Je po vítězství pravicového populismu v USA na řadě Francie?

11. 11. 2016


Po brexitu a vítězství Donalda Trumpa mnozí ve Francii váhají, zda dalším dílem frustrující politické skládačky nebude jejich země. Prezidentské volby se konají za pouhých pětt měsíců a krajní pravice si v průzkumech vede úspěšně.


Šéfka krajně pravicové strany Národní fronta Marine Le Penová vyprodukovala záplavu tweetů a od gratulací Trumpovi dokonce ještě před oznámením výsledků přeskakovala k odsuzování rivalů doma.

"Můžeme umožnit, co bylo nemožné; co lid chce, může lid udělat," znělo jedno z posledních varování politickému mainstreamu.

Le Penová ale není jediná, kdo může potenciálně získat. Politici od zapáleného ultralevičáka Jeana-Luca Melenchona po středopravicového exprezidenta Nicolase Sarkozyho se snaží přizpůsobit svou politickou komunikaci výsledku americké volební kampaně.

"Francouzům je nutno říci, že Trump je to co může zítra udělat extrémní pravice ve Francii," prohlásil nepopulární prezident Hollande v knize vydané v říjnu, která nese výmluvný název "Prezident by tohle říkat neměl".

Ale co je pro Hollandeho varování znamená naději pro Le Penovou. V jistém smyslu tento scénář představuje opak situace z minulosti, kdy se otec Le Penové Jean-Marie umístil druhý v prvním kole prezidentských voleb v roce 2002. Také tehdy panovala široce rozšířená nespokojenost se statem quo.

Le Pen starší byl ve druhém kole poražen, volby byly považovány za referendum o extrémismu. Levice i pravice masivně hlasovala pro Jacquese Chiraka. Dnes jsou ovšem dceřina prohlášení mnohem méně bojovná - a protiimigrační, protievropská rétorika v rozzlobeném elektorátu silně rezonuje.

A přidávají se další. Kandidát socialistů Arnaud Montebourg, bývalý ministr hospodářství, je přesvědčeným obhájcem průmyslu "Made in France" a chce restrukturovat EU, kterou přirovnává ke "krachujícímu podniku".

Lídr krajní levice Melenchon je ještě více proti unii a vystupuje proti "neoliberální globalizaci". Pak je tu další bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron, který zdůrazňuje svou roli kvazioutsidera politické třídy.

Dopady voleb v USA budou zřejmě nejsilněji pociťovány na pravém středu, který tento měsíc pořádá primárky.

Sarkozy, který zaostává, varuje před nebezpečím spoléhání na průzkumy. Trumpovo vítězství podle něj představuje "touhu po změně".

Konzervativní Alain Juppé (který je podle průzkumů favoritem - red.) z dění v USA vyvozuje velmi odlišné závěry, navzdory tomu, že je široce považován za "establišmentového" kandidáta. I když hovoří o "dvou Franciích", úspěšných a neúspěšných, zdůrazňuje uměřenost a smířlivost.

"Říkám `ne` rozdělování a demagogii, která Francouze staví navzájem proti sobě," prohlásil Juppé k příznivcům v Bordeux.

"Trumpovo vítězství odpovídá širšímu odmítnutí globalizace a jejích důsledků na Západě," prohlásil jeden z expertů. Avšak jiní se domnívají, že paralely mezi USA a Francií nelze dovádět příliš daleko. Pravý střed podpoří vítěze primárek a odmítne alianci s krajní pravicí.

Dotázaní voliči si ovšem nejsou jisti, zda rozdíly budou mít náležitý účinek.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 11.11. 2016