Kompletní volební výsledky z Íránu reprodukují staré známé slabiny Zeleného hnutí

Írán: V prvním kole voleb do Medžlisu vítězí konzervativci, nikoliv reformisté

1. 3. 2016 / Karel Dolejší

Ještě zajímavější jsou další podrobnosti, které vyplývají z dosud publikovaných dat ministerstva vnitra ZDE. Počet oprávněných voličů byl po odečtení těch, kterým bylo upřeno právo volit na základě chybějícího občanského průkazu (oznámeno den po volbách, týká se údajně 3 milionů osob), 55 milionů. Ještě v lednu týž úřad uváděl, že jejich počet dosahuje 56 milionů.

Bylo údajně odevzdáno 33 milionů hlasů, z nichž 32 milionů bylo potvrzeno jako platné. To znamená, že volební účast činila nějakých 60 %. V těchto volbách, které americká propaganda obhajující politiku Baracka Obamy líčí jako "zlomové a zásadní",  byla tedy účast o 4 % nižší, než před čtyřmi lety, kdy "o nic nešlo". Na jaře roku 1996 dosáhla účast ve stejných volbách 71,10 %, naopak nejnižší hodnoty, 51 %, měla dosáhnout na jaře 2008 (existuje však vážné podezření, že tyto konkrétní volby byly masivně zfalšovány v neprospěch reformistů, stejně jako následující prezidentské).

Pouze v Teheránu se volební účast oproti minulým volbám zvýšila o 20 %. A to je také místo, kde "reformisté" zaznamenali největší zisky.

I po ziscích "reformistů" v Radě expertů v ní konzervativci dál drží 58 % procent míst, zatímco Rafsandžáního frakce 17 %.

Výsledky se stanou oficiálními až po schválení Radou strážců (nahrazující nezávislou volební komisi), která může ještě provést řadu různých úprav, tak jako v minulosti.

V minulém Medžlisu tvořili poslanci se zázemím v Islámských revolučních gardách, radikální ozbrojené složce nezávislé na armádě a organizující ozbrojenou intervenci v Sýrii, kolem 30 %. V příštím Medžlisu, který podle naspinovaných komentářů má být reformní, tvoří až 38 %. Tím, kdo ztratil, byl klérus (mulláhové), ale Pasdaráni naopak výrazně posilují. 12 křesel získali bývalí vojáci a pracovníci zpravodajského aparátu.

Místní komentátoři tvrdí, že nový Medžlis má vlastně ještě užší sociální bázi, než ten minulý. Prakticky v něm chybí zástupci normálního středního stavu.

Výsledkům "reformistů" v Teheránu pomohla jejich silná voličská základna tamtéž mobilizovaná kolem tradičních západních médií vysílajících v perštině. Protože však tato média nejsou tolik sledována v dalších městech a na venkově a íránská média až na několik výjimek kontrolují konzervativci, skutečný úspěch "reformistů" se v podstatě omezuje na samotný Teherán a několik málo dalších velkých sídel.

Ve volbách do Medžlisu se nekandiduje s politickým programem. Voliči hlasují pro kandidáta, tak jak se jim jeví, nikoliv pro jeho detailní návrhy, které by se zavázal prosazovat.

Vcelku vzato, slabiny Zeleného hnutí, které revoltovalo po prezidentských volbách v roce 2009, jsou nadále zjevné. Jeho zázemím zůstává zejména středostavovská velkoměstská populace v Teheránu hlasující pro populární "umírněné" režimní funkcionáře. V dalších městech, a tím spíše na venkově, je vliv této frakce mnohem menší, než u konkurenčních konzervativců.

A co vlastně íránští "reformisté" prosazují? Velmi stručně lze říci, že čínskou cestu. Ekonomika by měla být liberalizována, odstraněny některé do očí bijící skvrny na tváři režimu, jako rekordní počty poprav. Zahraniční vztahy mají být dobré, ale domácí opozice se netoleruje o nic více, než v Číně. Proti tomu stojí obdiv konzervativců pro Severní Koreu, s níž režim v mnoha oblastech, zejména ve zbrojení, úzce spolupracuje, a preference pro strategickou alianci s Ruskem.

Vytisknout