(Jako v ČR) v Británii dnes zuří válka tisku proti demokracii

17. 6. 2016

Deník Daily Mail, stejně jako české Parlamentní listy, usiluje o moc. Snaží se jí získat jakýmikoliv prostředky.

Pokud bude Británie příští týden hlasovat pro Brexit, britský premiér David Cameron se zřejmě stane prvním ministerským předsedou za posledních devadesát let, kterého nedemokraticky svrhne svými nesmysly bulvární tisk, konkrétně deník Daily Mail.

Ten byl v pátek donucen zveřejnit stručnou miniaturní opravu, v délce 54 slov!! toho, co vyřvávala tlustými písmeny jeho titulní stránka o skupině uprchlíků, nalezených v kamionu:? "JSME Z EVROPY - PUSŤTE NÁS DO BRITÁNIE!" Ve skutečnosti šlo o uprchlíky z Iráku a Kuvajtu, což jasně na místě říkali, jak potvrdili jiní přítomní reportéři.

Lord Dacre, editor deníku  Daily Mail, v něm systematicky šíří lži o Evropské unii. Používá k tomu dotace z Evropské unie.

Daily Mail ve své kampani pro EU systematicky zneužívá zfalšovaných informací, píše Martin Kettle. Žádný jiný deník v britské historii neusiloval o dosažení politických cílů tak úporně a často zuřivě a fanaticky. Začátkem 20. století podporoval válku proti Německu, pak podporoval Hitlera, Mussoliniho a britský fašismus. V současnosti úporně usiluje o vyhnání Británie z Evropské unie. Někdejší šéf britské Labouristické strany Michael Foot právem veřejně kritizoval každého zaměstnance deníku Daily Mail jako "přisluhovače falzifikátorské gazety".

Daily Mail usiluje o moc. Je to hráč, nikoliv pozorovatel. V roce 1931 zaútočil Stanley Baldwin na tiskové oligarchy, že usilují "o moc bez odpovědnosti - což je prerogativa všech prostitutek během staletí. Baldwin tehdy obvinil tisk slovy, která jsou aktuální dodnes, že tisk je "motorem propagandy", jehož metodami je "lhaní, zkreslování faktů, polopravdy a potlačování informací".

Typické je, co udělala Daily Mail tento týden v pondělí. Všechny deníky měly na titulní stránce zprávy o útoku na homosexuální klub v Orlanu. Ne tak Daily Mail. Jeho titulní strana zněla: "ZUŘIVOST NAD SPIKNUTÍM VPUSTIT DO BRITÁNIE 1,5 MILIONU TURKŮ". To jsou politické priority, nikoliv novinářské.

Referendum o odchodu Británie z EU se stalo bojištěm o moc mezi bulvárním tiskem a zvoleným premiérem. V britském referendu příští týden se bude rozhodovat tedy i o tom, zda veřejné záležitosti v Británii mají být důsledkem demokratického procesu, anebo zda je mají řídit oligarchové bulvárního tisku.

Před pěti lety uspořádal David Cameron veřejné vyšetřování lorda Levesona ohledně kultury, praxe a etiky britského bulvárního tisku. Tisk zuřil. Cameron měl ovšem pravdu. Po Levesonově kritické analýze se tisk spojil na obranu své moci. Dnešní tiskoví magnáti se chovají stejně, jak se chovali vždycky jako zločinečtí baroni ve středověku a jako odborářští baroni v polovině dvacátého století. Bojovali za svou neomezenou svobodu škodit veřejnosti.

Referendum o EU je v tomto smyslu pomstou britského bulvárního tisku za Levesonovo vyšetřování. Příští týden bulvární tisk dostane svou oběť, pokud Cameron padne. Hlasování pro odchod Británie z EU ukáže, kde stále ještě spočívá moc v této zemi. Nemá ji parlament, nemá ji demokracie, nemají ji sociální sítě, stále ji má skupinka bulvárních novin, které - stejně jako za Baldwina před 85 lety - obchodují se lžemi, zkreslováním informací a s polopravdami.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Sdělovací prostředky | Velká Británie - politika a společnost
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.6. 2016