž souhlasně tiše uznávaly, aniž by se obtěžovaly cokoli voličům říci, že hranice mezi nimi objektivně existuje. Pravice a levice by se pak na hranici mezi sebou jednoduše spoléhaly. V tom by byly za jedno. A právě v tom by podváděly voliče, protože by jim dávaly vybrat ze dvou už hotových alternativ.
Pokud ale jedna strana začne mluvit o fiktivnosti samotného dělení mezi ní a druhou stranou, řeže druhé, ale i sobě pod sebou větev, protože identitu každé ze stran tvoří její protiklad. Identitou pravice je, že není levicí, a naopak. Jakmile rozdělující hranice zanikne, vznikne Babiš.
Právě za této situace je boj za progresivní daň nutné pochopit jako boj za opětovné vytyčení zaniklé hranice mezi pravicí a levicí. Tudíž jako boj vedený nikoli primárně proti pravici, ale proti politickému živlu, který těží z toho, že rozdíl pravice a levice zanikl. Pokud to proto pan Kalousek myslí se svým bojem proti Babišovi upřímně a vážně, měl by s máslem na hlavě dojít za Sobotkou a na kolenou prosit za odpuštění. Totiž od něj a jemu podobných politických dobrodruhů dostal Babiš darem rovnou daň. Nemusel se tak namáhat s vysvětlením, že rovná je pro všechny, ale rovnější pro Agrofert.
Chce-li tedy pan Kalousek sjednotit pravici, měl by se nejprve spolu se Sobotkou zasadit o prosazení progresivního zdanění a stát se skutečným levičákem. Jím není ten, kdo pozná, že nastala situace, kdy je třeba, aby pravice a levice spojily síly proti společnému nepříteli (Babišovi). Neboť spojení sil oficiálně ruší pravolevé dělení, což dává za pravdu Babišově lži, že stojí sám proti všem. Přesně takto Kalousek Babišovi nahrává. Skutečný levičák je naopak ten, kdo se dokáže vymezit jak proti staré pravici, tak proti té nové, jež pravolevé dělení neuznává. A právě to dělá progresivní daň. Progresivní daň říká, že boj je jinde: mezi pravicí a levicí a ne mezi Babišem a zbytkem. Všechny klasické politické strany, tito dinosauři minulého století, by si proto měly stihnout vytesat „progresivní zdanění“ na svůj náhrobek, než bude líp, aby se mohly těšit z toho, že až bude líp, bude tato daň tížit Babišovi hlavu jako noční můra.
PS: Kdo říká, že progresivní daň, znamená zvýšení daní, prozrazuje na sebe, že podle sebe soudí ostatní, protože se neptá, pro koho znamená progresivní daň zvýšení daní. Bezohledně tak podle sebe posuzuje zbytek na základě pravidla, co je dobré pro mě, je dobré i pro ostatní. Takoví lidé jsou hrozbou demokracie, protože ta, jak známo, předpokládá diskuzi a diskuze je výměna názorů a ta může probíhat jen za předpokladu, že lidé dokáží vůči svým názorům zaujmout odstup a nechat si je zpochybnit.
Vytisknout7.3. 2017 / Jan Čulík
K příspěvku Karla Dolejšího o "sobotkismu" mám několik drobných připomínek. Je asi pravda, jak píše Karel Dolejší, že "Hlavní politickou dělicí linií dneška ve světě už není levice versus pravice, ale globalisté versus antiglobalisté, respektive příz...