V Rusku se šíří fatalismus

7. 12. 2014

Avšak pod povrchem roste pocit neklidu. Ceny v obchodech stoupají a v restauracích se hovoří o stavu ruské ekonomiky. Za poslední týden se rubl propadl na absolutní maximum, ztratil vůči dolaru 50 procent své hodnoty. Ještě před nedávnem byl kurs 40 rublů za jednu britskou libru, dnešní kurs je 82 rublů za libru.

Hovoří se také o Putinově nekompromisním projevu z tohoto týdne, kdy Putin ze všech problémů Ruska obvinil Západ, že chce "Rusko rozčlenit".

Navzdory západním sankcím, klesajícímu rublu a klesajícím cenám ropy si analytikové nemyslí, že v Rusku dojde k bankrotu jako v roce 1998 či k vážné krizi. Přesto však v městských středních vrstvách vládne pocit nejistoty.

"Nemyslím si, že to tu bude nutně katastrofické, ale možnost to je," říká Ilja Cenciper, bývalý šéfredaktor magazínu, který nyní provozuje vlastní poradenskou firmu a stojí v čele projektu vytvořit v Moskvě nový zábavní park.

Jiní hovoří otevřeněji: "Můj komentář k situaci je zcela prostý. Všechno je v prdeli," řekl Anton Krasovskij, bývalý moderátor státní televize, který pracoval jako šéf štábu pro oligarcha Michaila Prochorova, když ten kandidoval proti Putinovi v roce 2012 jako představitel pseudoopozice.

I když v roce 1998 přišly miliony lidí o své úspory a neměly starost o tom, že si nebudou moci kupovat parmezán, ale že prostě nebudou mít vůbec žádné jídlo, podle Krasovského je dnešní psychologický stav Moskvanů horší, protože mají daleko víc co ztratit. "V roce 1998 se nikomu nevedlo dobře. Nevládl dnešní pocit beznaděje, kdy jste si uvědomili, že všechno, co bylo dobré, už skončilo a teď to bude už jen blbé. V minulých krizích lidi neměli tento pocit. Lidi se nedostanou z krize, když mají pocit beznaděje, a dřív to bylo jiné, lidi se snažili ze sraček dostat. Teď už jsou všude jen sračky."

Ne všichni mají tak deprimované pocity jako Krasovskij, ale zřejmě není jediný Moskvan, který by nad drasticky klesající hodnotou rublu nepocítil paniku.

Na ruském internetu se hovoří především o stavu rublu. "Centrální banka se rozhodla uvolnit kurs rublu," zní podtitulek u jednoho obrázku, na němž muž hází peníze z balkónu pryč.

Cenciper říká: "Nikdo neví, jak daleko to poklesne. Hovoříme o 50-60 rublech za dolar, hovoříme o 100 rublech za dolar, nebo hovoříme o 27 milionech rublů za dolar? Dovedu si představit všechny tyto scénáře."

Putin ve čtvrtek hodně hovořil o sankcích a o slabém rublu, které by se měly stát stimulem pro místní podniky, že ruské výrobky budou nyní daleko více konkurenceschopnější. Problém je, že Rusko toho zase tolik nevyrábí a velká část peněz z ropných zisků skončila na kontech v zahraničí a nevedla k vzniku inovativních domácích podniků. Více než polovina potravin v ruských supermarketech je z dovozu a co se týče ruského spotřebitelského zboží, buď je špatné kvality, nebo neexistuje. Elektronika je dovážena ze zahraničí, nábytek z Ikei a málokterý Rus nosí nějaké šaty, které byly vyrobeny v Rusku.

To znamená, že drasticky klesající hodnota rublu bude mít katastrofální dopad pro všechny, nikoliv jen těch pár šťastlivců, co si zvykli na to trávit víkend na jihu Francie.

Podnikatel Alexander Lebeděv, který vlastní britské deníky Evening Standard a Independent a provozuje v Rusku banku, investoval své peníze v minulých letech do poskytování domů a bytů Rusům za přijatelnou cenu a do pěstování brambor. I na tak typicky ruský produkt, jako jsou brambory, má pád rublu obrovský dopad. "Dovážíme všechna semena, většinu pesticidů a chemikálie pro hnojivo, dovážíme veškerou techniku i generátory," řekl Lebeděv u svého latte v luxusním moskevském restaurantu.

Lebeděv, podnikatel, který v minulých letech kritizoval Kreml a který částečně vlastní protiputinovský list Novaja gazeta, jeden z mála ruských nezávislých časopisů, argumentuje, že "dnes není doba pro kritiku" a začal podporovat akce Ruska na Krymu. Podle něho je lze považovat za "preventivní humanitární operaci". Lebeděv zdůrazňuje, že západní sankce jsou nesmyslné. Namísto aby vedly k změně režimu, zasáhnou jedině obyčejné Rusy a podpoří agresivní jestřábí postoje. "Sankce tu v Rusku nic politicky neovlivní a jen Rusko izolují a hrají do rukou zdejších reakčních sil," varuje Lebeděv.

Putin řekl ve svém čtvrtečním projevu, že nejlepší reakcí na uvalení sankcí zlými západními nepřáteli i reakcí na interní ruské problémy je "svoboda rozvoje hospodářského, sociálního a občanského sektoru".

To byl pro bývalého agenta KGB velmi netypický výrok, avšak on ho rychle omezil svou definicí svobody podle ruského filozofa Ivana Iljina: "Ten, kdo miluje Rusko, by si měl přát jeho svobodu, v první řadě pro Rusko samotné, pro jeho nezávislost a mezinárodní postavení, a nakonec svobodu pro ruské lidi, pro všechny z nás."

Jinými slovy, svoboda ano, ale zájem státu je na prvním místě. A pokud si někdo myslí, že sankce proti Rusku a jeho hospodářský úpadek způsobila anexe Krymu a ruská intervence na Ukrajině, je podle Putina nesmírně naivní: Západ prostě hledal výmluvu, jak Rusko potrestat, a našel by si nějakou jinou záminku, kdyby to nebyla Ukrajina.

V této chvíli pro velkou část ruského obyvatelstva propaganda funguje a Putinova popularita je stále vysoká. Avšak vlažný potlesk po jeho projevu a znepokojená atmosféra v Moskvě naznačují, že se nálada ruských elit mění. Příští rok, poprvé po mnoha letech, klesnou v Rusku reálné mzdy. Není jednoduché předpovídat, co se stane pak.

"I kdyby rubl klesl na 250 rublů za dolar, lidi jsou v této zemi tak trpěliví a míra politické kontroly je tak silná, že nynější situace může několik let vydržet," tvrdí Lebeděv. Jiní v rámci typického ruského fatalismu očekávají katastrofu rychleji, i když analytikové předpovídají, že v krátkodobé perspektivě bude v Rusku stagnace, nikoliv krize.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout