Obyvatelé západoevropských zemí by své východní spojence nebránili

Rozmístění amerických zbraní v nárazníkovém pásmu NATO vyvolává kontroverzi

15. 6. 2015

Z informací obou médií vyplývá, že jak Polsko, tak pobaltské země vedou s USA jednání o trvalé přítomnosti jednotek USA na jejich území, takový je jejich požadavek. Současný návrh Pentagonu však s trvalým umístěním nepočítá, mělo by podle něj jít o přítomnost dočasnou a mělo by být postupně zapojeno na 5 000 amerických vojáků a na 1 200 vojenských vozidel, z toho 250 tanků M1A2.

Obě média však poukazují na fakt, že i když NATO doposud odmítalo rozmístění trvalých základen v nárazníkových zónách aliance, jak po rozpadu Varšavské smlouvy, tak po rozšíření do Pobaltí v roce 2004, současný návrh a jednání pouze logicky navazují na strategii vojenské přítomnosti jednotek NATO v zemích, u nichž lze předpokládat největší riziko další vojenské progradace, tedy zejména v Pobaltí.

I když tedy současný návrh nepočítá s "trvalou" přítomností vojenských jednotek americké armády, jejich "dočasnost" by byla v podstatě jen formální, de facto by přítomnost byla trvalá a závislá na bezpečnostní situaci.

Zatímco Litva nebo Polsko otevřeně vstoupila do jednání o přítomnosti vojsk USA na svém území, delikátní je postavení Maďarska, jedné ze zemí, která také spadá do plánu Pentagonu. Maďarský premiér Viktor Orbán je vzhledem ke svým proputinovským postojům vnímán jako velmi vážná překážka.

Jednání probíhají bilaterálně, tedy mezi jednotlivými zeměmi a USA. Podle Guardianu je možné, že plány na rozmístění jednotek americké armády v uvedených zemích mohou způsobit těžkosti evropským mocnostem, protože může dojít k eskalaci vztahů s Ruskem, které právě obkličováním svého území odůvodňuje potřebu hájit své zájmy. Nálada v západoevropských zemích je navíc taková, že obyvatelstvo, nejvíce v Německu, odmítá vojenskou reakci v případě, kdy by Rusko napadlo východoevropské spojence.

Obtíž může představovat i smlouva NATO s Ruskem z roku 1997, v níž se NATO zavazuje nerozmísťovat jednotky ve východní Evropě, ovšem za podmínky tehdejší bezpečnostní situace. Ta se změnila v okamžiku, kdy Rusko anektovalo Krym a vede hybridní válku na Ukrajině.

Podrobnosti v angličtině ZDE a ZDE

Vytisknout