Britská vláda lže, že provádí škrty, ve skutečnosti do země keynesiánsky investuje

3. 12. 2014

Britská ekonomika je svou podstatou keynesiánská. V roce 2010 se konzervativní ministr financí Osborne pokusil využít aury rozpočtové krize k výkřikům o potřebě omezovat státní výdaje, avšak namísto toho je zvýšil (i když v reálných číslech to bylo mírné snížení). Zvýšil také DPH, čímž vyvolal v ekonomice deflační tendence a zbrzdil hospodářské oživení. Pak zpanikařil a začal dělat opak. Státní výdaje stouply a dosáhly nyní 714 miliard liber (24 990 miliard Kč), což je víc než celková částka výdajů poslední labouristické vlády, která byla r. 2009 celkem 635 miliard liber (704 miliard liber při dnešních cenách). Nadto se Osborne tvrdě zadlužil, státní půjčky dosáhly téměř 100 miliard liber.

Tato expanze ekonomiky prostřednictvím obrovské míry státních výdajů byla skryta za valem lží. "Musíme škrtat, není žádná jiná alternativa," tvrdil pořád Osborne. Nikdy však nezavedl takové škrty, jaké byly vnuceny Španělsku, Řecku či většině eurozóny. Když měla Británie špatné hospodářské výsledky, dovolil, aby klesla libra. Tvrdí, že nynější hospodářský růst v Británii je důsledkem jeho politiky škrtů. Není tomu tak. Je to důsledkem jeho úprku od politiky škrtů.

Samozřejmě jsou mnozí, kteří na Osbornově fiskální politice prodělali a jejich obhájci na to právem poukazují. Životní úroveň státních zaměstnanců a lidí závislých na sociálních dávkách poklesla. Dobře známé komunální služby - od služeb pro staré lidi, přes školy až po knihovny - byly seškrtány o více než čtvrtinu. Neohrabaný pokus rušit sociální dávky tvrdě postihl mnohé, kteří bez nich nepřežijí. Doprava a soudnictví byly také zasaženy škrty.

Avšak britská konzervativní vláda plánuje vydávat víc peněz než kolik vydávali vysmívaní labouristé. Důchody, zdravotnictví, školství, sociální podpora pro placení činží, dotace cen energií i zahraniční pomoc, výdaje na to všechno stouply.

Ukazuje se, že Osborne je tradiční ministr financí, který provádí dva roky v hospodářství škrty a pak do ekonomiky v dalších dvou letech investuje, protože se blíží volby. Teď vyhrožuje děsivými škrty po volbách v květnu 2015. Avšak to je proto, aby udělal dojem na důvěřivé úvěrové trhy.

Minulý týden jsme byli v Británii svědky karnevalu šílené kampaně obrovských investic, o nichž úslužně informovala vládě podlézající média. Vláda slibuje snížení daní o 7 miliard liber. Buduje vysokorychlostní železnici HS2 do severní Anglie (70 miliard liber), jadernou elektrárnu Hinkley Point (25 miliard liber), vysokorychlostní železnici napříč severní Anglií HS3 (7 miliard liber), železnici přes Londýn Crossrail 2 (20 miliard liber), síť stok na řece Temži (4 miliardy liber) a třetí letištní rozjezdovou dráhu v Londýně. Nemocnice mají být zachráněny, budou se stavět dálnice a železnice, budou se budovat protipovodňové bariéry, renovovat zbořeniny hradů a zámků, zakládat vědecké laboratoře a nová zahradní města. Osborne prosazuje megaprojekty.

Odkud na to všechno připlynou peníze? Žádný problém, říká premiér David Cameron. Připlynou jako "prospěch z našeho hospodářského růstu" a když ne, tak si je vláda prostě vypůjčí. Kdyby býval Osborne pokračoval ve svých škrtech déle než první dva své roky ve funkci, Británie by byla uprostřed hospodářské katastrofy. Byla zachráněna keynesiánským deficitním financováním.

Osbornova vize připomíná starověký Egypt, zemi gigantických staveb pochybného účelu, kolem jejichž napůl dokončených základů klopýtají lidé bez peněz. Většina nynějšího hospodářského oživení přináší jen pracovní příležitosti s minimálním platem, což nijak nepodporuje spotřebu.

Pokud by chtěl Osborne opravdu oživit před volbami ekonomiku, po Vánocích by snížil DPH a tím by vyvolal v ekonomice okamžitou poptávku. Měl by přestat spoléhat na banky a na megaprojekty. Credit rating Británie nijak rostoucími státními výdaji neutrpěl.

Osborne dokázal to, co po něm chtěl šéf jeho strany. Vyvolal v Británii svou keynesovskou politikou podstatný hospodářský růst.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout