ZÁVAŽNÁ VÝZVA K AKCI
Skutečnou krizí v Evropě je její rasistická reakce
26. 2. 2016
Evropská koalice nelidských, kteří usilují o to nechat uprchlíky v pasti v Řecku, nemůže pokračovat. Naléhavě je zapotřebí humanitárního evakuačního plánu
Z čísel vyplývá, že 34 procent uprchlíků jsou děti, tisíce z nich bez doprovodu rodičů. Drtivá většina těchto lidí jsou rodiny prchající před válkou.
V Evropě vzniká koalice nelidských. Skupina politických vedoucích představitelů se tento týden sešla ve Vídni s cílem dohodnout se, jak hermeticky uzavřít uprchlickou cestu po západním Balkánu. Země, jichž se to týká, včetně Makedonie, Chorvatska a Srbska, nechtějí riskovat, že budou muset poskytnout pomoc a přístřeší tisícům lidí uvízlých v jejich společnostech. Předpokládají, že tím, že úmyslně vyvolají v Řecku humanitární katastrofu, zabrání tomu, aby zoufalství světa proniklo na jejich území. Jen tento týden prosilo Řecko Makedonii, aby znovu otevřela své hranice, protože na nich uvízlo 4000 lidí.
Mezitím čtyři visegrádské země (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko), které nebyly k těmto debatám přizvány, stojí také v čele této ideologické kampaně, jejímž cílem je hermeticky uzavřít balkánskou cestu. Jejich motivace je založena na islamofobním narativu, který prosazuje maďarský premiér Viktor Orbán, který se sám prohlásil za nepřítele liberální demokracie a za konsolidátora křesťanské fronty proti islamizaci Evropy, píše v deníku Guardian známý řecký novinář Apostolis Fotiadis.
Navzdory tomu, že Rakousko loni přijalo 90 000 lidí, stalo se nyní nejnovější zemí, která chce vnutit žadatelům o azyl kvóty a posílat uprchlíky směrem k Německu. Ve snaze vyhnout se katastrofě v nacházejících volbách, kterou by mohl vyvolat nacionalista Heinz-Christian Strache a jeho Strana svobody, zděšená politická špička v Rakousku se přesunula od sociálnědemokratické umírněnosti k pravicovému extremismu během několika měsíců. Kancléř Faynman je zastíněn vznikající nacionalistickou hvězdou, devětadvacetiletým ministrem zahraničních věcí Sebastianem Kurzem, který tvrdě lobboval za hermetickou izolaci Řecka poté, co se mu nepodařilo donutit řeckou vládu, aby odrážela čluny s uprchlíky zpět do Egejského moře. Deklarace, kterou středeční krize vyprodukovala, označila uprchlickou krizi za otázku "ilegální imigrace" a cynicky ignoruje utrpení statisíců lidí prchajících před válkou.
Zauvažujme na okamžik nad "invazí", proti níž chtějí tito politikové jednat. Z čísel vyplývá, že 34 procent uprchlíků jsou děti, tisíce z nich bez doprovodu rodičů. Drtivá většina těchto lidí jsou rodiny prchající před válkou. Něco kolem poloviny uprchlíků jsou Syřané, prchající před islamistickým extremismem. Počet uprchlíků je menší než 0,5 procenta evropské populace. Pro celou EU to nikdy nebyl a není nezvládnutelný problém. Je to jen problém pro jednotlivé národní státy. Avšak začít přijímat nacionalistická řešení je ubohý postoj.
Ti, kdož nalézají útěchu v zhoubných politicích, budou obrovskou měrou překvapeni. Oficiální deklarace Evropy, která selhala a není schopna na tuto krizi reagovat kolektivně, bude mít v institucích Evropské unie děsivý záporný dopad. A rozklad systému evropských institucí, bez ohledu na to, jak neefektivní se staly a do jak velké míry jsou terčem pohrdání, pronikne i do domovů jednotlivých občanů. Nacionalistické nepřátelství mezi státy bude znamenat, že dojde k rozkladu stabilních diplomatických vztahů. Zpomalení hospodářské činnosti na evropském kontinentu bude mít záporný dopad na platy občanů. Když začnou vznikat další problémy, partneři z Evropské unie už nebudou stabilizujícím faktorem, na něž se mohou obrátit politikové z jiných zemí. Nedůvěra a nečestnost se rozšíří jako nemoc.
Bez koordinovaného plánu jsme dospěli do bodu, odkud není návratu. Řecko takto nemůže pokračovat. Sled politických událostí přivedl neefektivní řeckou vládu do situace, v níž se nechtěla octnout - k obraně Konvence o uprchlících z roku 1951 v její zoufalé snaze o celoevropské řešení pro přicházející uprchlíky. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky, který tento týden navštívil Atény, přislíbil, že UNHCR zvýší svou pomoc při operacích registrujících a přijímajících uprchlíky ve spolupráci s řeckou vládou. Musí tento příslib splnit co nejdříve. Evropská komise by měla udělat jedinou věc, kterou dělá dobře: uhradit to. Pokud to neučiní, přijde o všechno.
A dále: humanitární evakuační plán OSN (z Turecka a z Řecka) zahrnující i státy mimo EU musí být bezodkladně realizován. Pokud to neudělají technokraté a šéfové států v Bruselu, existuje jiná možnost. Minulý týden nabídlo Portugalsko, že přijme uprchlíky z Řecka. Ve středu se španělští regionální činitelé dohodli, že přijmou tisíce uprchlíků, a vyhnou se tak pomalému realokačnímu systému EU. Decentralizovaná řešení prováděná v malém měřítku je lehčí financovat, jsou právně realizovatelná a vytvářejí precedenty.
Tam, kde selhaly státy, mohou jednat demokratické komunity: reagovat na opravdovou krizi, jíž dnes čelí Evropa: na rasistickou a nacionalistickou reakci po celém kontinentu. Existuje i dnes mnoho lidí, kteří si dobře pamatují, že ze selhání Evropy byli v minulosti obviňováni slabí lidé. Proti tomu my budeme bojovat.
Kompletní článek v angličtině ZDE
Vytisknout