Polemika nad názory Edwarda Lucase

13. 11. 2016 / Michal Mašín

Jaké reálné nebezpečí hrozí nám Čechům? Ono se to v současné době nenosí, ale vzato z populačního hlediska, během doby, kdy Čechové a Slováci úpěli pod nagajkou proradného Rusa, naše populace zaznamenala nejúspěšnější období. Navíc pořád mluvíme i píšeme Česky, takže v porovnání se Skoty a s Iry jsme z toho vyvázli poměrně dobře.

Edward Lucas píše, že takřka všichni evropští spojenci, zejména v pohraničních státech, pohotově přispěchali na pomoc Americe v Afghánistánu a Iráku. Bravo, zejména té pomoci při druhé válce v Iráku můžeme zatleskat. Evropští spojenci neváhali přispěchat pomoci Americe ve válce proti státu, který nenesl na útoku proti Americe odpovědnost. To je dobrý příklad dobře fungující obrany proti neexistující hrozbě a jak kolektivně způsobit smrt statisíců nevinných lidí přímém důsledku vojenských akcí a následné humanitární katastrofy. Nějaký hloupý pochybovač by ovšem tuto exhibici solidarity mohl nazvat agrese, ale to by byl dozajista, pouze hanebný propagandista placený Kremlem. Tento podvratný názor by pak bylo třeba korigovat, zřízením nějakého institutu pravdy, aby nenaleptával integritu světonázoru mládeže a obyvatelstva obecně.

Dále Turecko, které podle autora pochvalně věnuje předepsaná 2% HDP na zbrojení, v současné době okupuje v rozporu s rezolucí OSN ½ Kypru a NATO se nijak nesnaží vynutit plnění této rezoluce na svém členovi ani nejsou zavedeny žádné sankce jako proti Rusku. Turecko v současné době intervenuje na území Sýrie v rozporu s přáním legálních představitelů této země a prezident Turecka se v současné době netají se snahou rozšířit hranice své země. Bude mu v tomto úmyslu NATO bránit? Bude mu později bránit, až si po kousku Sýrie bude chtít ukousnout kousek třeba Bulharska, které je také členem NATO?

Další pochválená země Řecko, která je navzdory členství v EU ekonomicky na huntě, nelituje peněz a dodržuje svůj 2% závazek ve zbrojení, aby udrželo paritu s Tureckem, protože to je snad jediné reálné nebezpečí, které Řecku hrozí. Ale hrozí mu od jiné členské země NATO a nikoli od Ruska. Právě Řekové mají z ruské hrozby takový vítr, že by snad Rusku mohli v pomýlení smyslů pronajmout nějakou námořní základnu. Naštěstí jsou tu další a moudřejší členové NATO, kteří pohlídají, aby k tomu nedošlo.

Autor se omlouvá Ukrajině, ale nebyli to Rusové, kdo Ukrajině položil podmínku, buď budete obchodovat s námi, nebo s Ruskem. Byla to Evropská Unie. Byla to Evropská Unie, kdo se první zachoval jako diktátor, diktující slabšímu partnerovi, co a jak bude a s kým si smí hrát na pískovišti a s kým ne.

Lucas píše: Snažíme se rozšířit a prohloubit globální obchodní systém. On ho chce zablokovat obchodními válkami. Kdo jsou ti my?

A ano současné elity se snaží o prohloubení globálního obchodního systému. Tím také distribuují a prohlubují sociální nerovnost. Jelikož chudoba je relativní, při globalizaci dojde k prohloubení chudoby, protože v jednom globálním systému se budou nejbohatší oblasti porovnávat proti nejchudším, k čemuž by v izolovaných systémech nedošlo. Zároveň bude snaha využívat chudé oblasti nad únosnost prostředí, protože i v těchto oblastech se lidé budou snažit dosáhnout úrovně těch nejbohatších.

Mentální úroveň těchto pokrokových globalizátorů, je schopna řešit problém uhlíkových emisí tím, že nahradí neobnovitelnou ropu obnovitelným bioethanolem, k jehož produkci z cukrové třtiny je v Brazílii nutné vykácet tisíce hektarů deštného pralesa a po pár letech se podivovat, proč pořád ten CO2 ve vzduchu neklesá.

A závěrem se pan senior editor za celou evropskou elitu ptá:v "Proč nám lidé nedůvěřují?" Odpověď nejen odvrátí nebezpečí vítězství dalších Trumpů v Evropě. Také nám umožní lépe ustát hrozbu z Ruska.

Odpověď je tato: Tyto elity žijí v zajetí svého vlastního výkladu světa, rezonujícím s imperiální kocovinou a přesvědčením, že jsou to jen oni, kdo přinášejí světu dobro a pokrok. To se ovšem neshoduje s výkladem světa lidí, kteří žijí malými starostmi. Tyhle elity nevnímají, že i když sedí na vysokém postu a berou statisíce liber ročně, jejich představa o světě není pravdivá, pokud už ne vyloženě dětinská, to ale nijak nebrání tomu, aby své falešné představy vnucovaly druhým.

Národy střední Evropy, se zatím mohou cítit v bezpečí, zatím je před expanzionismem Ruska chrání NATO, tedy převážně společenství států s koloniální minulostí, kteří mají historickou zkušenost v tom, jak se chovat k národům pod jejich nevyžádanou ochranou. Spolu s těmito státy naši bezpečnost chrání stát, u kterého se na paměť jeho působení v našich krajích zachovalo rčení poturčenec horší Turka.

Ostatně to co cítí k Středoevropanům takoví Britové, poodhalil letošní brexit. Když byla ohozena falešná rouška korektnosti, odhalila se ošklivá skutečnost, že národy bývalé Oesterreich nejsou s výjimkou Rakušanů v  Anglii považovány za rovnocenné. Přitom právě tyto národy nemají kolonialistickou zkušenost a nemusejí tak svoji hanbu skrývat za rouškou falešné korektnosti.

Vzato kolem a kolem jsme nyní v dobrých rukou. Hlavně na našeho severního souseda, který je evropským ekonomickým hegemonem, se můžeme spolehnout - tedy do té doby než jeho populaci okolnosti umožní odhodit roušku korektnosti a ukáže se v plné nahotě, co si o nás myslí.

Ano, právě článek Edwarda Lucase představuje elitářský pohled na svět, který hodnotí s anglosaskou optikou vidění světa a nechápe, že z jiného úhlu se vše může jevit jinak.

Vytisknout