Chilcotova zpráva je v zásadních věcech irelevantní

Je hanbou mezinárodního společenství, že je Tony Blair stále na svobodě

7. 7. 2016 / Daniel Veselý

Zatímco ve Velké Británii byla zveřejněna dlouho očekávaná Chilcotova zpráva zohledňující úlohu Velké Británie ve válce v Iráku ZDE, samotný Irák se vzpamatovává z nejděsivějšího bombového útoku od zahájení angloamerické invaze v roce 2003, který si vyžádal 250 lidských životů. Přestože výsledky vyšetřování Johna Chilcota a jeho spolupracovníků nejsou ničím přelomovým, mohou v budoucnu přednímu architektovi iráckého tažení - Tony Blairovi - přivést nejeden problém.

Hlavní poznatek sedmiletého bádání Chilcotova týmu se lapidárně dá shrnout do jedné věty: Velká Británie se rozhodla připojit ke Spojeným státům a podniknout invazi do Iráku, ačkoliv nebyly vyčerpány všechny možnosti mírového řešení krize. Autoři zprávy neanalyzují, zda byla invaze do Iráku legální či nikoliv; to by prý měl posoudit náležitě vytvořený a mezinárodně uznaný soud.

Vzhledem k tomu, že země, které de facto hrají prim v mezinárodním společenství, nikdy nedovolí, aby došlo k vytvoření „mezinárodně uznaného soudu“, který by soudil jejich přední politické činitele, lze toto konstatování vnímat jako poněkud alibistické. Z tohoto důvodu byl v roce 2007 zřízen Mezinárodní trestní tribunál v Kuala Lumpur, který před pěti lety vynesl jednomyslný verdikt pěti mezinárodně respektovaných soudců, podle nějž se George W. Bush a Tony Blair svou nelegální invazí do Iráku dopustili zločinů proti míru a lidskosti a dokonce i genocidy ZDE. Je jasné, že soudní přelíčení probíhalo bez účasti obviněných a rozhodnutí soudu nemá závaznou platnost.

Jestliže vojenský vpád do Iráku byl podle bývalého generálního tajemníka OSN Kofi Annana v rozporu s Chartou OSN - i podle mínění mnoha právních expertů a mezinárodních lídrů, opak tvrdí řada politických představitelů Spojených států a Velké Británie. Charta OSN jasně specifikuje, kdy je možné uchýlit se k vojenskému řešení té které krize - v případě, že o vojenské operaci rozhodne Rada bezpečnosti OSN ZDE. Klíčové je v tomto ohledu také rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, a to v případě Nikaragui, kde Spojené státy porušily mezinárodní právo tím, že prostřednictvím proxy sil v 80. letech minulého století útočily proti legitimní nikaragujské vládě ZDE. Stručně řečeno: Země, jež jsou napadeny vnějším agresorem, se mohou uchýlit k sebeobraně. Ani k jednomu scénáři však v Iráku nedošlo.

Agrese do Iráku připravila statisíce, možná milión a více lidí o život a další milióny vyhnaly boje z domovů; invaze přímo vedla k zažehnutí sektářského konfliktu, který se měl stát, jak víme z kabelogramu zveřejněného WikiLeaks ZDE, jakýmsi blueprintem ke svržení syrského prezidenta Bašára Asada. Irácká tragédie nejenže naprosto dramaticky zvýšila počet džihádistických aktivit v Iráku i po celém světě ZDE, ale podle různých expertů vedla k vytvoření a rozmachu teroristického kultu Daeš, což ostatně připustil sám Tony Blair ZDE. Problém džihástického terorismu v Iráku není na ústupu ani po 13 letech od zahájení tažení na Bagdád, ba naopak, jak dokazuje sobotní bombový útok v Iráku, při němž přišlo o život 250 osob.

Jistěže je nutné brát v potaz námitky, že svržení brutálního tyrana Husajna bylo zadostiučiněním pro oběti jeho režimu (byť jej právě Spojené státy a Velká Británie podporovaly v době jeho nejhorších zločinů), to ale neplatí pro tvrzení, že svět je bez Husajna bezpečnější. Jak ukázala i další invaze Spojených států a Velké Británie (a Francie) do Libye, tato domněnka je značně iluzorní.

BBC před pár dny odvysílala rozhovor s člověkem, jenž rozbíjel sochu Saddáma Husajna nedlouho poté, co Spojené státy a Velká Británie vtrhly do Iráku ZDE. Husajnův režim tohoto muže věznil rok a půl a asi 15 jeho příbuzných bylo popraveno, a proto vítal rozhodnutí USA a Velké Británie Husajna svrhnout. Nicméně tento člověk nyní tvrdí, že by Husajnovu sochu klidně nechal znovu postavit s tím, že především bezpečnostní situace v dnešním Iráku je dnes mnohem horší než za Husajna. „Dříve jsme měli jednoho Husajna a dnes jich máme tisíc,“ uvedl doslova.

Chilcotova zpráva, ač ukazuje Blaira ve špatném světle, je v zásadní věci irelevantní. Její autoři si netroufají analyzovat legalitu či spíše nelegalitu irácké invaze. Tato agrese je na základě tvrzení řady právních expertů „největším mezinárodním zločinem“, a to v duchu norimberských tribunálů s nacistickými válečnými zločinci ZDE.

Mám za to, že Tony Blair je válečný zločinec ranku Pol Pota - na rozdíl od svého „soudruha ve zbrani“ George W. Bushe byl ve funkci britského premiéra v době, kdy sankce uvalené na Irák zabíjely desítky tisíc nevinných lidí. Je skutečně hanbou mezinárodního společenství, že je tento člověk stále na svobodě.

Vytisknout

Související články

Sedat na lep Daeši je cesta do pekel

28.7. 2016 / Daniel Veselý

Zatím poslední ze silně medializovaných útoků v Evropě, jež mají na svědomí muslimové, migranti či stoupenci Daeše (aniž by se mnohdy mezi nimi rozlišovalo), se odehrál v kostele v Saint-Étienne-du-Rouvray ve Francii, kde přívrženci Daeše podřízli hr...

Před invazí do Iráku nebyly vyčerpány všechny možnosti

6.7. 2016

Sir John Chilcot: 28. července ujistil pan Blair písemně prezidenta Bushe, že "bude na jeho straně, ať se stane cokoliv". Avšak jestliže Spojené státy chtěly koalici pro vojenskou akci, bylo by zapotřebí změn ve třech klíčových oblastech: pokrok v mí...

Lítost sama o sobě nestačí

29.10. 2015

Tony Blair se poprvé omluvil za válku v Iráku. Dobře tak. Ale za tímto poznáním by mělo následovat odčinění. To by pro bývalé válečné štváče mělo znamenat, že je nezbytné převzít odpovědnost v současné uprchlické krizi. Komentář k odpovědnosti USA, V...

Tony Blair se částečně omluvil za válku v Iráku

25.10. 2015

Před dlouho odkládanou Chilcotovou analýzou války v Iráku, která má být konečně zveřejněna asi do deseti dnů a která bude ostře kritizovat bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, se Blair v rozhovoru v televizi CNN částečně omluvil. Přiznal "c...

Chilcotovo vyšetřování Blaira moc nezkoumalo

30.1. 2010

Terčem široké kritiky sobotního britského tisku bylo páteční vystoupení bývalého premiéra Tonyho Blaira při Chilcotově vyšetřování války v Iráku. Blair tvrdil, že nemá naprosto žádné výčitky svědomí, že svrhnout Saddáma Husajna bylo správné, že...

Zatkněte Tonyho Blaira jako válečného zločince!

26.1. 2010

Právě probíhající londýnské Chilcotovo vyšetřování útoku na Irák se vyhýbá zásadní otázce: Byla ta válka protizákonná? píše v deníku Guardian George Monbiot. Problém je, že v Británii vyšetřování zahajuje vláda a ta také určuje, čím se vyšetřov...

Obsah vydání | Čtvrtek 7.7. 2016