3. 2. 2015 / Jan Čulík
Miloš Zeman opět vyvolal další kontroverzi, když znovu na základě nepřesných informací formuloval tezi o údajném selhání českých intelektuálů v předprotektorátní době, po nástupu Hitlera v Německu k moci, když chybně označil článek Jana Stránského za článek, který údajně napsal novinář Ferdinand Peroutka. Ten článek se podle historika Petra Zídka nenašel, nicméně existuje jiný článek Ferdinanda Peroutky, "Židé, Češi a Němci", o němž Petr Zídek tvrdí, že antisemitský není, ale on je. Viz citace:
Zdroj: ZDE
Článek je z 22. února 1939, tedy z pomnichovského období, kdy už k Peroutkovi mohla dolehnout informace o existenci nacistických koncentračních táborů, v jednom z nichž nakonec posléze skončil i on sám. Těžko říct, zda je možné kohokoliv soudit, jenže potíž je, že Peroutkův článek má antisemitské vyznění, a nechápu, jak může Petr Zídek tvrdit opak. Miloš Zeman proslul různými nepřesnými a kontroverzními výroky, v tom však, že tento článek je velmi kontroverzní, má přece pravdu a nemá smysl předstírat opak.
V Čechách se občas antisemitismus skutečně vyskytl. Dobrý starý Jan Neruda v národem milovaných Malostranských povídkách v textu "Pan Ryšánek a pan Schlegl" najednou bezdůvodně hystericky zaútočí na židy:
"Jehovah byl bůh zamračený, zlý a mstivý, ukrutný a krvežíznivý, jako celý národ židovský." Zdroj ZDE
Britský bohemista Robert Pynsent poukazuje na to, že i u Karla Čapka nalezneme stopy dobového antisemitismu. Některé charakteristické rysy finančního ředitele Rossumových podniků ve hře R.U.R. jsou totiž charakteristické rysy žida. A ještě výraznější je to podle Pynsenta v románu Válka s mloky (1936), kdy tři roky po nástupu Adolfa Hitlera k moci vydává Karel Čapek román, v němž je příčinou zkázy lidské civilizace bezskrupulózní agresivní kapitalismus židovského podnikatele Bondyho, který bez etických skrupulí rozšíří díky divokým tržním silám miliony mloků po celém světě. (Viz Pynsent, Ďáblové, ženy a národ, Karolinum, Praha, 2008, str. 415.)
Česká národní hymna Kde domov můj pochází ze hry Josefa Kajetána Tyla, v níž vítězí česká národní komunita nad zlými cizáckými židy, kteří se snaží infiltrovat český bál.
Takže čeští autoři občas antisemitští byli a Ferdinand Peroutka se možná už v únoru 1939 bál. Dnes už je - zejména mladým lidem - nepochopitelné, že by někdo publikoval něco, v co ve skutečnosti nevěří, prostě proto, že se bojí.
Anebo se Peroutka snažil zracionalizovat si a znormalizovat šílený režim, v němž bylo zřejmě už zjevné, že v něm Češi budou muset žít.
Mary Heimannová ve své dosud česky nevydané knize Československo: stát, který selhal, zaznamenává antisemitismus v česko-slovenské státní správě pomnichovské republiky. Referoval jsem o tom takto:
"Pomnichovské Česko-Slovensko reagovalo velmi zlobně na příchod německých židovských uprchlíků z Hitlerova Německa. Česko-slovenská vláda lobbovala od října 1938 u britských politiků, aby využili svého vlivu v Berlíně a přesvědčili Německo, aby do Česko-Slovenska neposílala "židy, které nechceme", a stěžovala si, že prý britská vláda projevuje sympatie "židům a německým sociálním demokratům na úkor Čechů a Slováků". Česká vlastenecká organizace Sokol vydala 23. října 1938 rezoluci, která naléhala na všechny židy, kteří se usadili v Československu po roce 1914, aby se "vrátili do svých domovů". 20. listopadu 1938 se Praha dohodla s Berlínem, že bude česko-slovenský zákon změněn tak, aby už uprchlíkům z Německa a Rakouska po Anschlussu neposkytoval ochranu. Kurt Weisskopf, německý levicově orientovaný židovský student, nevěřil svým očím, když byl svědkem toho, jak byla skupina německých sociálních demokratů, projíždějících Prahou, zatčena na pražském Masarykově nádraží a odeslána do Německa, kde musela skončit v koncentráku. Když si Weisskopf stěžoval u úřadů, český úředník na druhé straně telefonu mu sdělil, že je "smradlavej žid" a "rudá svině" a práskl mu telefonem. V červnu 1939 vydali Češi antisemitský zákon, jehož cílem bylo ochránit počeštěné židy a potlačit práva německých židovských uprchlíků, kteří přišli do Československa od roku 1935.
Podle zákona z 2. března 1939 byli všichni nezaměstnaní muži nad 18 let posíláni do českých táborů nucených prací. Téhož dne Češi založili z vlastní iniciativy koncentrační tábory pro Cikány v Letech a v Hodoníně. Studenti na pražské filozofické fakultě spontánně zničili sochu T. G. Masaryka. Protižidovský rasismus byl v Čechách založen na etnicko-jazykových předsudcích, na Slovensku měl náboženský základ."
Zdroj: ZDE
Miloš Zeman si věci občas opravdu poplete, ale v tomto případě měl zjevně, navzdory svým nepřesnostem, v podstatě pravdu. Je pošetilé snažit se tvrdit opak, jen proto, protože snad chceme ze Zemana za každou cenu dělat blbce.
Vytisknout23.4. 2015 / Bohumil Kartous
Rusko oslavilo šedesáté druhé narozeniny svého prezidenta Vladimira Putina způsobem, který odpovídá všem oněm pronikavým úspěchům, jež tento muž za patnáct let své vlády svému národu přinesl. Jak dnes věci stojí, nemají Rusové nikoho, koho by ve svém...
5.2. 2015 / Karel Dolejší
Jako obyčejně není ani v nejmenším mým úmyslem glosovat prezidentské výlevy na úrovni Klausových bojů proti "NGOismu" nebo "levicovosti snowboardu", neboť Miloš Zeman již pětadvacet let neřekl nic, co by stálo za vážný komentář. V rámci posledního eg...
5.2. 2015 / Štefan Švec
Český prezident chtěl pronést velký, mezinárodní, státnický projev. V cizině nezaujal nikoho, u nás se řeší jeho faktické chyby. Politik, který kdysi snadno směřoval veřejnou debatu k tématům, která chtěl, by měl být zklamán.