Úřednická zlodějina při plánování kmitočtů aneb budeme mít za deset let v Česku ještě klasickou televizi?

14. 10. 2014 / Štěpán Kotrba

Ve čtvrtek 9. října 2014 se v Poslanecké sněmovně uskutečnil pro laiky zdánlivě nezáživný seminář „Zachování udržitelného rozvoje terestrického TV vysílání v ČR“. U řečnického stolu i v publiku zasedli vesměs ostřílení veteráni, kteří posledních dvanáct let různým způsobem participovali na průběhu digitalizace zemského televizního vysílání v Česku.

Informace o vlastnostech a přínosech standardu DVB-T2 proto nebyla snad pro nikoho v sále s výjimkou nepřítomných poslanců čímkoliv novým. Za zdvořile předstíraného zájmu se (pro záznam) probíraly vlastnosti DVB-2, úspornější využívání kmitočtového spektra, přechod z kompresního standardu MPEG 2 na MPEG 4 resp. ještě úspornější algoritmy a možnost vysílat v rozlišení uHDTV4k. Na přetřes přišly i perspektivy, které vidí jednotliví vysílatelé při využití tohoto nového standardu. Na první pohled takřka předjednaná harmonie, kontrastující s často vzrušenou atmosférou mediálních konferencí z dob před deseti lety, kdy se jednalo o podobě budoucí legislativy pro digitalizaci zemského televizního vysílání DVB-T. Teď vlastně o nic moc nejde, vždyť tenhle proces prý začne nejdříve kolem roku 2019 a bude kulminovat až po roce 2020. To prý je třeba zdůraznit, neb je to jedna z falešně ukolébávajících informací... Diskuse je tedy "prý" teprve na začátku a není třeba nijak spěchat.

Nejlépe připravená na tento seminář byla nesporně Česká televize. Vystoupení jejího generálního ředitele Petra Dvořáka nepostrádalo racionalitu. Česká televize, která byla tahounem přechodu na digitální vysílání DVB-T v České republice, si je dobře vědoma také úskalí této připravované změny. Jak upozornil Pavel Hanuš, šéf její projektové kanceláře, přechod na DVB-T2 vyžaduje sotva několik let po přechodu na DVB-T vybavení domácností novými přijímači, aniž by přitom divákům byli vysílatelé schopni nabídnout srovnatelnou přidanou hodnotu, jaká provázela přechod z analogového na digitální vysílání. Už jenom vzestup počtu volně dostupných televizních kanálů na čtyřnásobek byl příjemnou pobídkou pro ty, kdo ke změně neviděli žádný důvod. Podle Hanušovch slov půjde o „tlačený proces,“ kde hlavní motivací domácností k pořízení nového přijímače bude až oznámení o ukončení vysílání multiplexů DVB-T. To odpovídá zkušenostem, získaným při z přechodu z analogového na zemské digitální vysílání. Zasvěcení mluvčí, hezky uhlazená slova, ale všechno může být ve skutečnosti zcela jinak.

Od 23. března do 4. dubna 2015 se v Ženevě uskuteční přípravné setkání Světové radiokomunikační konference ITU, tzv. Conference Preparatory Meeting (CPM) a od 2. do 27. listopadu 2015, tj. prakticky za rok, se tamtéž bude konat Světová radiokomunikační konference (World Radiocommunication Conference, zkratkou WRC-15). Tato konference bude mít pro další rozvoj televizního vysílání i u nás rozhodující význam. Stane se totiž základem koordinace využívání kmitočtového spektra pro další léta, a to včetně stanovení povoleného typu telekomunikační služby pro jednotlivá kmitočtová pásma. V našem případě se jedná o způsobu využití části spektra, obvykle označované jako UHF. Stojí za to ocitovat část podkladů Českého telekomunikačního úřadu, přesně řečeno „opatření obecné povahy – část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/10/08.2012-11 pro kmitočtové pásmo 470–960 MHz,“ z 29. srpna 2012.

„Pásmo 470–862 MHz, označované jako pásmo UHF, se vyznačuje příznivými podmínkami šíření rádiových vln. Původně bylo využíváno převážně pro televizní vysílání. V návaznosti na použití dalších distribučních platforem (zejména sítí kabelové televize, družicového vysílání, IPTV), na přechod z analogového na digitální televizní vysílání a na změny konzumace televizního obsahu uživateli, je rozsah spektra určený pro zemské televizní vysílání v pásmu UHF postupně redukován. Určující pro volbu způsobu využívání pásma UHF jsou ekonomické parametry. Z tohoto důvodu byl již pro použití pohyblivou službou (mobilní sítě) v Evropě harmonizovaně vyčleněn úsek 790–862 MHz (tzv. Digitální dividenda I) a další změny přinese Světová Radiokomunikační konference, kdy dojde k harmonizaci s ostatními Regiony a k následné další reorganizaci (digitální dividenda II). Použití rádiového spektra pro televizní vysílání, které nepřináší takové ekonomické výsledky jako mobilní sítě, bude proto oprávněné v případech, kdy se uplatňuje socioekonomické hledisko.“

originál dokumentu ZDE

Na semináři seděli hned tři představitelé státní správy, kteří by se touto záležitostí měli naléhavě zabývat: vrchní ředitelka Petra Smolíková z Ministerstva kultury ČR (ve funkci přežila ministry sociálně demokratické i pravicové), která zastupovala nepřítomnou první náměstkyni ministra kultury, pátera Hermana (KDU-ČSL), Kateřinu Kalistovou (ČSSD). Jako zástupkyně gesčního ministerstva hovořila ředitelka odboru elektronických komunikací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Zuzana Chudomelová a především předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák . Novák je bývalý ředitel odboru elektronických komunikací a následně ředitele sekce digitální ekonomiky MPO. V říjnu 2012 byl jmenován vládou Petra Nečase (ODS) členem Rady ČTÚ, předsedou Rady ČTÚ pak byl jmenován vládou Petra Nečase (ODS) v květnu 2013. Ve funkci kupodivu zůstal i poté, co vláda Petra Nečase skončila. Všech tří představitelů vlády jsem se zeptal, jaké stanovisko zaujme Česká republika k využití této části kmitočtového spektra pro nepodmíněně přístupné televizní vysílání (čili všem bezplatně dostupnou televizi). Podle předchozího varovného vystoupení generálního ředitele ČT, jak jsem ho pochopil já, může postupem úředníků státu přijít Česká republika o terestrické televizní vysílání. Všichni ostatní do té chvíle k tomuto závažnému zjištění mlčeli.

Jaromír Novák se vymlouval, že ČTÚ "zatím" vydal nezávazné neutrální stanovisko. Podle Petry Smolíkové bude mít Ministerstvo kultury ČR jasno teprve v červnu příštího roku. Což znamená, že teď ministerstvo jasno nemá? Zuzana Chudomelová se pro jistotu nevyjádřila vůbec. Věděla proč. Neoficiální stanovisko ministerských úředníků, kteří tyto otázky řeší na příslušných mezinárodních fórech v Bruselu i v Ženevě, totiž bylo takové, jako kdyby byli placenými velvyslanci telekomunikačních operátorů. Možnost ukradení 30% pásma pro pozemní vysílače televizního signálu, které by znemožnilo další rozvoj pozemního televizního vysílání, je nechalo klidnými. Mezi přítomnými řediteli televizí vyvolalo toto přiznání představitelů státní správy značný údiv, ne-li tiché zděšení.

Já jsem pochopil, že doteď se dařilo ministerským úředníkům kamuflovat katastrofickou budoucnost před politiky a že ani současná náměstkyně ministra kultury Kalistová, ani její ministr, ani ministr průmyslu, premiér Sobotka či další členové vlády netuší, jaká loupež se zde chystá. Prostě až bude pozdě, pak je někdo postaví před hotovou věc a bude jim tvrdit, že za to může Evropská unie... Jako vždy. Rozumím liknavosti až lhostejnosti na straně komerčních televizních vysílatelů. Ti budou sice vrženi do náruče telekomunikačních operátorů, ale vzhledem k regulaci budou vydělávat. Namísto na reklamě (která přestává fungovat), změní vysílání za výrobu a placenou distribuci videa pro domácí kina. Katastrofou ovšem by tento stav byl pro veřejnou mediální službu.

Celkový postoj televizních vysílatelů lapidárně shrnul Pavel Hanuš z České televize, když pravil (parafrázuji): „Bude-li část pásma UHF vyhrazena pro televizní vysílání, pak tu terestrické vysílání bude; jestliže v této části spektra kmitočty pro terestrické televizní vysílání nebudou, tak nebude.“ V podmínkách České republiky totiž neexistuje možnost, jak tyto kmitočty s celoplošným pokrytím ekonomicky racionálním způsobem nahradit.

O budoucnost volně dostupného televizního vysílání v České republice se nebude hrát někdy v letech 2018 až 2019, kdy bude, aspoň doufejme, už vzniklá národní legislativa pro DVB-T2 a bude hotov i technický plán přechodu. Ne, o budoucnost volně dostupného terestrického televizního vysílání se nebude hrát ani v březnu a v listopadu příštího roku v Ženevě. O budoucnost volně dostupného terestrického televizního vysílání se hraje teď. Za naprostého nezájmu zákonodárců a za lhostejnosti vlády. Jediným poslancem hospodářského výboru, kterého toto téma zajímalo a který byl přítomen jako jediný, ačkoliv byl hospodářský výbor pořadatelem konference, byl plzeňský komunistický poslanec PhDr. Ing. Jiří Valenta.

Státní správa dala na semináři 9. října 2014 v Poslanecké sněmovně jasně najevo, že na druhou vlnu televizní digitalizace a na obranu veřejného zájmu na její existenci vůbec není připravena. Podotýkám, že signál zemského televizního vysílání přijímá v České republice přes 60 % domácností a v posledních letech u nás podíl tohoto typu příjmu výrazně vzrostl. To je snad dostatečný důvod na to, aby se poslanci začali vlády rychle a hlasitě ptát, jak jsme na Světovou radiokomunikační konferenci WRC-15 připraveni a jaké stanovisko na ní budou hájit zástupci Českého telekomunikačního úřadu. Dokonce si myslím, že vláda sociálně demokratického premiéra Sobotky by měla jak ČTÚ, tak i gesčnímu ministerstvu průmyslu dát jednoznačný příkaz, aby všemi dostupnými prostředky zabránili ukončení či útlumu terestrického televizního vysílání a na nadcházejících jednáních nedopustili realizaci další digitální dividendy ve prospěch nadnárodních telekomunikačních firem. V případě jakéhokoliv odporu jinak motivovaných úředníků je naprosto nezbytné tyto lidi odvolat - ze dne na den.

Nejde o nic menšího, než o nesmírně důležitou část veřejného prostoru, který se nyní v tichosti chystají na úkor volně dostupného televizního vysílání pohltit provozovatelé placených mobilních telekomunikačních služeb. Že u nás zanikne veřejná služba televizním vysíláním? A proč by to, k čertu, mělo zrovna telekomunikační operátory zajímat? Je starostí státu, aby tuto část veřejného prostoru důsledně bránil a nepodmíněně přístupné televizní vysílání občanům – a daňovým poplatníkům, na to nezapomínejme! - zachoval.

"Použití rádiového spektra pro televizní vysílání, které nepřináší takové ekonomické výsledky jako mobilní sítě, je oprávněné v případech, kdy se uplatňuje "socioekonomické" hledisko," praví dokument Českého telekomunikačního úřadu. Ano. Evropská unie nadřazuje zájmy kulturní a sociální nad zájmy ekonomické a respektuje je jako "důvody hodné zvláštního zřetele".

Jen musíme chtít. My musíme chtít.

Vytisknout