Evropští vedoucí politikové požadují naléhavou pomoc pro Řecko

1. 3. 2016

"Poslední týden spím venku, protože tu nejsou už stany a říkám vám, že nejsem jediný. Situace je velmi obtížná a zhoršuje se. Já a mí přátelé jsme tu už sedm dní. Každý den jsme jedli jen jeden sendvič. Nic jiného. Máme hlad."

Nevládní organizace nabízejí lékařskou pomoc ve třech lékařských stanech a v táboře se tvoří dlouhé fronty na vodu a na potraviny. Pro tisíce lidí tu jsou jen dvě sprchy a kabinové záchody.

"Jestli tohle bude pokračovat, bude to nesnesitelné," uvedl Haga. "Fronty jsou tak dlouhé, že lidé v nich omdlívají. Dnes zdravotníci ošetřovali 100 lidí, kteří ve frontě omdleli."

Humanitární organizace varují, že "ostudná" reakce Evropy na uprchlickou krizi hrozí vyvolat humanitární katastrofu. Brusel připravuje mimořádné vrcholné schůzky a na evropském kontinentu dochází k zoufalým scénám, od řecké hranice s Makedonií až k provizornímu táboru v Calais.

Mnozí pozorovatelé poukazují na to, že se EU dostává do zcela kritické etapy ve svém postoji k uprchlické krizi. Nejvyšší političtí činitelé EU požadují naléhavou podporu pro Řecko, kde na řecko-makedonské hranici uvízlo více než 8500 uprchlíků bez přístřeší a přístupu k potravinám.

Evropský pohraniční úřad Frontex konstatoval, že v lednu a v únoru 2016 přišlo do Evropy třicetkrát více uprchlíků než v lednu a v únoru 2015. Vysoké komisařství OSN pro uprchlíky oznámilo, že přes Středozemní moře přišlo dosud v roce 2016 do Evropy 131 74 osob, drtivá většina do Řecka - téměř tolik, kolik jich přišlo za celý první půlrok 2015.

OSN varuje, že Evropa je na samém pokraji "humanitární krize, kterou sama vyvolala"

1. 3. 2016

Vysoký úřad OSN pro uprchlíky uvádí, že v lednu a v únoru 2016 přišlo do Evropy 131 724 uprchlíků. Je to skoro tolik jako za celý první půlrok 2015, kdy jich do Evropy přišlo 147 209. Úřad pro uprchlíky konstatoval, že Řecko už "těžce zápolí" s rostoucími počty příchozích uprchlíků, a částečně z toho obvinil evropské vlády za to, že se nedohodly na uprchlických kvótách a že zavádějí pohraniční blokádu.

"Nekoordinovaná opatření vyvolávají zbytečné utrpení a riskují, že jsou v rozporu s zákonnými normami EU i s mezinárodními zákonnými normami," konstatoval mluvčí UNHCR Adrian Edwards v úterý v Ženevě. "Řecko samo nemůže tuto situaci zvládnout. Je absolutně životně důležité, aby bylo prioritizováno a realizováno relokační úsilí uprchlíků tak, jak to bylo schváleno v roce 2015."

Do pondělka dosáhl počet imigrantů, kteří potřebují ubytování, 24 000 osob, Tisíce lidí spí v centrech řeckých měst a na řecko-makedonské hranici pod širým nebem. Vysoký úřad OSN pro uprchlíky zdůrazňuje, že je zapotřebí více zdrojů a lepší koordinace. Je to životně důležité, nemá-li dojít k širšímu utrpení a chaosu."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Faymann: "Rakousko nebude čekárnou na Německo"

1. 3. 2016

Rakouský kancléř Werner Faymann se odmítá podvolit nátlaku, aby Rakousko otevřelo své hranice uprchlíkům, navzdory novému varování od OSN, že se uprchlická krize rychle začíná vymykat kontrole a vyžaduje celoevropské řešení. Faymann se v tom smyslu vyjádřil po jednání s předsedou Rady Evropy Donaldem Tuskem. Řekl, že Rakousko "nebude čekárnou na Německo". V jižní Evropě uvízly tisíce uprchlíků a na řecko-makedonských hranicích jejich počet roste. Korespondent BBC v Aténách informoval:

"Do Řecka přicestovali ve čtvrtek další uprchlíci a migranti a jejich počet roste. Uvízlo jich tu nyní více než 20 000 a OSN varuje, že hrozí humanitární katastrofa. Mimořádný představitel OSN Peter Sutherland varoval, že není možno dovolit, aby tlak na Řecko sílil donekonečna:

"Myslím, že se rychle začíná vymykat kontrole chápání situace. Pokud se tedy Řecko nemá stát obřím táborem. Mnoho těchto uprchlíků se bude snažit odejít. A až na sever přes Balkán se nyní staví žiletkové ploty ve snaze tomu zabránit. To je neudržitelná situace."

Sutherland zdůrazňuje, že problém musí být vyřešen na celoevropské úrovni. Je absolutně politováníhodné, že některé země podnikají jednostranné akce a uzavírají hranice. Německo ten argument podporuje, avšak rakouský kancléř Werner Faymann se vyjádřil, že omezení je nutné na zastavení neorganizovaného chaosu:

"Rakousko není čekárnou na Německo, ale evropská spolupráce je pro nás důležitá. Proto mělo být na externích hranicích EU jasné, komu má být dovoleno vstoupit do EU, komu bude přístup odmítnut a kteří lidé budou rozděleni po Evropě."

Předseda Evropské rady Donald Tusk apeloval na Feymanna a další vedoucí politiky, aby se zaměřili na vytvoření celoevropského plánu. Avšak času není nazbyt a Tusk musí vyjednat nějakou dohodu na mimořádném summitu EU příští pondělí. Evropská politika vůči uprchlíkům visí na vlásku.

Zdroj ZDE (od minuty 6)

Díky nemoci se ze mne stal žebrák. Prosím, pomozte

1. 3. 2016 / Petr Hartman

Jistě jste zaznamenali mé žebrající články na Britských listech, a pokud ne, celý příběh je ZDE – karta „články autora“. Záměrně píši žebrající, protože se to už jinak nazvat nedá. Ano, po letech studií a práce se ze mě díky nemoci stal žebrák. Než mě šmahem odsoudíte přečtěte si , prosím, následující řádky…

V minulém roce jsem díky různým potížím strávil téměř osm měsíců v neschopnosti a díky tomu nasekal dluh na nájemném, který mi z části pomohli uhradit právě čtenáři BL, za což jsem velmi vděčný. Abych se vyhnul penále, zbytek peněz jsem si vypůjčil a splácím z důchodu, který činí 4783 Kč.

Bohužel i mě neminula exekuce od zdravotní pojišťovny, kterou mi už více než rok strhávají z platu. Jsem zaměstnán na půl úvazku jako telefonní operátor za minimální mzdu, ale pokud pracuji a k tomu různě brigádničím, vše se mi daří poctivě splácet. Problém nastane v okamžiku, kdy onemocním. Z důchodu dnes již zatíženého půjčkou a z nemocenské, ze které platím exekuci, nejsem bohužel schopen svým závazkům dostát a znovu mi hrozí, že to se mnou nedopadne dobře.

Amnesty International a Lékaři bez hranic ostře kritizovaly Makedonii

1. 3. 2016

Organizace Amnesty International a Lékaři bez hranic ostře kritizovaly makedonskou vládu, že v pondělí použila proti davu uprchlíků, v němž byly ženy a děti, slzného plynu a řadu dětí zranila, skončily v nemocnici. Reportér BBC uvedl v úterý ráno, že situace na řecko-makedonské hranici v Idomeni je nesnesitelná: v táboře, koncipovaném pro 1500 osob, je asi 7000 lidí a další neustále přijíždějí. Na místě není dostatečná infrastruktura, která by lidem poskytovala jídlo a zdravotnickou pomoc. Uprchlíci u arbitrárně Makedonií uzavřené hranice čekají bezvýsledně už čtrnáct dní, přestože mají pasy i registraci a přestože Německo dále uprchlíky přijímá.

Makedonský ministr zahraničí se v rozhovoru s BBC v úterý ráno hájil, že použití slzného plynu proti uprchlíkům na hranici bylo "racionální" a apeloval na členské země Evropské unie, aby přijaly koordinovanou uprchlickou politiku. Totéž v rozhovoru s BBC konstatoval jeden řecký europoslanec. Poukázal na to, že v současnosti si každá země EU dělá sobecky, co chce.

Rozhovor Britských listů 46:

Rozpadne se Evropská unie?

26. 2. 2016



O třech závažných důvodech, které ohrožují soudržnost Evropské unie a ohrožují strategickou a ekonomickou bezpečnost České republiky, hovoří v tomto rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous a Jan Čulík. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 26. února 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Channel Four News: Navzdory příslibům začala Francie brutálně likvidovat tábor v Calais

1. 3. 2016



Moderátor: Policie dorazila v pondělí těsně po úsvitu. Sdělila obyvatelům tábora Džungle v Calais, že mají jen hodinu na to, aby odešli, anebo budou zatčeni. Policisté odpálili proti jedné skupině migrantů a aktivistů, kteří začali házet kamením, slzný plyn. zatímco úřady začaly odstraňovat provizorní přístřešky. K potyčkám dochází stále ještě v pondělí večer a náš hlavní korespondent Alex Thompson je tam.

Alex Thomson: Ano, vzduch je pořád ještě plný slzného plynu. Byli jsme donuceni odejít asi sedm set metrů od vchodu do tábora v Calais. Jednu věc řekněme jasně: Docházelo po celý den k násilí, a to jak od uprchlíků, tak od policie. Lidé házeli kamením a pořádková policie na to reagovala. V několika případech lidé v táboře prostě tábor zapalovali.

Avšak Francouzi to nemohou mít oběma způsoby. Buď francouzské úřady světu prostě lhaly, když tvrdily, že to podniknou prostřednictvím jemného přesvědčování po dobu řady týdnů, anebo, z důvodů, které neznáme, se něco změnilo o víkendu. Ale od časného dnešního rána bylo jasné, že dny jemného přesvědčování jsou ty tam.

Syrský kosmonaut, který je dnes uprchlíkem

1. 3. 2016

Muhammed Faris se stal v roce 1987 prvním syrským kosmonautem a posléze ho prezident Hafez al-Asad používal jako nástroj propagandy. Ale když syrský lid povstal proti jeho synu Bašarovi, Faris se postavil na stranu vzbouřenců ve Svobodné syrské armádě. Nyní žije v Istanbulu jako uprchlík a v tomto videu hovoří o svém exilu ze své země, kterou kdysi viděl z vesmíru.

Slavného britského novináře kvůli jeho barvě pleti čtyřikrát na ulici šacovala policie

29. 2. 2016



Faisal Islam (38), absolvent Cambridge University a nynější politický editor televizního zpravodajství Sky News, je dnes jednou z nejznámějších tváří ve Velké Británii. Přesto i on přiznává, že po teroristických útocích v Londýně v červenci 2005 ho čtyřikrát náhodně na ulici kvůli barvě jeho pleti zastavila a prošacovala britská policie. Novinář je přesvědčen, že to bylo z rasových důvodů. Přiznává však, že policie jen dělala svou práci a měl možnost se o tom zmínit v soukromém rozhovoru prezidentu londýnské Metropolitní policie.

Prosíme, nezapomínejte na finanční podporu Britských listů

10. 3. 2016

Vážení čtenáři,

je nám to blbé připomínat, ale pokud si přejete aby Britské listy přinášely do českého prostředí informace z otevřeného světa a narušovaly - tak jak to letos dělají už dvacátý rok - uzavřený, často na nesmyslech vybudovaný narativ, převládající od normalizačního období v České republice - je nezbytné, abyste finančně přispívali na jejich provoz aspoň minimálními částkami.

To, jak reagují mnozí občané, jak tolerují a šíří a podporují rasismus a nenávist, je šokující. Mimo jiné je to také i pro ně samotné nesmírně nebezpečné. Považujeme za svou povinnost proti tomu rázně vystupovat.

Snažíme se samozřejmě udržovat své výdaje na minimu - za provoz serveru už léta neplatíme nic, v důsledku vstřícnosti našeho pražského správce sítí. Rádi bychom mu také veřejně poděkovali, že léta z vlastní kapsy hradí výdaje na elektřinu, které v důsledku relativně vysoké čtenosti Britských listů náš server spotřebovává - my sami nemáme zdroje na to, abychom to uhradili.

Máme však v současnosti tři čtyři vynikající spolupracovníky, jimž musíme samozřejmě za odvedenou práci platit aspoň zcela minimální honorář. Nemohou pro nás pracovat zadarmo.

Prosíme, nezapomínejte tedy, že Britské listy nemohou být vydávány bez finanční podpory svých čtenářů. Na jejich provoz potřebujeme přibližně 60 000 Kč měsíčně a nejméně dvě třetiny z této částky se musejí sebrat. Ostatní vyděláváme reklamou.

Bez toho server nemůže fungovat, je to tedy na vás.

Vydáváme Britské listy jako veřejnoprávní službu českým občanům, k nimž se normálně běžný kulturněpolitický diskurs z vnějšího světa nedostane. Jsme přesvědčeni, že zvlášť v nynější době, kdy je česká společnost destabilizována hysterickými iracionálními nesmysly a řítí se slepě do evropské izolace, čímž ohrožuje svou ekonomickou, politickou i vojenskou bezpečnost, je Britských listů zapotřebí více než kdy jindy.

Pokud tento názor sdílíte, prosíme, přispějte finančně.  

Jan Čulík

šéfredaktor

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Německo chce zakázat ultrapravicovou stranu

1. 3. 2016

Nejvyšší soud v Německu vyslechne v úterý argumenty pěti premiérů spolkových států, proč by měla být zakázána ultrapravicová Národně-demokratická strana. Byla by třetí zakázanou stranou v Německu od konce druhé světové války. Politikové budou argumentovat, že NPD ohrožuje demokratický pořádek. Hrozí ovšem, že tato strana, který má celostátně jen 5200 členů, se zákazem stane stranou mučedníků. Strana byla založena r. 1964 jako následník neofašistické Německé říšské strany a ve všeobecných volbách r. 2013 získala jen 1,3 procenta volební podpory a nikdy nepřekročila pětiprocentní hranici. Je však zastoupena ve spolkovém parlamentě v Mecklenbursku-Západní Pomeranii v bývalé NDR a v mnoha východoněmeckých komunálních úřadech.

Umírněnější pravicová populistická strana Alternative fuer Deutschland má podporu asi 10 procent obyvatelstva a je zastoupena v pěti spolkových parlamentech.

Státy budou muset přesvědčit Nejvyšší soud, že NPD je agresivní, protiústavní a je hrozbou německému státu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Předvojem postkapitalismu je poskytování věcí zadarmo

29. 2. 2016

BrewDog, pivovar, který má základnu ve Skotsku, ale jehož pivo se rychle šíří po světě, se rozhodl zveřejnit podrobný recept na výrobu tohoto piva. Je to důkazem, že moderní technologie radikálně pozměňuje podnikatelské modely, píše Paul Mason.

Ekonom Paul Romer, jehož práce publikované v devadesátých letech utvářely naše porozumění informačního kapitalismu, definoval informace jako "instrukce jak věci vyrábět". Protože jsou tyto instrukce kopírovatelné s minimálním množstvím pracovních nákladů a protože se při výrobním procesu nespotřebovávají, Romer dospěl k závěru, že nakonec budou nesmírně levné, anebo budou k dispozici zadarmo.

O roli státu při zadlužování a oddlužování

29. 2. 2016 / Boris Cvek

V neděli při sledování Otázek V. Moravce mne vlastně ani nijak nepřekvapilo, že představitel ODS Pavel Blažek považuje lidi v dluhové pasti za viníky svých problémů. Podle tohoto pohledu na svět ovšem není možné litovat nijak ani oběti tzv. šmejdů. Jsou to dospělí lidé, a mají přece sami odolat tlaku predátorů. Stejně tak by měl být schopen spotřebitel se vyrovnat sám svými silami s výrobci a zákony na ochranu spotřebitele jsou nesmysl.

Výsměchem sebevrahům se Zeman propadl do neuvěřitelné hloubky obscénnosti

29. 2. 2016 / Jan Čulík

Mesmerizovaný český národ vleče Zeman do nebezpečí

Do ohromující sprostoty se propadl Miloš Zeman ve svém dalším rozhovoru pro vysoce kontroverzní server Parlamentní listy, jehož se slušný člověk nedotkne ani pětimetrovou tyčí a jehož redaktoři by v civilizované zemi byli dávno odsouzeni za vyvolávání rasové nenávisti a šíření poplašných zpráv. Zeman se v rozhovoru veřejně vysmál dvěma uprchlíkům, kteří se v Aténách pokusili o sebevraždu.

Jeho výroky jsou stále směsicí krutosti, obscénnosti, předsudků, zaujatosti a věcných nesmyslů, avšak tentokrát se propadl opravdu hluboko.

V Aténách se pokusili o sebevraždu dva Pákistánci ze zoufalství, že byly uzavřeny hranice na balkánské cestě. Oběsili se na aténském náměstí na stromě. Přítomní uprchlíci je na poslední chvíli odřízli. Jeden z dvou oběšených mužů byl v bezvědomí. Huffington Post uveřejnil sérii děsivých fotografií z této scény.

Zde leží na zemi muž v bezvědomí, čeká se na příjezd záchranky. Miloš Zeman se tomu směje a Parlamentní listy to zveřejňují. Co může být obscénnějšího?

Zeman: "Pokud se tito dva pákistánští uprchlíci pokusili oběsit, možná to byla demonstrativní sebevražda. Víte, když se skutečně oběsíte, tak to většinou nepřežijete (smích)."

Hrad se stal svorníkem českého rasismu a nenávisti

29. 2. 2016 / Daniel Veselý

Při historicky první přímé volbě českého prezidenta jsem svůj hlas dal Miloši Zemanovi. Přiznám se, že to bylo taktické rozhodnutí z nouze, neboť hlas pro Karla Schwarzenberga znamenal zároveň volbu Nečasovy asociální vlády. Tehdy jsem se Zemana, ačkoliv jsem měl vůči němu plno výhrad, zastával proti nesmyslné mediální hysterii stavící na piedestal podivné simulakrum. Od té doby se mnohé změnilo a nyní cítím povinnost se hlasitě vymezovat proti českému prezidentovi, jehož počínání považuji za primární nebezpečí pro českou společnost.

Jestliže má nyní hlava státu podporu asi 70 procent obyvatel, je to k zamyšlení, zvláště když si uvědomíme, jaké názory za absence adekvátní kritické odezvy prezentuje. Vypadá to, že Miloš Zeman může vyslovit libovolný nesmysl a jeho elektorát mu bude tleskat, děj se co děj.

Na kritiku Zemana je pozdě. Je třeba jej politicky porazit, ne vyvracet každý nesmysl a dělat mu tak reklamu

29. 2. 2016 / Karel Dolejší


Institut českého prezidenta má jistou iracionální, mytologickou kvalitu. Úřad jako by byl surogátem papežského stolce pro "atheistický" národ - a velmi mnoho běžných občanů bude věřit tomu, co říká prezident, neboť to prostě řekl prezident, a basta. Právě proto by bylo lepší mít na Hradě třeba i cvičeného jezevčíka, papouška kakadu nebo šimpanze bonobo, za předpokladu ovšem, že by dokázali při slavnostní příležitosti položit věnec na patřičné místo. Ze všech prezidentských kandidátů v roce 2013 byl jen jediný pro své chronické manipulátorství a demagogii absolutně nevhodný. Ten, který zvítězil.

Kompletní volební výsledky z Íránu reprodukují staré známé slabiny Zeleného hnutí

Írán: V prvním kole voleb do Medžlisu vítězí konzervativci, nikoliv reformisté

1. 3. 2016 / Karel Dolejší


Kompletní výsledky pátečních parlamentních voleb v Íránu vypadají následovně: Konzervativci získali ve 290 členném Medžlisu 103 křesel, umirnění konzervativci a "reformisté" prezidenta Rúháního 95 křesel, o dalších 69 křeslech se bude rozhodovat v druhém kole počátkem dubna ZDE.  "Reformisté" zaznamenali významné zisky zejména v Teheránu, ale volby  vyhráli jejich protivníci.

Kdysi jsem v Íránu viděla světlo. Teď hlavně stíny

1. 3. 2016


...Ale vzpomínám si, že na ostřílené dopisovatele mezi západními novináři všechen ten mumraj zjevně nedělal žádný dojem. Pokládali pedantické otázky ohledně ústavní reformy, nevolených institucí a paralelních bezpečnostních služeb, napsala Azadeh Moaveni. Vůbec nebyli zábavní a zdálo se mi tenkrát, že jsou to zkostnatělí cynici imunní vůči elánu íránské mládeže a vitalitě teheránské inteligence. Nedojímaly je revoluční písně zpívané studenty, písně, které mě přiváděly k slzám, a zdálo se, že si necení toho, jak radikální malby, avantgardní divadlo a vysoce sofistikované obyvatelstvo přetváří Írán zdola. Myslela jsem si, že zemi tvoří její lidé.

Dnes jsem cynička. Když kdokoliv pod 25 nebo kdokoliv nutkavě bránící islámskou republiku vášnivě píše o státu, který se reformuje podle vlastní úvahy, o volbě mezi "špatným a horším", ochladnu. Pokud posledních 15 let něco vyjasnilo, je to fakt, že smysluplná, legislativní změna nevznikne evolucí zdola. Írán měl vše: Feminismus založený na hadísech, kvetoucí občanskou společnost, kulturu politického angažmá a trpělivost pro pomalou, vnitřní reformu. Pokud by to byly klíčové prvky politické změny, Írán by jí už dosáhl. Nepříjemnou pravdou je, že tyto věci nestačí. Zemi tvoří lid i jeho lídři.

Írán minulý pátek zažil důležité volby, do parlamentu a klíčové státní instituce, Shromáždění expertů. Umírnění kandidáti výrazně zvítězili v Teheránu a obsadili první místa seznamu v Shromáždění expertů, což je pro zastánce tvrdé linie malým ponížením. Ale mimo hlavní město počáteční výsledky indikují, že úspěch nebyl tak velký, a musíme si připomenout, že Írán už v minulosti měl proreformní parlament a umírněného prezidenta; tato synergie dosáhla jen málo tváří v tvář zdrcujícím strukturálním a ekonomickým výhodám, které systém poskytuje zastáncům tvrdé linie a jejich institucím. A teď museli uzavřít volební dohody s pragmatiky, čímž politickou kategorii "reformista" zbavili veškerého významu...

Podrobnosti v angličtině: ZDE

V Íránu se dostane do parlamentu rekordní počet žen

1. 3. 2016

Do 290 členného íránského parlamentu se údajně dostane až 20 poslankyň, píše v deníku Guardian Saeed Kamali Dehghan. Osm z nich je z tábora reformistů. Autor poukazuje na to, že kandidáti, podporovaní reformisty, si zajistili drtivé vítězství v Teheránu a že i v provinciích vedou umírnění kandidáti.

Předchozí rekord počtu žen v íránském parlamentě byl dosažen před dvaceti lety, kdy bylo v parlamentě 14 poslankyň. V současném íránském parlamentě je devět žen.

POCHMURNÁ VIZE BBC:

Je rozklad Evropské unie nevyhnutelný?

28. 2. 2016

Janis Varoufakis: To, že jsme to zvorali s evropskými institucemi, že jsme je proměnili v zóny bez demokracie a zbavili jsme je legitimity, to neznamená, že by je nešlo změnit tak, aby fungovaly. Naprostý rozklad Evropské unie nás vrhne do postmoderní verze třicátých let dvacátého století. Bude se zhoršovat hospodářská krize a v Evropě porostou stále větší konflikty. Je velkou chybou si myslet, že Evropská unie je stabilní a že to, o čem se 23. června budou rozhodovat britští voliči, neovlivní stabilitu evropské organizace. Brexit by destabilizoval už nyní se rozkládající Evropskou unii a způsobil by její daleko rychlejší rozpad. Brexit vyvolá odstředivé síly, které už existují, zrychlí je, a zabrání činitelům v Evropě zastavit její rozpad. A Británie bude také postižena rozkladem Evropské unie na svém zápraží. Máme ještě poslední šanci zastavit to, co teď vypadá jako nevyhnutelný proces rozpadu EU. Jestliže se nám, i na poslední chvíli, podaří se dát dohromady a provést zásadní reformy, které jsou nutné k zastavení rozkladu, je stále ještě možné dosáhnout úspěchu. Až na to, že už není moc času.

Mark Mardell, BBC Radio Four, The World This Weekend, neděle poledne: V Evropě vznikají obavy, že by britská referenditida mohla být nakažlivá. Podle průzkumu veřejného mínění, provedeného minulý týden v Holandsku, chce většina holandských voličů, 53 procent, své vlastní referendum o tom, zda zůstat v Evropské unii nebo odejít. Pokud by se konalo, 43 procent Holanďanů by hlasovalo pro odchod, 44 procent pro setrvání v EU. V Británii je to 48 procent pro setrvání. V Dánsku ultrapravicová protiimigrační Lidová strana, jejíž popularita rychle roste, charakterizuje Cameronovo referendum jako "inspiraci". Tomáš Prouza, český ministr pro Evropu, varuje, že Brexit by mohl mít pro Evropskou unii vážné důsledky:

Neuvěřitelná slepota

28. 2. 2016 / Jan Čulík



98,8 procent čtenářů serveru Novinky po přečtení článku, že uprchlíci jsou po uzavření hranic balkánských zemí v katastrofální situaci, vyjádřilo názor, že "zpřísnění kontrol uprchlíků není dostatečné".

Jak poznamenává Andrew Stroehlein z organizace Human Rights Watch: "Předpokládám, že si myslí, že uprchlické děti by se měly střílet do obličeje před kamerami v přímém přenosu."

Ale na té věci je pozoruhodná jiná, důležitá věc. Jak je možné, že velká část národa propadla této neuvěřitelné slepotě. Oni si tito lidé opravdu myslí, že zadrátováním hranic je uprchlická krize mine a nebudou ji muset řešit? A že jejich sobecký, rasistický postoj nebude mít drastické dopady na jejich vlastní životní úroveň a na omezení jejich svobody ve společnosti, v které žijí?

Jestliže skutečně drtivá většina Čechů ztratila úplně základní lidskost a dokáže uvažovat jen o tom, "co bude pro mě osobně výhodné", jak to, že netuší, že jejich vzdorný protiuprchlický postoj pro ně bude velmi brzo osobně, ekonomicky i politicky katastrofálně nevýhodný?

Jak je možné, že si lidé neuvědomují, že protiuprchlický postoj bude mít naprosto drastické dopady na jejich vlastní budoucnost?

Iracionální strach vyvolávaný hoaxy je velmi špatný rádce. Lidi si ale skutečně neuvědomují hrozbu neočekávaných a velmi pravděpodobných záporných důsledků svého jednání? Že je jejich zarytý rasismus a xenofobie rychle posunují k nějakým budoucím plynovým komorám?

V Evropě jde do tuhého. Záchranou jsou však jedině evropské struktury

27. 2. 2016

Napodruhé letos protestovala členská země EU proti jiné členské zemi EU. Řecko tento týden odvolalo svého velvyslance z Rakouska, v důsledku obrovského konfliktu ohledně uprchlíků. V minulosti odvolávaly evropské země své velvyslance jen z diktátorských zemí či v důsledku vážné krize. Tentokrát se to děje v samotné Evropské unii. Řecko obvinilo Rakousko z "postojů, které mají kořeny v 19. století", tedy v jeho imperiálním chování za Rakousko-Uherska. Nedávno, polské ministerstvo zahraničí protestovalo u německého velvyslance proti "antipolským" výrokům německých politiků, píše Natalie Nougayrède.

ZÁVAŽNÁ VÝZVA K AKCI

Skutečnou krizí v Evropě je její rasistická reakce

26. 2. 2016

Evropská koalice nelidských, kteří usilují o to nechat uprchlíky v pasti v Řecku, nemůže pokračovat. Naléhavě je zapotřebí humanitárního evakuačního plánu

Z čísel vyplývá, že 34 procent uprchlíků jsou děti, tisíce z nich bez doprovodu rodičů. Drtivá většina těchto lidí jsou rodiny prchající před válkou.

V Evropě vzniká koalice nelidských. Skupina politických vedoucích představitelů se tento týden sešla ve Vídni s cílem dohodnout se, jak hermeticky uzavřít uprchlickou cestu po západním Balkánu. Země, jichž se to týká, včetně Makedonie, Chorvatska a Srbska, nechtějí riskovat, že budou muset poskytnout pomoc a přístřeší tisícům lidí uvízlých v jejich společnostech. Předpokládají, že tím, že úmyslně vyvolají v Řecku humanitární katastrofu, zabrání tomu, aby zoufalství světa proniklo na jejich území. Jen tento týden prosilo Řecko Makedonii, aby znovu otevřela své hranice, protože na nich uvízlo 4000 lidí.

Mezitím čtyři visegrádské země (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko), které nebyly k těmto debatám přizvány, stojí také v čele této ideologické kampaně, jejímž cílem je hermeticky uzavřít balkánskou cestu. Jejich motivace je založena na islamofobním narativu, který prosazuje maďarský premiér Viktor Orbán, který se sám prohlásil za nepřítele liberální demokracie a za konsolidátora křesťanské fronty proti islamizaci Evropy, píše v deníku Guardian známý řecký novinář Apostolis Fotiadis.

Makedonie zaútočila slzným plynem na děti

29. 2. 2016

Ošetřili jsme 15 pacientů včetně 9 dětí s problémy dýchání a 7 pacientů včetně 3 dětí se zraněními z žiletkových plotů, informuje organizace Lékaři bez hranic z řecko-makedonské hranice.

Macedonian border smashed by migrants

Hundreds of migrants - mostly Syrian and Iraqi refugees - stormed the Macedonian border on Monday morning and tried to smash down the fence.Macedonian authorities have been restricting crossings as countries further up the migrant route close their borders.

Posted by Channel 4 News on Monday, February 29, 2016
Uprchlíci se pokusili přejít makedonskou hranici. Rozrazili vrata, která uzavírají železniční trať, a pak na ně zaútočila slzným plynem makedonská policie, bez ohledu na ženy a děti, informuje společnost BBC. Rodiny čekaly na hranici bezvýsledně mnoho dní bez jídla a bez zdravotní péče, závislé jen na milodarech kolemjdoucích. Jsou to především Syřané a Iráčané, kteří zdůrazňují, že mají veškeré požadované dokumenty v pořádku a nechápou, proč je jim blokována cesta a dostávají se do humanitárně nebezpečné situace. Brutální útok makedonské policie slzným plynem proti davu, v němž bylo mnoho žen a malých dětí, vyvolal šokované palcové titulky po celé Evropě. Mluvčí organizace Lékaři bez hranic uvedla ve večerním  publicistickém vysílání rozhlasu BBC, že je otřesné, že děti, které prošly děsivými válečnými traumaty, se v Evropě setkávají s takovýmto přijetím.

Vydává se Čína na temnou cestu?

29. 2. 2016 / Tomáš Maštalíř

Ze strachu z domácích nepokojů vyvíjí Čínská lidová republika tlak na vlastní občany, stejně tak i cizince. Propašování Hongkongských publicistů do pevninské Číny, cizinci předčítající vynucená přiznání za zločiny “poškozující Čínu“ a nový zákon tvrdě omezující působení zahraničních médií v Číně, to jsou nedávné útoky na již tak omezenou svobodu projevu v Čínské lidové republice.

Stane se po volbách Slovensko katalyzátorem nového bloku středoevropských protiliberálních demokracií?

29. 2. 2016

Bruselský server Politico.eu varuje, že nacházející všeobecné volby na Slovensku rozhodnou o charakteru tzv. visegrádské skupiny, skládající se ze Slovenska, České republiky, Polska a Maďarska. Očekávaný silný mandát pro slovenského premiéra Roberta Fica potvrdí současné směřování visegrádských zemí k vytvoření soudržného bloku flirtujícího s protiliberální demokracií jako s alternativou vůči západnímu liberálnímu modelu. Tento politický trend prohlubuje rozdíly mezi "novou" a "starou" Evropou, které jsou nejvýznamnější v otázce uprchlické krize - a hraje přímo do rukou ruského prezidenta Vladimíra Putina, který usiluje o využívání rozporů v Evropské unii.

Ficova strana Smer se sice nominálně označuje za "sociálnědemokratickou", avšak od léta roku 2015 se Fico stylizuje do nekompromisního obránce slovenských zájmů proti diktátu Bruselu a jeho takzvaných multikulturních elit.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Mezi uprchlíky v táboře Džungle jsou bývalí afghánští tlumočníci britské armády

29. 2. 2016

Channel Four News zjistily, že mezi uprchlíky v táboře Džungle v Calais jsou i dlouholetí afghánští tlumočníci pro britskou armádu v Afghánistánu. Riskovali při své práci léta svůj život spoluprací s britskou armádou, bojující proti Talibanu, a když se britská armáda z Afghánistánu stáhla, byli přímo ohroženi vítězícím nepřítelem.Někteří z nich se v Afghánistánu jako tlumočníci setkali s premiérem Cameronem a anglickým princem Harrym. Po odchodu britské armády z Afghánistánu už jim nikdo nepomohl. Británie jim odmítla poskytnout útočiště, a tak přežívají v blátě a mezi krysami v Calais.

Merkelová: Nemůžeme dovolit, aby se Řecko propadlo do chaosu

29. 2. 2016

Německá kancléřka obhajovala svůj postoj vůči uprchlíkům a zdůraznila, že Evropa musí najít "kolektivní způsob" jak uprchlický problém vyřešit

Angela Merkelová varovala, že evropské země si nemohou dovolit uzavřením svých hranic, aby pokračující uprchlická krize uvrhla zadlužené Řecko do chaosu.

Očekává se, že v nadcházejících dnech uvízne v Řecku až 70 000 uprchlíků. Merkelová varovala, že nedávno finančně zachráněná aténská vláda bude ochromena velkým počtem uprchlíků přicházejících z válkou zničených oblastí Blízkého východu a Afriky.

"Opravdu si vážně myslíte, že všechny eurostáty, které minulý rok tak intenzivně usilovaly o udržení Řecka v eurozóně - a my jsme byli ti nejpřísnější - mohou o rok později dovolit, aby se Řecko propadlo do chaosu?" řekla v německé televizi ARD.

Deník Blesk dělá ze čtenářů idioty "v jejich vlastním zájmu"

Ďábelský antisociální svět podle redaktora sportovní rubriky

27. 2. 2016 / Bohumil Kartous

Mnohdy není možné jednoduše říct, kde končí polemika a začíná řízený spin či jen primitivní demagogie. Deník Blesk poskytl - dokonce prostřednictvím textu pana šéfredaktora - dokonalý příklad hodný ke studiu v oblasti mediální teorie. Způsob, jakým Blesk zcela diskredituje jakoukoliv rozumnou debatu o tzv. inkluzi, by měl být zkoumán z hlediska možného porušení zákona kvůli šíření poplašné zprávy. Podle trestního zákoníku by mohl jít šéfredaktor Blesku až na pět let do vězení. Před tím by ale bylo záhodno prověřit jeho trestní odpovědnost, jelikož jeho veřejný projev může být zároveň důkazem o tom, že s ohledem na své kognitivní omezení (rozpoznávací schopnosti) trestně odpovědný být nemůže. 

Klinická smrt sociálního centra Klinika

29. 2. 2016 / Karel Dolejší


V dubnu 2015 napsala Hana Čápová pro Respekt článek nazvaný výmluvně "Tichý mat pro Kliniku" ZDE. Týkal se kauzy plánovaného převodu objektu, v němž sídlí Autonomní sociální centrum Klinika, Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Z převodu nakonec sešlo, nicméně politické pozadí kauzy Klinika, které je autorkou rozkryto, nenechá nikoho na pochybách: Stát měl v úmyslu aktivistům na čas, na omezenou dobu, ustoupit, ale dopředu si naplánoval, že je v objektu neponechá natrvalo.

Czech President Zeman has publicly mocked the two Pakistani refugees who tried to hang themselves in Athens

29. 2. 2016

"If these two Pakistani refugees tried to hang themselves, maybe it was a pretend suicide, just for show. You know, if you really mean to hang yourself, you will not survive," laughed the Czech President Miloš Zeman when he was asked about the two Pakistani refugees who tried to hang themselves in Athens. He did so during his interview with a controversial Czech website Parlamentní listy, which disseminates alarmist anti-refugee nonsense and islamophobic propaganda in the Czech Republic.

Miloš Zeman continued: "In any case, these two men have just demonstrated that they were expecting a better living standard for themselves than what they had in Pakistan and their expectations have not been fulfilled yet. They were given food and drink, they have been given accommodation  in heated tents. If they wanted more, I do not understand why they did not stay in their native country since there is no fighting there.

"For good reasons, because they have broken the Dublin Regulation, I call these people illegal immigrants. I am really surprised that many of them are coming from countries where there is no fighting. Yet they do keep coming in large numbers and it is a question whether even those people who come from those countries where there is a war on are really escaping from war or are simply trying to get into such countries where they could comfortably live on social welfare. This applies to all immigrants."

Miloš Zeman also attacked Greece in the interview: "The Greek government has a special liking for withdrawing its ambassadors. It first recalled its ambassador from the Czech Republic and now it has recalled its ambassador from Austria. There are still about 25 more countries for them to withdraw their ambassadors from and it is obvious that their ambassadors will be evidently travelling a lot in the near future. No EU country is willing to solve Greek problems. We cannot possibly move the refugees who are in Greece into other countries for the simple reason that they do not want to go to those other countries. How many people have applied for asylum in Macedonia? I think no one."

Source in Czech HERE

V Řecku "bude brzo 70 000 uprchlíků"

28. 2. 2016

Aténský ministr pro migraci uvedl, že bude nutno brzo použít armádu

V Řecku brzo uvízne až 70 000 uprchlíků, konstatovala řecká vláda a dodala, že bude zřejmě nutno k řešení krize použít armády. Zároveň varoval šéf imigrační strategie Evropské unie, že hrozí, že se situace stane nezvládnutelnou, pokud nezačnou členské země EU "přijímat svou odpovědnost".

Dvojí krize prohlubuje zoufalství v řeckém "skladišti duší"

28. 2. 2016

Aneesa si vezme jen jeden pomeranč z tašky pomerančů, nabízené pro její tři syny. "Stačí jeden, protože, víte, nemáme kam jít na záchod," dodává s pocitem trapnosti.

V důsledku uzavření hranic v sousedních zemích uvízlo více než 25 000 lidí v Řecku, v zemi, která těžce zápolí s kolapsem své ekonomiky

Na náměstí královny Viktorie v Aténách, kde se neustále zvětšuje počet migrantů, vznikla nová pochybná noční ekonomika. "Tenhle muž je jedním z těch, co sem chodí v noci," ukazuje afghánský chlapec na obtloustlého muže středního věku, který venčí psa. "Nechtějí nezletilé - berou mladé muže, kteří jsou ochotni jít s nimi domů a za možnost osprchovat se a za platbu 10 euro s nimi mít sex. Někteří chodí, ti, kteří už nemají žádné peníze."

Na náměstí královny Viktorie v Aténách se ve čtvrtek ze zoufalství oběsili dva Pákistánci. Mnoha uprchlíkům docházejí peníze.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za leden 2016

7. 2. 2016

V lednu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 39 360  Kč. Příjem z reklamy byl 14 098,00 Kč.

Zůstatek byl koncem ledna 2016 140 571,24 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Český film | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák