Je reálné, že Rusko válčí proti Evropě a chce ji ovládnout?

2. 2. 2015 / Daniel Veselý

Obecná polemika s texty Karla Dolejšího o dění na Ukrajině

Karel Dolejší v některých svých textech publikovaných na Britských listech systematicky obviňuje Rusko z agrese nejen vůči Ukrajině, ale i dalším evropským státům, potažmo celé Evropě. Zároveň v mých očích bagatelizuje negativní úlohu Kyjeva a jeho západních spojenců v konfliktu na východě Ukrajiny. Vyzývám proto Karla Dolejšího, aby svá, dle mého mínění naprosto přehnaná, tvrzení o „ruské agresi“ ve svých textech vždy dokládal důvěryhodnými odkazy. Čtenář je jinak zahlcován apokalyptickými scénáři včetně toho o hrozící ruské hegemonii v Evropě, aniž by měl vždy k dispozici důvěryhodná tvrzení.

Ozbrojený spor na východě Ukrajiny je příliš spletitý na to, aby se dal redukovat pouze na „ruskou agresi“. Náčelník ukrajinského generálního štábu Viktor Muženko aktuálně dokonce tvrdí, že existují důkazy o působení ruských vojáků, občanů Ruské federace, v různých ozbrojených skupinách na Ukrajině, nicméně boje s regulérními jednotkami ruské armády Kyjev nevede ZDE. Poté, co se po období relativního klidu zbraní naplno rozhořely boje mezi oběma stranami, bylo jen v pátek 30. ledna bylo během dělostřeleckého útoku na klíčové protipovstalecké pozice v Doněcku ukrajinskou armádou usmrceno nejméně 12 civilistů ZDE.

Násilí včetně zabíjení civilistů se samozřejmě dopouštějí obě strany konfliktu a na jeho moderaci se musí podílet jak Rusko, tak západní země. Nejedná se vysloveně o „mé téma“, maximálně jen zčásti; mohu konkretizovat vliv Západu na situaci na Ukrajině.

Vina Západu v celé tragédii je nepopiratelná a západní sdělovací prostředky ji dlouhodobě zohledňují. Jmenujme text s názvem Why the Ukraine Crisis is West´s Fault ZDE publikovaný v prestižním časopise Foreign Affairs, kde stojí psáno, že konkrétní kroky Západu vehnaly Rusko do kouta a podnítily jej k logickým reakcím, příkladně k anexi Krymu, nebo stanovisko vysloužilého jestřába americké diplomacie Henryho Kissingera k tématu, který konstatoval, že pokud má Ukrajina přežít a vzkvétat, nesmí být nepřátelskou výspou mezi Ruskem a Západem, ale musí fungovat jako most mezi nimi ZDE.

Kissinger v textu předkládá možná řešení, jak ozbrojený konflikt ukončit: Domnívá se, že Ukrajina by měla mít právo rozhodovat o své politické a ekonomické orientaci svobodně a na základě vůle svých obyvatel, včetně vztahů s Evropou. Kyjev by podle Kissingera neměl usilovat o vstup do NATO a na mezinárodní scéně by měl uskutečňovat politiku po vzoru Finska.

Bývalý sovětský lídr Michail Gorbačov aktuálně varuje, že by se konfrontace na Ukrajině mohla zvrtnout v totální válku mezi Ruskem a Západem ZDE . Gorbačov z rozdmýchávání konfliktu obvinil Západ s tím, že Rusko zatahuje do nové studené války. Podle něj není vyloučeno, že se ze studené války stane válka horká.

Agentura Reuters 28. ledna zveřejnila zprávu, že Spojené státy v reakci na sílící boje na východě Ukrajiny míní Kyjevu poskytnout garantovanou půjčku ve výši dvou miliard dolarů a jsou připraveny vystupňovat sankční politiku proti Rusku ZDE, zatímco boje mezi Kyjevem a proruskými rebely, či proxy silami Ruska, nabírají na intenzitě. Prezident Obama je připraven požádat Kongres o poskytnutí ještě jedné miliardy dolarů pro Ukrajinu.

V současnosti zástupci Mezinárodního měnového fondu v Kyjevě s prozápadní vládou jednají o podmínkách týkajících se půjčky ve výši 17 miliard dolarů.

Avšak není jisté, kdy zadlužená Ukrajina všechny půjčky svým západním věřitelům splatí, a dozajista není možné, aby se její hospodářství postavilo na nohy bez finanční pomoci Moskvy.

Soudím, že není namístě jednostranně hovořit o ruské agresi proti Ukrajině a dalším evropským zemím, byť je vměšování Moskvy různými způsoby na východě této země nepopiratelné a z hlediska Kremlu celkem pochopitelné. Zkusme si představit, jak by v obdobné situaci reagovaly Spojené státy za situace, kdyby byl v Mexiku nebo Guatemale nastolen nepřátelský režim, a navíc by se těšil přízni Kremlu? Bez prozápadně orientované ukrajinské vlády a na ní napojených bojůvek typu Azovský prapor by Moskva neměla soupeře.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 2.2. 2015