Proč se atentátníci zaměřili na Belgii?

22. 3. 2016

Špatná integrace muslimů, politická nestabilita země a rostoucí důkazy o extremismu znamenají, že bruselské útoky nejsou překvapivé

V Belgii žije dosti podstatná a málo integrovaná menšina muslimů, v níž je vysoká míra nezaměstnanosti. Jsou v ní k dispozici zbraně, v zemi jsou k dispozici vysoce rozvinuté komunikace a celostátní dopravní síť. Úřady se extremismem efektivněji nezabývají, mají nedostatečné financování a v zemi je politická nestabilita.

Jako i v jiných zemích se v Belgii šíří násilná ideologie po sociálních sítích mezi lidmi obdobného věku. Šíří se tak nenávistný, nesnášenlivý a hluboce konzervativní názor na svět.

Belgie stejně jako jiné země trpěla vlnami terorismu v osmdesátých a devadesátých letech, které byly spojeny s nepokoji na Blízkém východě. Belgický terorismus má dlouhodobé vazby na Francii.

V devadesátých letech se extremismus v severní Francii spojený s alžírskou občanskou válkou dostal až do Belgie.

Hluboké, existující problémy katalyzovala až válka v Sýrii. Z Belgie pochází rekordně největší počet bojovníků, kteří odešli bojovat do Sýrie, asi 450 z celkového počtu obyvatel, jichž je 11 milionů. V Belgii přitom žije méně než půl milionu muslimů.

Zvlášť velkým problémem je čtvrť Molenbeek, která má asi 80 000 obyvatel a v jejíchž některých částech je až 80 procent obyvatel muslimové.

Osoby, verbující mladé lidi, často zneužívají rebelie teenagerů pro své cíle.

Nebezpeční nejsou naivní idealisté, ale druhá vlna extremistů, kteří mají často kriminální historii. Belgická policie a bezpečnostní jednotky byly neefektivní a neschopné. Dalo se čekat, že po zatčení Salaha Abdeslana dojde ke krvavé odplatě.

Belgická policie dostala 200 milionů liber na zlepšení své efektivity teprve minulý měsíc. Pozdě.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 22.3. 2016