My, nudní Češi: Zkoumejme, co chování Čechů znamená. Jaký význam má ten narativ?

3. 11. 2016 / Jan Čulík

Plně souhlasím s argumentací Bohumila Kartouse, že přehnaně monolitní, autoritářské, až hysterické chování jak stoupenců Miloše Zemana, tak jeho odpůrců, se zdá být pozorovateli zvnějšku naprosto absurdní a nepochopitelné. Myslím si ale, že asi nemá valného významu ani jednu z obou stran kritizovat, protože jsou obě tak zaťaté v úpornosti obou postojů, že druhou stranu - a nikoho mimo jejich kmen - nebudou poslouchat.

Spíš se domnívám, že by bylo plodnější snažit se s oběma stranami hovořit a porozumět, co je vlastně motivací pro jejich hystericky vypjaté postoje. Před několika lety zemřelý americký psycholog Marshall Rosenberg byl proponentem tzv. "nenásilné komunikace" a několika otázkami dokázal neutralizovat i nejagresivnější jedince v nejsložitějších konfliktech. Politikové ho používali k řešení problémů mezi Palestinci a Izraelci. Byl povolán, aby odstranil nenávist mezi skupinou izraelských a skupinou palestinských rodičů, jimž druhá strana zavraždila děti. Odstranil nenávist mezi nimi během dvaceti minut, protože se jich začal ptát: "Co potřebujete?" "Co vám chybí?" "Co chcete?" Ukázalo se, že obě skupiny rodičů nutně potřebují pro sebe a své rodiny především bezpečnost. Na tom se Palestinci i Izraelci shodli.

Myslím si, že namísto hysterických demonstrací by bylo záhodno, aby se někdo začal ptát na hlubinné příčiny postojů obou znesvářených stran. Přehnaná idolizace Václava Havla (kterou by on sám nikdy nedopustil) i Miloše Zemana musí mít hlubinné psychické příčiny. Měli bychom se snažit je odhalit, pokud má česká společnost pokročit od nynějšího nesmyslného, nenávistného diskursu k debatě o skutečných, reálných problémech.

Důležitým, souvisejícím problémem je také otázka, co způsobuje, že se tak lehce a jednoduše  drtivá většina české společnosti nechá svést manipulativními nesmysly, které vévodí českým médiím, případně na ně reaguje zlobně, takže záměrně (syndrom Rudého práva za komunismu) začne zastávat opačné názory, než jaké se dočte v mainstreamových médiích. Češi většinou nevyhledávají důležité a nové informace, ale nechají se prostě jen manipulovat hospodskými nesmysly. Zuří nad uměle vytvářenou realitou, zatímco život je jindé a důležitá řešení jim unikají. To také signalizuje určitý vnitřní psychologický problém. Zkusme mu přijít na kloub.

Vytisknout