Rusko bude zkoumat, zda uznání nezávislosti pobaltských států bylo ústavní

30. 6. 2015

Úřad ruského generálního prokurátora zahájil vyšetřování ústavnosti rozhodnutí Státní rady Sovětského svazu z roku 1991, jímž byla uznána nezávislost pobaltských států. Vyšetřování bylo zahájeno na oficiální žádost jednoho poslance ruské Dumy.

"Z právního hlediska je rozhodnutí uznat nezávislost pobaltských států problematické, protože ho učinil neústavní státní orgán" sdělil jeden zdroj tiskové kanceláři Interfax. Zdroj také argumentoval, že by ruská generální prokuratura měla své vyšetřování pozastavit, protože politické důsledky takového vyšetřování budou mít záporný dopad, který bude neutralizovat jakýkoliv právní prospěch.

"Pokud by toto zásadní rozhodnutí bylo prohlášeno za protizákonné, mohlo by to dojít příliš daleko - až k problémům legitimity založení Sovětského svazu, nemluvě o dalších zemích," uvedl zdroj.

Státní rada SSSR uznala nezávislost Litvy, Lotyšska a Estonska dne 6. září 1991 na svém prvním zasedání, den poté, co byla ustavena. Jejími členy byl prezident Sovětského svazu a šéfové všech svazových republik.

V listopadu 1991 zahájil vysoký činitel sovětské generální prokuratury trestní stíhání proti sovětskému prezidentu Michailu Gorbačovovi s tím, že uznání nezávislosti pobaltských států bylo neústavní. Nikolaj Trubin, poslední generální prokurátor Sovětského svazu, případ uzavřel.

V červnu 2015 dokončila ruská generální prokuratura své vyšetřování ústavnosti předání Krymu r. 1954 Ukrajinské sovětské republice a zjistila, že toto předání porušilo v té době platné zákony. Vyšetřování bylo čistě symbolické a nemá dnes žádné právní důsledky, i když Rusko Krym anektovalo po kontroverzním secesionistickém referendu v březnu 2014.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 30.6. 2015