Kterak politika Demokratické strany vynesla Donalda Trumpa do Bílého domu
11. 11. 2016 / Daniel Veselý
Záplava komentářů hodnotících příčiny triumfu politického
greenhorna a vulgárního tlučhuby nad ideální kandidátkou establishmentu
v amerických prezidentských volbách se hemží svalováním viny na domnělé
nepřátele, tu na Rusy a WikiLeaks, onde na rasisty a nevzdělance. Přitom každá kritika
proher a neúspěchů by měla cílit především do vlastních řad. Tomu se však
Demokratická strana a liberální elity vyhnuly obrovským obloukem, a zadělaly si
tak možná na mnohem větší průšvih v příštích volbách.
Je pohodlné a pokrytecké vinit kupříkladu WikiLeaks
z volební prohry Hillary Clintonové, avšak bez konkrétních politických
kroků předních představitelů Demokratické strany by ani nebylo co odhalovat. Z
memoranda
Demokratického národního výboru zveřejněného WikiLeaks totiž vyplývá jedna
zásadní věc, která výrazně pomohla Donaldu Trumpovi k volebnímu triumfu.
Strategie pracovně nazvaná Pied Piper (Krysař), na níž s
Demokratickým národním výborem spolupracoval volební tým Hillary Clintonové,
byla založena na záměrné „kultivaci“ extrémních republikánských kandidátů na
prezidentský úřad, aby se stali „mainstreamem Republikánské strany“ – a aby se
tak zvýšily šance Hillary Clintonové na vítězství ve volbách.
Tým Clintonové a Demokratický národní výbor hodlaly
extrémisty uvnitř Republikánské strany využít jako „klacek, který by posunul kandidáty
establishmentu více doprava“ a trvaly na tom, aby se Trump a další extrémisté
(Ben Carson a Ted Cruz) dostali v Republikánské straně do popředí a aby je
média brala vážně. Jinými slovy šlo o snahu vylíčit jakéhokoliv republikánského
kandidáta jako nestravitelnou volbu pro americký elektorát.
Jak už nyní víme, tato strategie nakonec vedla k naprostému
fiasku.
Mezitím, co se demokratické elity snažily pěstovat Donalda
Trumpa coby mainstreamového představitele republikánů, házely klacky pod nohy
soupeři Clintonové v demokratických primárkách - Berniemu
Sandersovi. Tomu se podařilo zmobilizovat milióny lidí, od sympatizantů hnutí
Occupy Wall Street po tradiční voliče demokratů, a hovořit o problémech, které
tížily obyčejné Američany, kupříkladu o odlivu pracovních míst do zámoří,
vedení nákladných válek, zadlužování domácností; o stagnaci mezd a rozevírání
nůžek mezi chudými a bohatými. Šest ze sedmi průzkumů
veřejného mínění z ledna a února letošního roku dávalo Sandersovi větší
šanci porazit Trumpa ve volbách než Clintonové.
Emaily Demokratického národního výboru zveřejněné WikiLeaks v syrové
nahotě ukazují,
jak špičky Demokratické strany pohrdaly Sandersem a jeho stoupenci a jak velký
měly problém se vypořádat se Sandersovou „revoltou“, a tuto skutečnost se
populisticky snažil využít Donald Trump. Předáci demokratů zašli dokonce tak
daleko, že zpochybňovali Sandersův židovský původ.
Demokratické strana se zjevně nedokázala vyrovnat se
vzestupem sociálnědemokratického politika ve vlastních řadách, a přestože si
byla dobře vědoma neoblíbenosti Hillary Clintonové, dělala vše proto, aby její
nominaci na kandidaturu do prezidentských voleb prosadila.
Obě strategie – protežování extrémisty Trumpa a oslabování
Sanderse, jenž mohl magnáta porazit a stát se prvním skutečně progresivním
americkým prezidentem – se nakonec osudově obrátily proti demokratům, a díky
tomu do Oválné pracovny vstoupí oligarcha, rasista, sexista a popírač
globálního oteplování v jedné osobě. Ovšem nenechme se vyvést z omylu,
některé prognózy ukazují,
že po dalších volbách může být ještě hůř – tedy pokud se Demokratická
strana nepoučí z vlastních chyb, o čemž lze s úspěchem pochybovat.
Odtajněná e-mailová korespondence Demokratického národního
výboru a Hillary Clintonové celkem výmluvně poukazuje na naprostou zkostnatělost
Demokratické strany, na její oddanost stávajícímu ekonomickému a politickému řádu,
ač tento byl příčinou povlovně vzrůstající zloby, nenávisti a rasismu
v americké společnosti – a koneckonců i příčinou zrodu fenoménu Trump.
Vytisknout