Československá ekonomika se zhroutila, nedalo se nic dělat
27. 3. 2015
Na konci osmdesátých let se celý socialistický blok ve východní Evropě zhroutil.
Důvodem krachu Československých podniků byla ztráta odbytišť a rozpad RVHP.
Československé výrobky nikdo nemohl/nechtěl kupovat za tvrdou měnu. Po Československých výrobcích nebyla poptávka ani na vnitřním trhu, píše Milan Haußmann v reakci na článek Jana Čulíka "Československo si nemuselo nechat zničit svůj průmysl"
Také došlo ke konverzi těžkého průmyslu, hornictví a vojenského komplexu. Západní Evropa
se s podobnými problémy potýkala v cirka o deset let dříve. Za vlády Margaret Thatcher
došlo ve Velká Británii k sociálním otřesům. (Poměrně výstižně popisuje ve svých románech David Peace.)
V Baskicku (uzavření oceláren a loděnic) a v Katalánsku (krach textilního průmyslu) došlo k růstu
nacionalismu a separatiismu. Domnívám se, že o situaci ve Skotsku jste lépe informován než já.
V roce 1989 se situace natolik vyhrotila, že československá vláda s ní nemohla
vůbec nic dělat. Zásah Rudé armády nepřipadal v úvahu, protože by nejspíše vedl
ke konfrontaci se ČSLA. Ono totiž Československo se ocitlo ve vleku dějin a v okamžiku,
kdy Maďarsko otevřelo hranice bylo jasno.
Československá ekonomika byla de facto autarktistická a izolovaná. Kvůli nedostaku devizových prostředků
byla nucena subvencovat i konkurence neschopná odvětví. Navíc vývoj událostí ukázal, že
vyvážet zbraně už také nebude kam. Byl na trhu přebytek výzbroje předimenzovaných armád Varšavského paktu.
O reformách a la Margaret Thatcher by se dalo pochybovat a nepoučit se z jejich chyb bylo nemoudré.
Na druhou stranu se došlo k smírnému rozdělení Československa k integraci obou nástupnických států
do Evropské unie.
Mějte se fajn
Milan Haußmann
Vytisknout