Obamův "pivot" nevyšel:

Čínské domino v Jihočínském moři: Po Filipínách může přijít řada na Malajsii

2. 11. 2016

Tento vývoj posiluje čínský narativ o úpadku USA a nezadržitelném vzestupu Pekingu. Ukazuje také na čínskou schopnost přeplatit své rivaly.

Malajsie je již nejbližším čínským obchodním partnerem v Jihočínském moři. Podle expertů dohoda o nákupu vojenských lodí přidá k současným vztahům důležitou vojenskou dimenzi.

Jedním z důvodů změny je vnitřní politika. Najib byl kdysi Obamovi tak blízký, že spolu v roce 2014 na Havaji hráli golf. Ale v červenci, když ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování praní špinavých peněz ve státním investičním fondu spojeném s malajsijským lídrem se věci pokazily. Skandál způsobil, že premiér není v západních hlavních městech vítán a poklesl objem západních investic.

Obamův projekt strategického obratu k Asii v mnoha hlavních městech vyvolal rozčarování, včetně ambiciózního obchodního projektu Transpacifického partnerství (TPP). Čína naproti tomu nabízí hromady peněz a slibuje investice bez obtížných jednání nebo přesných podmínek.

Americké ozbrojené síly nedokázaly Číně zabránit v programu výstavby leteckých základen na ostrovech v Jihočínském moři, zatímco oznámení filipínského prezidenta o vypovězení amerických jednotek představuje další ránu. A to přesto, že mnoho expertů předpovídá mnohem méně dramatický průběh událostí, než jaký Duterte naznačil.

Čínský narativ o americkém úpadku však představuje jen jednu stranu mince.

Čína má možná moc, peníze a vliv, ale agresívní sebeprosazování v Jihočínském moři jí některé státy odcizilo a posunulo je směrem k Západu. Řada zemí má zájem balancovat mezi Čínou a USA a tak zvýšit svou nezávislost. (To je ovšem něco výrazně odlišného, než co měl v plánu Obama, který chtěl kolem Číny s pomocí spojenců vybudovat dva námořní obranné perimetry - KD.)

I pokud jde o Malajsii je příliš brzy na to říci, zda učinila rozhodující krok do pročínského tábora.

Strategická rovnováha je ještě důležitější prioritou pro Vietnam, který se v posledních letech s USA výrazně sblížil, ale současně byl opatrný, aby neantagonizoval Peking. (Hanoj má v plánu složitější hru, ve které balancuje mezi USA, Ruskem a Čínou - KD.)

Existovaly naděje, že dohoda o zóně volného obchodu TPP poskytne podporu ekonomickému rozvoji a protiváhu čínskému vlivu. Nicméně zhoršující se vyhlídky na ratifikaci Kongresem vedly k novému promýšlení situace.

V září vietnamský premiér Nguyen Xuan Phuc (mnohem méně proamerický než jeho předchůdce Nguyen Tan Dung - KD) navštívil Peking ve snaze posílit vzájemnou obchodní výměnu a získat investice.

"Až dosud jsme byli velmi opatrní," prohlásil vietnamský představitel, který si nepřál být jmenován. Jeho země si prý nepřeje být příliš ekonomicky závislá na Číně nebo stát se odbytištěm pro nekvalitní zboží a znečišťující těžký průmysl. Ale nyní přehodnocuje situaci, protože Číňané mají peníze. Nicméně tento krok neznamená, že by Vietnam ustupoval od nacionalistické politiky, včetně nároků na sporná území v Jihočínském moři. A vojenská spolupráce je oblast, kde Hanoj potřebuje Američany.

I jinde to vypadá podobně nejednoznačně.

Thajská vojenská junta kupuje z Číny tři ponorky, ale Indonésie rozzlobená průnikem čínských lodí do svých vod, uvažuje o společném hlídkování s Austrálií.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout