Rozhodnutí francouzských médií "nedělat reklamu teroristům" je tak trochu mimo

29. 7. 2016

Tato touha po publicitě trvá dodneška. Tři ze čtyř nedávných útočníků v Německu a ve Francii natočili své výroky, jimiž přislibují loajalitu Islámskému státu. Deník Le Monde a několik dalších francouzských mediálních organizací se nyní rozhodl, že už nebudou otiskovat fotografie lidí odpovědných za vraždy, aby je "posmrtně neglorifikovali".

Francouzská média se tak dotkla nesmírně důležité otázky: vztahu mainstreamových médií k současnému terorismu. Toto je samozřejmě jen nejnovější fáze velmi dlouhé debaty. Fenoméne terorismu má své kořeny koncem devatenáctého století. Je zjevné, že terorismus tehdy i dnes závisel na sdělovacích prostředcích a na demokracii.

Bez sdělovacích prostředků se o násilném činu teroristy doví jen velmi málo lidí, což znamená, že iracionální strach, kteří teroristé potřebují vyvolal, nevznikne. Bez demokracie nedochází k tlaku na vládce, aby reagovali na strach v obyvatelstvu.

Digitální technologie poskytla prostředky pro výrobu i pro šíření videí přímo do rukou teroristů. Dnešní atentátník má mnohem větší mediální možnosti než bin Ladinovi atentátníci. Dnešní atentátník si také může být jist, že velké počty lidí přepošlou jeho video na twitteru anebo ho jinak nasdílejí. Dnešní terorista také ví, že krvavé scény atentátů natočí i kolemjdoucí, a i tato videa budou sdílena a dokonce i odvysílána mainstreamovými médii.

Problémem je, že sociální sítě dnes fungují mimo maistreamová média - a pokud budou existovat lidé, kteří budou ochotni glorifikovat akce potenciálních atentátníků a pokud bude možné šířit tuto glorifikaci sociálními sítěmi, teroristova touha po slávě nezahyne.

Původní překvapení, že Islámský stát, údajně středověká organizace, dokáže tak efektivně používat sociálních sítí, jsme už zpracovali. Dosud však nemáme ani ponětí, co učinit, abychom zabránili Islámskému státu využívat tak efektivně pozoruhodné svobody a moci digitální revoluce.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout