Z Trumpa je nutno se také poučit

11. 11. 2016

Od roku 1950 měla Amerika sedm prezidentů na dvě funkční období. Avšak po osmi letech vlády většinou Američané hlasují pro prezidenta z opačné politické strany. To se zdá být etablovanou zvyklostí, píše Martin Kettle.

Je skutečně pravda, že Trump zvítězil prostřednictvím voličské tsunami velkou převahou? Ve skutečnosti získala Hillary Clintonová téměř o čtvrt milionu hlasů více než Trump. Trump získal méně hlasů než Bush v roce 2004, John McCain v roce 2008 a dokonce i Mitt Romney v roce 2012.

Taky to zjevně nebylo povstání nemajetných proti establishmentu. Drtivá většina občanů, kteří zastávají názor, že nejdůležitější je zlepšit americkou ekonomiku, hlasovala pro Clintonovou a drtivá většina chudých lidí hlasovala také pro Clintonovou. A pro Clintonovou hlasovalo také 55 procent mladých lidí, tzv. mileniálů. Od mladých lidí se Clintonové dostalo větší volební podpory než od jakékoliv jiné demografické skupiny.

78 procent lidí, kteří si myslí, že je jejich dnešní finanční situace horší, než byla v roce 2012, hlasovalo pro Trumpa a jen 19 procent pro Clintonovou. 63 procent lidí, kteří si myslí, že život pro příští generaci bude obtížnější, také hlasovalo pro Trumpa. 65 procent lidí, kteří se domnívají, že obchod likviduje americké pracovní příležitosti hlasovalo pro Trumpa. Jenže všichni tito lidé tvoří jen asi třetinu amerických voličů. Většina Američanů zastává názor, že se jim vede docela obstojně.

Na Trumpovi je mimořádné, že není ani sociální ani ekonomický liberál. Trump je antiliberál. Tím se odlišuje od všech moderních amerických prezidentů. Ne všichni nedávní američtí prezidenti byli jak sociální, tak ekonomičtí liberálové. Clinton byl obojí. Bush byl sociální konzervativec, ale ekonomický liberál. U Obamy to bylo obráceně. Trump není ani jedno.

Proto na Trumpovi tolik záleží. Je to antiliberální prezident pro postliberální éru. Zosobňuje extremní nepřátelství vůči sociálnímu liberalismu, pohrdá etnickými menšinami, nenávidí muslimy, ignoruje zákonnost a ústavnost, odmítá lidská práva, je ochoten používat mučení, vysmívá se invalidům, posmívá se politické korektnosti, a především je signifikantní jeho postoj k ženám.

V mnoha ohledech je Trump vyvrcholením hluboce zakořeněné nenávisti pro sociální liberalismus, který pro mnoho Republikánů po mnoho let zosobňovala Hillary Clintonová. Tato nenávist charakterizovala americkou konzervativní pravici po mnoho let a nemá v Evropě v podstatě obdobu.

Avšak Trump je ještě nepřátelštější vůči hospodářskému liberalismu. Jeho celá kampaň byla založena na tvrzení, že vláda může ochránit americké pracovní příležitosti proti globalizaci. Trumpova ochota bojovat proti globální liberální ekonomice je jádrem Trumpovy jedinečnosti. Je to také zdaleka nejzajímavější a nejmocnější aspekt jeho kampaně.

Svým hluboce sobeckým a sociálně neliberálním způsobem zosobňuje Trump něco autentického. Signalizuje vědomí, že globální liberální pořádek dobře nefunguje, že státní intervence jsou jediným možným způsobem jeho nápravy a že to americké sociálně liberální režimy nedělaly dobře. Také si Trump uvědomil, že toto je názor mnoha voličů na základě jejich osobní zkušenosti.

Jistě je správné vyjadřovat vůči Trumpovi odpor, poznamenává autor, ale to by nás nemělo zaslepit vůči věcem, v nichž Trump poznal něco nového a v nichž se od něho můžeme poučit.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 11.11. 2016