31. 10. 2016 / Jan Čulík
Na rozdíl od na život a na smrt znesvářených českých klanů (údajní demokratičtí stoupenci údajně "havlovského" serveru Lumpenkavárna zablokovali nejen šéfredaktora Britských listů Jana Čulíka, ale i redaktora BL Bohumila Kartouse, který na jejich stránky v podstatě vůbec nic nepsal; bývalý přispěvatel Britských listů Jiří Baťa podává zmatené a hysterické trestní oznámení na "fašistu Hermana", atd.) se Karel Dolejší dlouhodoběji zabývá tím, co by se mělo dělat: totiž hledáním možného kompromisu mezi znesvářenými a navzájem se nenávidějícími kmenovými tábory, které si vzájemně o sobě myslí, že ta druhá strana jsou primitivové a póvl.
Připomeňme si při této příležitosti povzdech Karla Čapka v závěru Továrny na Absolutno, poté, co zmíněná hysterická netolerance nesmyslně znesvářených táborů vedla už k ničivé globální válce, prostřednictvím jeho postavy, pana Brycha:
"Ba jo," mínil pan Brych. "Člověk si třeba může myslet, že druhá víra je špatná víra, ale nemá si myslet, že ten, kdo ji má, je špatnej a sprostej a podvedenej chlap. To je v politice a vo všom."
"A proto se tolik lidí nenávidělo a pobilo," ozval se páter Jošt. "Víte, čím větší věci někdo věří, tím vzteklejc pohrdá těma, co v ně nevěří."
(...)
"Každá víra a každá pravda má něco dobrýho, a kdyby to bylo jen to, že ten druhej ji má rád."
Přesně v tomto čapkovském duchu nabádá Karel Dolejší, abychom vnímali názory a měnící se politické postoje lidí, přestože se nám zdají nepřijatelné - protože jsou autentické. Ti lidi mají na ty nepřijatelné názory v demokracii právo. V této souvislosti cituje sociálního psychologa Jonathana Haidta, který poukazuje na prohlubující se konflikt - na Západě i v ČR - mezi globalisty a nacionalisty a uvažuje o tom, jaký by mohl být přijatelný kompromis - přitom přijímá, že v důsledku toho, co vidí jako měnící se globální situaci, bude zřejmě muset dojít k omezení základních občanských a lidských práv a demokratických zákonů.
Tohle je vážné dilema, na které bych chtěl upozornit. Má demokratická vůle občanů vždycky pravdu? Haidt podle Dolejšího poukazuje na to, že pokud nad globalisty převáží nacionalisté, demokratická vůle občanů povede k tomu, že někteří lidé se stanou podřadnými jedinci s omezenými právy, protože podle nacionalistů mají mít občanská práva pouze lidé jim blízcí.
Je možné demokraticky připustit omezování základních lidských práv? Pro názornost to přeženeme: Je možné připustit, aby si národ odhlasoval, že určitá etnická skupina má jít do plynu?
Je to skutečné dilema, protože až dosud se usuzovalo, že základní lidská práva jsou daná a o jejich zrušení se demokraticky nehlasuje. Nyní se ovšem ukazuje, že je možné, že velká - a zřejmě rostoucí - část obyvatelstva považuje základní lidská práva za zbytečná a škodlivá - třeba zcela zjevně chce velká část Angličanů (nikoliv Skotů) omezit lidská a pracovní práva Čechů, Poláků a Rumunů pracujících ve Velké Británii - a bude se zasazovat o jejich zrušení.
Lidskoprávní organizace argumentují, že toto nelze za žádných okolností připustit. Ředitel lidskoprávní organizace Kenneth Roth napsal nedávno v článku, který vyšel ve 20 evropských denících (včetně České republiky) toto:
"Demokracie musí být zakořeněna v lidských právech. Pro mnoho lidí je tohle samozřejmost, avšak stále častěji vidíme nyní v Evropě některé osoby, které argumentují, že demokracie znamená jen vyhrát volby a pak udělat cokoliv, co si myslíme, že voliči chtějí. Demokracie se tak pro ně stává 'diktaturou většiny'.
Ano, vláda by měla být odrazem většinových preferencí, jak se to projevuje v periodických, svobodných a spravedlivých volbách, avšak musí být také omezena zárukami lidských práv a vládou zákona. Existují určité věci, které by měly být vládě zakázány, i když je většina voličů podporuje, jako zavedení trestu smrti, věznění lidí z politických důvodů, omezování jejich možnosti volně se shromažďovat a svobodně mluvit, anebo diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnicity, náboženství či sexuální orientace."
Má Kenneth Roth či nemá pravdu? Co s tím?
Vytisknout1.11. 2016 / Vladimír Hejnic
Není, ale...děje se...., píše Vladimír Hejnic. Je otázka, co považujeme za demokratické. Jestliže připustíme, že demokratické je rozhodnutí v posledních senátních volbách aktuálně zúčastněných voličů z celkového množství možných voličů, obávám s...
1.11. 2016 / František Řezáč
To, že si lidi mohou zvolit v demokratických volbách nedemokratický režim, je známo z Německa i Československa z let 1932 a 1946. Také naši krajané německé národnosti volili v roce 1935 stranu, která se hlásila k hitlerovskému režimu. V ...