Britská vláda byla obviněna, že se snahou pošpinit Snowdena pokouší vyhnout diskusi o masovém špehování Britů

15. 6. 2015

Úřad britského premiéra Davida Camerona a britské ministerstvo vnitra byly vyzvány, aby veřejně reagovaly na tvrzení, že Rusko a Čína rozluštily tajné dokumenty v držení Edwarda Snowdena a že britští agenti proto museli být staženi z operací. Tuto informaci nejprve otiskl týdeník Sunday Times z anonymních zdrojů a BBC také citovala anonymní vládní zdroje.

Aktivisté hájící právo občanů na soukromí poukázali na manipulativnost načasování tohoto obvinění, veřejně vzneseného proti Edwardu Snowdenovi. Obvinění bylo totiž vzneseno hned poté, co byla vydána 373 stránková nezávislá soudní analýza britských zákonů týkajících se terorismu, kterou si od soudce Davida Andersona objednal britský premiér David Cameron. Anderson je ve zprávě ostře kritický vůči existujícímu systému dohledu nad výzvědnými agenturami a doporučil množství reforem.

Očekává se, že nový návrh zákona o digitálním dohledu nad občany bude na podzim terčem zuřivé debaty.

V reakci na článek v týdeníku Sunday Times konstatoval David Davis, konzervativní poslanec, který stojí v čele kampaně za soukromí občanů: "Musíme všechny takovéto věci brát se zrnkem soli." Dodal, že použití anonymního zdroje k vytvoření zpráv, které mají poděsit veřejnost, je typickou manipulativní taktikou a že načasování této zprávy bylo pro vládu velmi výhodné.

"Vidíte, že jsou z Andersonovy analýzy velmi nervózní. Neposkytli nám žádná fakta, jen tvrzení."

Soudce Anderson doporučil, aby napříště soudní příkazy povolující odposlechy neschvalovali ministři vnitra a zahraničí, ale nový panel soudců. Davis to podporuje, britská vláda ale ne.

Eric King, náměstek ředitele organizace Privacy International, se také vyjádřil, že článek v Sunday Timesech vyvolává více otázek, než jich zodpovídá. Dodal, že jestliže je britská vláda skutečně přesvědčena, že Rusko a Čína získaly přístup k Snowdenovým dokumentům, není jasné, proč tuto informaci vláda oficiálně nezveřejnila.

Dodal: "Vzhledem k tomu, že je Snowden v USA obžalován ze špionáže, člověk by si myslel, že britská vláda tyto informace poskytne Spojeným státům."

Shami Chakrabati, ředitelka organizace Liberty, uvedla: "Minulý týden vydal David Anderson uvážlivou analýzu, požadující naléhavou reformu zákonů o špehování občanů. To by se bez Snowdenových odhalení nestalo. Hned o několik dní později ho obviňuje 'nejmenovaný zdroj na ministerstvu vnitra', že má na rukou krev. Načasování tohoto exkluzivního článku se zdá být velmi užitečné."

Bývalý ministr Andrew Mitchell konstatoval, že si je jist, že Sunday Times vydal zmíněný článek jen kvůli Andersonově zprávě. Dodal: "Myslím, že si musíme dávat velký pozor na argument 'poslouchej, synku, my víme, co ty nevíš, a proto musíš dělat, co ti říkáme'. To není dobrý argument: musí se v této věci konat řádná debata. Nesouhlasím s tím, co udělal Snowden, ale musím říct, poté, co jsem byl nedávno ve Washingtonu, že tam lidi obrovským způsobem změnili názor a ta debata tam vznikla zásluhou Snowdena, ať se vám to líbí nebo ne."

Bílý dům konstatoval, že se nehodlá k tvrzení britské vlády nijak vyjádřit.

Od původního Snowdenova odhalení, jak obrovský rozsah má shromažďování dat od občanů a jak těsné jsou vazby mezi internetovými firmami a výzvědnými agenturami, učinily britská a americká vláda celou řadu tvrzení, která pak odvolaly.

Původně měl být Snowden čínský nebo ruský špion, avšak Spojené státy od té doby potvrdily, že to není pravda. Spojené státy také mezitím dementovaly svá předchozí tvrzení, že masové špehování občanů pomohlo zastavit 56 teroristických útoků a že Snowden "má na rukou krev".

Britská vláda a výzvědné služby v obou zemích varovaly už před půldruhým rokem, že Snowdenova odhalení pomáhají teroristům, že ochromily až 30 procent výzvědné aktivity britského špionážního střediska GCHQ a že britští agenti museli být přesunuti jinam.

Avšak aktivisté za soukromí občanů argumentovali, že tato tvrzení nebyla nikdy podložena žádnými důkazy a že Snowden svým odhalením masového špehování udělal obrovskou službu veřejnosti.

Obvinění z doby před půldruhým rokem se nyní znovu objevila v týdeníku Sunday Times. List citoval "vysokého činitele ministerstva vnitra": "Putin mu nedal azyl jen tak pro nic za nic. Jeho dokumenty byly zašifrovány, ale ne stoprocentně a my nyní vidíme, že se ruská rozvědka zaměřuje na naše agenty a na naše aktiva."

Porobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Pondělí 15.6. 2015