23. 3. 2016
Krátce po osmé hodině ráno stovky cestujících začaly sbíhat z rampy před bruselským letištěm, mezi nimi hrkala kolečková zavazadla. Někteří se nevěřícně ohlíželi k rozbité skleněné zdi, z níž stoupal kouř. Dva sebevražední atentátníci se právě odpálili v odbavovací hale, napsal Ben Taub.
Uvnitř mezi kalužemi krve a smetí ležely utrhané končetiny rozházené po podlaze. Síla výbuchů vytrhala panely podlahové krytiny; pokryly mrtvé a zaplnily halu prachem. Ti kdo přežili křičí. Mnozí jsou zaliti krví - někteří vlastní, jiní krví lidí okolo. Několik lidí se zastavilo, aby si vyfotili a natočili devastaci. Na zemi leží Kalašnikov, nedaleko místa, kde vybuchly bomby. Za bezpečnostním stanovištěm pasažéři opustili terminál a uchýlili se na asfalt, kde se zabalili do letištních přikrývek, aby se chránili před zimou.
Necelou hodinu poté poblíž sídla Evropské komise došlo k explozi ve voze metra, který se nacházel mezi stanicemi Maelbeek a Schuman. Vlak zastavil v tunelu. Cestující se spěchali otevřít dveře a v obavě, že útok teprve začíná, ti kdo nebyli zabiti ani vážně zraněni vybíhali do kolejiště. Během následujících hodin vojáci v uniformách hlídkovali, zatímco sanitáři ošetřovali zraněné na smutném chodníku lemujícím Rue da la Loi. Personál záchranek tlačil vozíky středem silnice uzavřené pro dopravu. Belgičtí představitelé odhadují, že bylo zabito nejméně 34 osob a více než 200 zraněno.
Po druhé za čtyři měsíce vedl terorismus k zastavení každodenního provozu v belgickém hlavním městě. V listopadu, když se vyšetřování pařížských útoků přesunulo do Bruselu, byla zastavena veřejná doprava a na ulicích rozmístěni vojáci kvůli hrozbě "vážného a bezprostředně hrozícího" útoku na veřejnost. Nyní byly odkloněny všechny lety a mezinárodní vlaky a armáda vyslala hlídkovat dvě stě dvacet pět vojáků. Belgická vláda vyzvala místní obyvatele, aby kontaktovali své blízké pevnou linkou, sociálními médii a textovými zprávami, protože mobilní sítě byly přetíženy. "Stalo se, čeho jsme se obávali," prohlásil premiér Charles Michel. "Zasáhly nás zaslepené útoky." K odpovědnosti se okamžitě přihlásil Islámský stát.
Ačkoliv k nedávným teroristickým útokům v Evropě se často hlásí ISIS, belgické džihádistické sítě jsou starší, než válka v Sýrii; poté co válka vypukla, napomohly vzniku nejextrémnějších uskupení. V březnu 2010 ctižádostivý militantní kazatel jménem Fouad Belkacem ZDE odjel do Londýna na poradu k Anjemu Choudarymu, mluvčímu radikální skupiny jménem al-Muhajiroun, jejíž členové se účastnili několika násilných útoků, včetně vraždy britského vojáka Lee Rigbyho na londýnské ulici. Měsíc nato Belkacem spustil projekt Sharia4Belgium a začal s náborem mladých lidí, aby se naučili principům džihádu. Jeho příznivci prodělali rigorózní ideologický výcvikový program, s každodenními kurzy a pravidelnými konzultacemi, s videozáznamy militantního kazatele v Libanonu. Na konci semestru složili závěrečnou zkoušku, která se týkala rudimentárních otázek ohledně islámu a politiky. Sledovali také záznamy z bojišť válek zahrnujících muslimy v Afghánistánu a Čečně a začali považovat bojovníky za hrdiny bránící své náboženství před zkaženými křižáky. Počátkem roku 2012 bylo několik z nich zadrženo v Jemenu kvůli podezření, že se chtějí přidat k al-Káidě. Později ještě téhož roku začali první členové Sharia4Belgium cestovat do Sýrie. Následovaly desítky dalších.
Sídlo organizace se nacházelo v Antverpách, ale několik členů žilo v Bruselu a vytvořilo vazby s další nespokojenou mládeží. Belkacem kázal na náměstích obou měst, stejně jako ve městech podél železniční trasy mezi nimi. Vloni označil soudce jeho organizaci za teroristickou a čtyřicet šest členů bylo usvědčeno z účasti na její činnosti. Většina jich byla dosud v Sýrii. Někteří byli již mrtví. Když Abdelhamid Abaaoud, který řídil nejméně dalších devět zabijáků během listopadových útoků v Paříži, odcestoval do Sýrie, připojil se ke skupině belgických, nizozemských a francouzských bojovníků brigády ISIS severozápadně od Aleppa. Mnozí jeho soudruzi byli bývalými členy organizace Sharia4Belgium.
Dnes se z pěti nebo šesti tisíců Evropanů, kteří odjeli bojovat do Sýrie a Iráku, nejméně tisícovka vrátila. Většina jich nebyla obviněna; k úspěšnému vyšetřování by vlády musely prokázat, že se přidali k ISIS, al-Káidě nebo jiné teroristické skupině. Anja Dalgaardová-Nielsenová, bývalá výkonná ředitelka dánské Bezpečnostní a zpravodajské služby, mi vloni řekla, že laťka pro to, co se v bezpečnostních službách považuje za "zpravodajskou informaci", je "z dobrých důvodů nižší, než laťka pro soudní proces." Příspěvky na sociálních médiích - i ty, které se hlásí k příslušnosti k teroristickým skupinám - málokdy stačí k obvinění.
Mnozí bojovníci opouštějí bojiště rozčarovaní tím, co viděli. Ale ti kdo mají v úmyslu provést útoky stále častěji vykazují sofistikovaný výcvik. Jak informovaly Times, tým který útočil v Paříži prokázal neobvyklou disciplínu; ani po čtyřech měsících vyšetřování evropská policie nenalezla stopy po jeho komunikaci.
Vyhodnocení motivací a psychického stavu navrátilců je drahé a obtížné. Mimochodem, bezpečnostní služby jsou špatně vybaveny pro detekci podezřelých, kteří cestují přes evropské otevřené hranice, přičemž někteří se přidávají k proudu uprchlíků. Vloni mi sdělil pracovník belgické kontrašpionáže ve výslužbě, že k důslednému sledování jediného podezřelého je třeba dvacetičlenný tým - a to v případě, kdy je již místo pobytu známo.
Politici z celé Evropy vyjadřují soustrast obětem v Bruselu, zatímco oznamují posilování bezpečnostních opatření ve vlastních zemích. Francie nasadila šestnáct set policistů na dopravní uzly a hranice. Ale tato opatření otřesenou veřejnost sotva uklidní. Belgie byla v pohotovosti po čtyři měsíce a policie provedla stovky protiteroristických přepadů v problémových čtvrtích, což vyvrcholilo zatčením Salaha Abdeslama, posledního důležitého podezřelého z pařížských útoků. Stále militarizovanější tažení za vykořenění extrémismu sotva poskytne rodinám obětí nějaké zadostiučinění.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Vytisknout24.3. 2016 / Bohumil Kartous
Samotná pochybnost nestačí. Důležité je i myslet. Média v ČR často dělají tu chybu, že pouze vzbudí pochybnost, ale k myšlení nevyzývají. Teroristické útoky islamistů mají mnoho obětí. Mají oběti v Evropě, v USA, ale zdaleka nejvíce jich je v sam...