Sedat na lep Daeši je cesta do pekel

28. 7. 2016 / Daniel Veselý

Jedním z pachatelů otřesného zločinu na přesluhujícím knězi byl 19letý Adel Kermiche, který, ač narozen v Alžírsku, vyrůstal v Saint-Etienne-du-Rouvray ve státem financovaném sídlišti pro sociálně slabé ZDE. Jeho rodina již dříve francouzským orgánům sdělila, že se Kermiche radikalizoval, a to v marné snaze překazit mu odjezd do Sýrie. Mladý muž byl dvakrát zadržen, když se na bratrův pas snažil dostat do Sýrie, a pokaždé poslán zpět do Francie. Kermiche byl posléze zatčen kvůli spolčování s teroristy a strávil 10 měsíců ve vazbě. Poté byl navzdory protestům prokurátora propuštěn s podmínkou, že bude pobývat v domě svých rodičů a bude nosit elektronický náramek, který zaznamenával jeho pohyb. Elektronický náramek byl na pět hodin denně deaktivován. Kermiche se navíc musel jednou denně hlásit na policii. V tomto případě opět selhalo bezpečnostní opatření, neboť pachatel podle vyjádření prokurátora spáchal se svým společníkem hrůzný čin právě v době, kdy byl náramek deaktivován.

Druhý útočník byl identifikován jako Abdel Malik P ze Savojska, jehož doklady byly nalezeny v Kermichově bytě. Podle listu Le Parisien neměl tento 19letý mladík žádný záznam v trestním rejstříku, ale policie měla v evidenci jeho DNA ZDE .

Z dostupných informací víme, že se Adel Kermiche zajímal o sport, seriál Simpsonovi a byl fanouškem zpěvačky Rihanny. Avšak po vražedném útoku džihádistů v redakci časopisu Charlie Hebdo začala jeho duševní proměna. Mladý muž se do kontaktu s islámskými radikály dostal prostřednictvím internetu loni v únoru. Podle vyjádření několika svědků jevil Kermiche známky duševní nevyrovnanosti a okolí jej vnímalo jako časovanou bombu ZDE. Útočníkova matka vypověděla, že se její syn radikalizoval poměrně rychle. „Dříve se zajímal o hudbu a děvčata, byl to prostě normální šťastný kluk. Ale záhy se stal uzavřeným a začal chodit pouze do mešity,“ uvedla Kermichova matka s tím, že spolu s dalšími členy rodiny se s ním snažila hovořit a bdít nad ním. Jeden ze sousedů Kermichových se nechal slyšet, že tato rodina nebyla nábožensky založená.

Z výše uvedených informací vyplývá, že teroristé z Daeš dovedou umně využívat duševní prázdnoty a frustrace mladých muslimů, žijících v západních zemích, a ďábelsky používat novodobé rekrutační nástroje - internet a sociální sítě. Jestliže mnozí z nás dovedou nepochopitelně propadnout konspiračním teoriím, aniž by nutně rozsévali teror, Daeš coby „svůdná“ sekta nabízí spoustě labilních a dezorientovaných jedinců východisko z jejich zdánlivě bezvýznamného života (ZDE).

Tito džihádisté se oportunisticky přihlásí ke každému většímu masakru spáchanému na Západě, aniž by za ním ve skutečnosti stáli. Ovládají skvěle PR s tím, že hysterická mediální odezva a vybičování strachu a nenávisti proti muslimům je přesně to, co je udržuje při životě. A to je v těchto dnech jejich zbožným přáním, neboť jejich kvazichalífát se stále zmenšuje a zůstávají v něm pouze dvě větší bašty - Rakká v Sýrii a Mosul v Iráku.

Přestože při sedmi prokázaných teroristických útocích Daeše či jeho evropských sympatizantů na evropském území v průběhu dvou a půl let zahynulo zhruba 170 osob (drtivá většina jejich obětí jsou obyčejní muslimové v islámských zemích) ZDE, odpověď starého kontinentu je bez nadsázky hysterická. Brutální vražda francouzského kněze přiměla hlavu předchozími útoky ochromené Francie, aby vyhlásila totální válku Daeši. Nic na tom, že Francie zahájila masivní bombardování pozic tohoto kvazichalífátu již před mnoha měsíci. Série teroristických útoků včetně aktuálního incidentu je podle slov papeže Františka důkazem toho, že „svět je ve válce“, přestože šéf katolické církve odmítá hovořit o válce mezi náboženstvími ZDE.

Přirozeně je záhodno porazit samozvaný chalífát na jeho čím dál tím více se zmenšujícím území, ovšem toho nelze dosáhnout bez spolupráce s oficiálními nepřáteli Západu, tedy s Ruskem, Sýrií, Íránem a libanonským Hizballáhem. Avšak samotná představa, že západní svět je válce s Daeš, naráží na nejedno úskalí. Daeš je s ním schopen vést maximálně asymetrickou válku, nadto mohutně posilovanou jeho PR a západní mediální hysterií. Je zapotřebí rovněž umrtvit jeho pro mnohé dezorientované jedince atraktivní mýtus. Příčiny obliby Daeše mají totiž více vrstev: od sociálního a kulturního vykořenění až po osobní frustrace „rekrutů“ jeho cílové skupiny.

Vytisknout