Američané se obávají, že Putin chce rozdělit Ukrajinu

2. 2. 2015

Tuto strategii použil Vladimír Putin v Gruzii po válce z roku 2008, kdy povzbuzoval separatisty v Abcházii a v Jižní Ossetii, aby vyhlásili svou nezávislost na Tbilisi. Promoskevské síly v Transnistrii, která je z právního hlediska součástí Moldovy, prosazují totéž.

Americké obavy vznikají v důsledku skutečnosti, že proruští separatisté začínají ovládat stále větší území. NATO odhaduje, že proruští separatisté, podporovaní ruskými posilami včetně tanků T-80, za poslední čtyři měsíce ovládli dalších přibližně 300 čtverečních kilometrů ukrajinského území.

Rozhovory v Minsku o víkendu se za pár hodin rozložily, protože zástupci vzbouřenců chtěli překreslit navrhovanou demarkační linii mezi oběma stranami tak, aby byly na vzbouřeneckou stranu začleněny její nejnovější územní zisky. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě uvedla, že vzbouřenci "nebyli ani připraveni jednat o realizaci příměří a o stažení těžkých zbraní".

Spojené státy uvádějí, že Putin nyní používá nové těžké zbraně a 1000 osob specializovaného vojenského a výzvědného personálu a boje se zintenzívnily.

Avšak hrozba Washingtonu, že začne posílat Ukrajině zbraně, riskuje, že se to, co je dosud víceméně zvládnutelným interním povstáním promění v mezinárodní válku, v níž budou pomocí zástupců proti sobě bojovat na jedné straně NATO a USA proti Rusku na druhé straně. To je scénář, k němuž naposledy došlo při válce v Afghánistánu proti sovětským okupačním silám. Dopad na širší evropskou bezpečnost by byl hluboce destabilizující.

Americká eskalace by zřejmě prohloubila evropskou rozhádanost ohledně Ukrajiny. Řecko a Maďarsko by možná nepodpořily vysílání amerických zbraní na Ukrajinu.

Nejistota o úmyslech Ruska už vyvolala obrovskou nervozitu ve Finsku, ve Švédsku a v pobaltských republikách. V České republice předpověděl armádní šéf Petr Pavel, že eskalace na Ukrajině by vedla k největším vojenským manévrům od 11. září, že by vojska byla rozmístěna na hranicích a na ochranu strategických objektů. Evropa se také obává masového pohybu uprchlíků a vyvolávání nepokojů mezi ruskými a ukrajinskými menšinami v jiných zemích.

Soudě podle předchozích reakcí Putin zřejmě bude spíš reagovat agresivněji, než že by ustoupil, pokud Spojené státy začnou posílat Ukrajině zbraně. Eskalace konfliktu Ruskem by mohla znamenat širší vojenskou intervenci na Ukrajině, obnovené zásahy Ruska v Moldově, v Gruzii a v pobaltském regionu a intenzivní rozmístění raket Iskander-M, které lze vybavit jadernými hlavicemi, v Kaliningradu, v ruské enklávě mezi Polskem a Litvou.

Putin zřejmě počítá s tím, že stejně jako v případě Gruzie v roce 2008 a na Krymu loni Spojené státy a NATO proti němu vojensky nezasáhnou. Eskalaci ukrajinského konfliktu by využil k posílení svého narativu pro Rusy, že je otčina ohrožena Západem. Nebezpečím však je, že to Putin může přehnat a vyvolat širší válku.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout