Štěpán Kotrba: Veřejnoprávní multiplex Českého rozhlasu by mohl obsahovat i audiostopu ČT 24

13. 5. 2014 / Štěpán Kotrba

rozhovor pro Digizone. Ptal se Jan Potůček

"Čas běží. A technologický vývoj ve světě a v Evropě, který dorazí do Česka co nevidět, se neohlíží na to, jestli dnes generálního ředitele Českého rozhlasu Duhana bolí zuby nebo ne", říká někdejší člen Rady Českého rozhlasu. V rozhovoru s Janem Potůčkem nastiňuje plány s rozhlasovou digitalizací, do nichž se současnému vedení rozhlasu příliš nechce. "Realizovat je nemusí nutně tento ředitel," říká.

Jak jste se jako bývalý radní Českého rozhlasu dostal k iniciování novely zákona, která by rozhlasu měla zajistit vlastní veřejnoprávní multiplex, jako je tomu u České televize?
Analýzou situace veřejnoprávních médií a technologického stavu televizní digitalizace v Evropě v době, kdy jsem působil v komisi informatiky a telekomunikací ČSSD. Což bylo dávno, dávno před tím, než jsem vstoupil do Rady ČRo - v letech 1996 až 2000. Dá se říci, že mé setkání s rozhlasem proběhlo až jako důsledek těchto mých aktivit. Začalo to v roce 2000, kdy jsem začal spolupracovat s Českým rozhlasem Online, který krátce předtím založil Miroslav Bobek. Na jaře 2001 jsem pro vedení a Radu Českého rozhlasu sepsal strategický výhled ČRo na patnáct let, který se začal realizovat ještě týž rok a v roce 2003 jsem se stal členem Rady. Po nástupu Jiřího Janečka jako definitivního ředitele ČT začala koordinace aktivit, vedoucích k rozvoji spolupráce obou médií.
To znamená, že otázka rozhlasového veřejnoprávního multiplexu není zase tak nová, dokonce by mohla být starší než u toho televizního.
Ano, byla. Ale my věděli, že DAB bude mít deset až patnáct let zpoždění, takže bylo třeba najít jinou platformu. A DVB-T se nabízelo...
Čím to, že multiplex ČT se podařilo dostat do zákona a realizovat tak brzy a u ČRo to tak trvá?
Protože Jiří Janeček byl formát. A nebyl dva roky před důchodem. To za prvé. Za druhé: Politická situace byla jiná. Levicové vlády nekladly médiím veřejné služby aktivní odpor. Naopak. Za třetí: Switch off daný rozhodnutím EU nepřipouštěl váhání ani analogově-monopolistické zpátečnictví, které tehdy prosazovala pouze Nova. V parlamentu jsem nacházel mezi poslanci, kteří byli v mediálním výboru, lidi připravené, poučené. Ne diletanty a ne škůdce. Jediným zásadním ideologicky nesmiřitelným škůdcem byl poslanec Pleva (ODS).
ČT má veřejnoprávní multiplex, v němž má ze zákona prostor i Český rozhlas. Tenhle dvojdomek po vzniku rozhlasového veřejnoprávního multiplexu (v DAB) skončí? Odejde rozhlas z DVB-T?
Prozatím pro to není důvod. Ani technický, ani programový. Já plánuji, že v roce 2025 bude rozhlas vysílat už jen digitálně na 99% území. Pak teprve může opouštět společný multiplex DVB-T s Českou televizí... Mimochodem, ten současný veřejnoprávní multiplex ČT a ČRo by se mohl jmenovat Kotrbův dvojdomek. Protože toto řešení, které se ukázalo jednoduché a funkční, je v Evropě i ve světě unikátní. Předpokládám, že do roku 2025 bude rozhlas vysílat na několika platformách: v DVB-T jako prostředku pro "domácí kina", v DVB-S jako primárním retlanslačním vysílání, (DVB-H se nekoná a konat nebude), v DAB+ to už bude Visual Radio s interaktivním zpětným kanálem, v segmentu 4G LTE. Mimo to samozřejmě i v internetu - jednak unicastem via http, jednak v IPv6 multicast adresování či via app.
Doufám, že rozhlas se nyní vzpamatuje a požádá o to, aby se mohl stát provozovatelem jednoho celého multiplexu veřejné služby DAB+ v III. televizním pásmu s rozpojováním Čech a Moravy a měl blokovanou i malou část kapacity privátního multiplexu DAB+ s regionálně rozpojovaným vysíláním. A v tom svém česko-moravském multiplexu může nabídnout zase jednu pozici České televizi pro vysílání audiosignálu zpravodajské stanice ČT 24, případně i pro příležitostné vysílání ČT Sport (audiosignálu fotbalových či hokejových mistrovství).
Objevují se názory, že zpožďující se nástup DAB může tuto technologii zcela pohřbít, protože pro rádia bude výhodnější vysílat přes internet. Sítě LTE budou mít celoplošné pokrytí, náklady na šíření signálu budou zlomkové oproti terestrice... Neobáváš se takového vývoje?
Naopak. Čekám ho.
Má pak smysl usilovat o DAB?
Ale v zásadě unicastové LTE nemůže svou kapacitou, kterou zde bude možno věnovat mediálnímu broadcastingu, vstřebat broadcasting tolika stanic. To za prvé. Za druhé to bude drahé - z marketingových důvodů. Online gambling a komerční aplikace budou tomuto trhu vévodit. Must carry se může týkat velmi mála mediálních obsahů – a to budou především zpravodajství a lokálně odpojované dopravní informace spojené s mýtným systémem třetí generace. Doručování mediálního obsahu se po nástupu LTE (sítí 4. generace) zásadním způsobem změní během několika let (2018-21). Upřednostňován bude dle mého názoru personalizovaný obsah na základě hudebních či obsahových preferencí uživatele či lokace přijímače. Což technologie umožňuje. Uživateli preferován bude offline obsah. DAB+ pak bude nosičem jen jedné části obsahu rozhlasové veřejné služby, zbytek bude integrován ve vašem přijímači z jiných zdrojů.
To ale znamená, že veřejnoprávní multiplex před sebou nemá moc dlouhou budoucnost.
Omyl. Má. Přibližně 15 až 20 let. DAB bude hlavním nosičem broadcastového obsahu pro kapesní a mobilní příjem. A kolem roku 2025 pak i pro "domácí kina".
Pojďme k praktickým krokům, jak multiplex ČRo legislativně ukotvit. Co se v tomhle ohledu děje?
Rozhlas díky svému konzervativnímu vedení není připraven. Takže ztratil iniciativu a není schopen predikovat vývoj na deset, patnáct let dopředu. Neprovádí dostatečné změny ve výrobě tak, aby byl připraven na změněné podmínky, nefinancuje experimenty v tom rozsahu, v jakém by měl. Generálního ředitele snad do funkce dosadili důchodci, mající ještě teď rádia z první republiky... Jinak si to nedovedu vysvětlit.
Prozatím je to ještě jedno. Iniciativu převzalo ministerstvo, a pokud bude nutné, převezme ji mediální (volební - pozn. red.) výbor sněmovny. Digitalizační novelu zákona nyní připravuje ministerstvo. První náměstkyně ministra Kateřina Kalistová (ČSSD) byla dobrou předsedkyní RRTV, je právnička, tématu rozumí i po technologické stránce a ví, že veřejnou službu nemůže nechat bez možnosti technického rozvoje. Čili o kvalitu novely nemám strach. Ve sněmovně jsou profesionálové - bývalý regionální ředitel ČRo Martin Kolovratník (ANO) je odborník, zažil v rádiu už první vlnu digitalizace a prosazoval ji ve svém regionu velmi aktivně. A kupodivu, hnutí ANO prozatím rozvoji veřejné služby přeje. Andrej Babiš není hlupák... ODS, která se snažila škodit, kde mohla, je na cestě do zapomnění. A zbytek politických stran se proti rozvoji rozhlasu veřejné služby negativně nevymezuje. Naopak. Znám řadu technooptimistických poslanců, kteří změnám fandí.
To zní, jako kdyby digitalizace ČRo byla prosazována proti vůli vedení rozhlasu, že mu je diktována...
Ministerstvo s rozhlasem konzultovalo. Rozhlas přinesl na tyto konzultace informace, které nebyly ani příliš kvalitní, ani příliš pravdivé... Prozatím podle posledních informací, které mám o chování ekonomického náměstka ČRo Koliandra, to tak zvenku vypadá. Ale myslím, a snažím se být optimistou, že si v zájmu budoucnosti veřejné služby vyjasní generální ředitel se svými podřízenými, jestli chtějí přežít, nebo ne. Já jsem optimista. Ale mohu se i mýlit. V každém případě čas běží. A technologický vývoj ve světě a v Evropě, který dorazí do Česka co nevidět, se neohlíží na to, jestli dnes generálního ředitele Duhana bolí zuby nebo ne. Timeline té změny je celkem jasná, ohraničená technologickým vývojem DVB2, LTE, HTML5 a v DAB+.
Předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák mi říkal, že připravované aukce na kmitočty pro DAB ve III. pásmu, které jsou pro digitální rozhlas nejlukrativnější, zdržuje právě příprava novely zákona o veřejnoprávním multiplexu ČRo. Kdy se dá očekávat, že novela projde oběma komorami Parlamentu a začne platit?
No to je nyní otázka spíše na Kateřinu Kalistovou... Já bych odhadoval, že v polovině příštího roku může být zákon hotov. Nepředpokládám výrazný odpor nikoho z ostatních provozovatelů rozhlasového vysílání právě proto, že pouze ČRo může být lídrem této změny. A všichni to vědí. Jestli ji bude provádět Duhanův tým nebo tým někoho jiného, je ovšem otázka, jak se k přípravě této novely vedení ozhlasu nyní postaví. Do poloviny roku 2015 by mělo být jasno ve všem. Kdyby bylo po mém, byla by novela už nyní hotova a do půl roku by mohla být schválena. Materie to není těžká, jedná se o rozšíření § 3 zákona o ČRo a jednoho paragrafu vysílacího zákona. Nic víc.
Prakticky to pak bude fungovat tak, že ČRo bude stejně jako ČT držitelem kmitočtových přídělů a vybere si jen technického operátora (v případě ČT jde o České Radiokomunikace)?
Ano. Ovšem předpokládám transparentní výběrové řízení. S kritérii nejen ceny, ale i kvality a rychlosti pokrytí maxima obyvatel.
To bude ČRo stejně jako ČT v obrovské výhodě oproti komerčním vysílatelům, kteří po přechodu na digitální vysílání kmitočty nekontrolují, pouze si pronajímají část kapacity multiplexu, který provozuje někdo jiný.
ČRo stejně jako ČT není a nebude součástí trhu. Čili o výhodě nebo nevýhodě pro komerční vysílatele bych nehovořil. Jsme součástí EU, jsme členskou zemí Rady Evropy, která deklaruje už dvě desítky let veřejné službě podporu. Evropská komise si už s Evropským soudním dvorem vyjasnila, že podpora médií veřejné služby není nedovolenou veřejnou podporou dle Amsterodamské smlouvy a naopak uznala, že dle protokolu č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech EU připojenému ke Smlouvě o fungování EU je naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společností a potřebu zachování mediální plurality důvodem hodným zvláštního zřetele. Jinak... Pokud vím, tak komerčním rádiím vůbec nevadí, že ČRo je součástí DVB-T multiplexu veřejné služby. Prostě je to odlišnost. Dovedu si představit, že Český rozhlas se zcela vzdá v této souvislosti příjmů z reklamy, které nejsou vázány na sportovní a kulturní události. Čili nebude v žádném konkurenčním vztahu ke komerčním provozovatelům. Stejně to neumí... a nemůže umět. Svět reklamy patří komerci, veřejnou službu jen kazí.
Komerční rádia v DVB-T nevysílají, protože jim to nedává smysl. Rádio přes televizi poslouchá málokdo.
To byste se divil, kolik zejména starších lidí už nyní dává přednost kvalitnímu domácímu poslechu rozhlasu přes televizi... Zejména Vltava, D-Dur a Praha jsou takto přijímány ve vyšší kvalitě než je možné v FM. I pro Wave je to dnes klíčové prostředí, stejně jako pro rádio Junior.
Budou takoví lidé ochotni přeladit na DAB a pořídit si digitální rozhlasový přijímač?
Budou nějací výrobci aut či elektroniky, kteří by DAB+ kompatibilní přijímače nevyráběli? Ne, nebudou. Bude je mít každý počítač, bude je mít každý mobil (personální komunikátor), bude je mít každá televize. Prostě - stejně jako všechna dnešní rádia mají MP3, budou mít všechna nová obrazovku a příjem DAB+ Visual Radio. Ten strach o to, kdo si koupí set-top-box DVB-T, už tu byl. A byl to falešný argument komerčních televizí. Vše vyřešil switch off. Nyní je to falešný argument soukromých rádií. Důvod? Snaha zpomalit změnu, která způsobí liberalizaci trhu a možnost daleko více rádií dosáhnout na své potenciální posluchače. Největší zastánci trhu se chtějí nakonec trhu vyhnout...
Dle diskuze, kterou jsme vedli nedávno ve sněmovně, by měl být u rozhlasové digitalizace navíc postupný náběh a skoro desetiletý překryv. Hotovo by mělo být do roku 2025, dokdy platí garance analogových licencí. Analogový rozhlas bude do roku 2025 minulostí. LTE bude v té době mít kapacitu 40-70 Mbitps, broadbandový internet bude v poslední vesnici... DVB-T bude s MPEG-4, DAB bude v tu dobu dostupný v každém autě a v každém mobilu s AAC+ audio kodekem. Rozhlas se bude muset naučit být rádiem budoucnosti...
Na WorldDMB semináři, který se konal v italském Riva del Garda v dubnu 2013, bylo oznámeno, že v Norsku bude 99,5% DAB pokrytí do konce roku 2014 a norská vláda plánuje vypnout národní a regionální FM vysílání v roce 2017. Británie plánuje FM switch-off na léta 2018-22.
Nyní otázka nestojí, jakým kanálem má rozhlas doručit obsah posluchačům, ale otázka je jiná: jaký obsah bude atraktivní pro posluchače tak, že mu dá přednost před jinými obsahy, které v té době bude moci produkovat prakticky každý, stejně jako dnes pro YouTube. Rozhlas veřejné služby musí být konkurenceschopný, inovativní, kreativní a marketingově nesmí zaspat. Musí si umět vychovávat své posluchače, přinášet jim tak atraktivní obsah v tak atraktivním balení, jak to dokázal na začátku digitalizace Miroslav Bobek svými vzdělávacími pořady o čápech, nosorožcích či gorilách, za které dostal "divokého" Oskara a cenu Greenpeace "Innovation for Living planet" za technologicky unikátní projekt, Alexandr Pícha svým webem o Pražském povstání či nyní Filip Rožánek vynikající multimediální prezentací událostí srpna 1968, za které dostal po právu ocenění Google za inovativnost....To vše jsou ale prozatím vlaštovky budoucnosti... Za pár let tento způsob práce s obsahem bude muset být v médiích veřejné služby standardem.
Rok 2025 jako konec analogového rozhlasu je de facto určen dobou platnosti transformačních licencí pro rozhlasové vysílání. Nikde ale dosud nebylo řečeno, kdy se začne s řádným digitálním rozhlasovým vysíláním. Desetiletý souběh analogu a DABu by znamenal deset let plateb rádií za dvojí terestrické šíření signálu téhož. Na to nemůže nikdo přistoupit.
Ne, rok 2025 jsme kdysi schválili jeho navrhovateli Michelu Fleischmanovi jako realistický termín pro FM switch-off. Kvůli jistotě investic. O tom, že zde bude dlouhý souběh analogu a digitálu, jsme věděli od začátku prvních diskuzí o rozhlasové digitalizaci před patnácti lety. Ano, víme, že to je náročné. Ale není to neřešitelné. A je to právě důvod, proč lídrem této digitalizace musí být Český rozhlas. Netroufám si odhadnout počátek DAB+ vysílání, ale může to být do roka od schválení digitální novely zákona o ČRo a vydání přídělu kmitočtů. Čili například od roku 2016.
Ona finanční náročnost souběhu vysílání je ale dost důležitá. Právě kvůli ní se zdržuje i nástup digitální televize druhé generace - DVB-T2.
I když to je jiný příběh, tak ten je už ale za dveřmi... Dejme mu ještě tak dva, tři roky... Uvědomme si, že i o tom, že bude třeba dvou etap digitalizace, DVB-T1 a DVB-T2, se vědělo už na počátku procesu... Změna přijde ale až s HDTV a Ultra HD/4K. Ale my už dnes přemýšlíme o rozdělení distribuce na "filmové" Ultra HD/16-28K 5+1 audio multiple language a "obyčejné televizní" HDTV/Ultra HD/4K 2+1 audio... Vždy, když nechcete vlát na ocase vývoje, musíte přemýšlet dopředu víc než ti, kterým pozice outsidera stačí k vydělávání peněz. Budoucnost ale není přece jen o penězích. Ano, mnozí padnou. Pád Novy byl viditelný už z legislativy, osvobozující Primu od regionálního vysílání (studií RTA). A přestože to všichni na Nově věděli od roku 2005, neudělali pro svou záchranu nic. Jen dojili peníze... A teď už dodojili. Nova je "pleite".
Pojďme k obsahu veřejnoprávního multiplexu. Předpokládám, že nepůjde jen o překlopení analogových stanic do digitálu. Řeší nějak novela počet celoplošných stanic, které bude moci rozhlas provozovat? Teď jde o čtyři - nově i o ČRo Plus, ale v analogu...
To bude předmětem diskuze až nad konkrétními návrhy paragrafového znění... Jedno "analogové" nedorozumění si ale musíme vyjasnit hned: Co je v celoplošně šířeném, zemsky odpojovaném digitálním multiplexu "celoplošná stanice"? To je v tu ránu nesmysl. To, o čem je třeba se bavit, není celoplošnost, ale plnoformátovost. A já říkám, že plnoformátovost je minulost, patřící do doby, kdy platilo Reithovo "informovat, vzdělávat a bavit celou společnost". Ale my dnes nežijeme ve světě jedné společnosti. Diskurz neurčuje ani The Times, ani Rudé právo. Žijeme ve světě paralelních polis, sdílejících jedny ulice a jedna nákupní centra. Jinou muziku poslouchá dědeček (dechovka), jinou tatínek (rock), jinou syn (psytrance). To jsou tři různé, navzájem nekompatibilní hudební kultury. Na ně navázaná móda, knihy, časopisy, hrdinové mládí, politické názory.... Co mají ti tři společného tak, aby ve stejnou dobu zasedli k jednomu rádiu a naladili stejnou stanici??? Já tvrdím, že nic. A přesto všichni tři tvoří společnost. A to je třeba respektovat, počítat s tím v programingu a začít o programování stanic a tvorbě obsahů uvažovat úplně jinak.
Společné mohou mít třeba zprávy, ale ty se dnes lidé dozvídají hlavně z internetu. Měl by rozhlas po přechodu na digitální vysílání obnovit některé úspěšné stanice z minulosti, třeba Leonardo?
Leonardo určitě. Bylo strategickou chybou tuto stanici rušit. Ale popularizace vzdělání a vědy je ta nejsložitější část rozhlasového řemesla. Předpokládá to červený diplom ve specializaci (třeba fyzika nebo přírodověda), talent pedagoga, obětavost a lásku k práci. Podívejte se na sebe. Váš chovatelský web Ararauna.cz není přece dělaný pro peníze. Není zaměstnáním od osmi do čtyř.... Je to vztah. Zamilovanost. A jen tak to může být dobrý web. V ČRo budou muset vznikat další tematické stanice - jako bylo Leonardo. Do hospody nebo na Facebook také chodíme s lidmi, se kterými si máme co říci...
Dá se říct, pro jak velký okruh fanoušků by ještě rozhlas měl dělat speciální stanici a kdy postačí "jen" specializované pořady nebo rubriky?
Zpravodajství také nemůže být stejné. Někdo preferuje sport, jiný kulturu... další domácí politiku a jiný zahraniční...
Taková segmentace ale povede k informačním ghettům. Posluchač by měl mít šanci slyšet nejdůležitější zprávy dne ze všech oblastí na jedné stanici, v rámci jedné hlavní relace. Specializované okruhy jsou nadstavba...
Množiny se musí protínat. Pokud se neprotínají, nelze slučovat do jedné stanice - pod jeden brand - víc obsahů. Čili věda, vzdělání, cestování, poznávání, etno - to je kompatibilní průnik množin. Hudba vážná a experimentální - až po art rock (třeba Oxygene), divadlo a vše s komediantstvím spojené, streetart, arte film a multimedia performance - to se vejde do druhého průniku kompatibilních množin. Ale Industrial metal, jazz, hardrock a dechovka se spolu nesmějí potkat.
Informační segmentace jsou realita - dlouhodobý trend už od prvních punkerů v londýnských loděnicích a prvních hippies. Pouze ta suma okrajových kontrakulturních proudů se stala budoucím mainstreamem. Veřejná služba musí uspokojit všechny segmenty - ale to neznamená, že jedním obsahem. To by byla kvadratura kruhu... Nepřijatelná pro nikoho. Protože dnes je možnost personalizace nabídku. Ano, každý budeme mít svoje rádio a naprogramován svůj obsah. Říká se tomu intimní média. Ale ten obsah musí mít kvalitu veřejné služby. Tu kvalitu, na kterou všichni ostatní rezignovali.
A co regionální vysílání? V dnešním pojetí ČRo znamená postupné slučování krajských studií se společnými řediteli i pořady... Ekonomicky se ušetří, ale je to správná cesta?
Správná cesta je slučovat i rozdělovat. V roce 2004 jsem ten model představoval v ostravském studiu na konferenci o roli regionů ve veřejné službě. Je přece nesmysl dělat čtvero nebo patero pořadů o vaření. Ale je třeba přinášet obsahy i ze sousedních regionů... Přeci nejsme Robinsoni na pustém ostrově... "Celoplošná" pak může být nějaká stanice "the best of regions"... Ta segmentace obsahu může mít mnoho podob. Já jsem pro Miroslava Bobka a jeho internet uvažoval o trojdimensionální matici - něco jako Rubikově kostce. A to bylo v roce 2001... Jednu rovinu tvořilo vzdělání, druhou zájmy, třetí věk... Jeden obsah lze přece pro různé cílové skupiny zpracovat různě... jedním redaktorem z jednoho místa. To je nyní obsahem činnosti výrobních center. Stanice je prázdná skořápka s dramaturgem, který chodí po rozhlase jako po obchoďáku a vybírá si. Centra nabízejí nápady a vyrábějí. Tematicky specializovaně. Pro různé stanice... Například redakce, která zbyla z Leonarda, nabízí vědu pro všechny stanice... Ředitel v takovéto stanici není programmer, ale provozák. Podstatná bude role programmerů.
Poněkolikáté jste zmínil Miroslava Bobka, který teď kandiduje do Rady ČRo. Pomáháte mu nějak svými kontakty v Parlamentu? Podle počtu hlasů ve volebním výboru si stojí velmi dobře.
Byl jsem na všech slyšeních. Chodím na jednání volebního výboru pravidelně. O lepším kandidátovi z těch, kteří se přihlásili, nevím. Myslím, že z té prezentace, kterou měl, to pochopili všichni. Proto dostal 9 hlasů z 12 přítomných. Ale není třeba mu pomáhat. Za schopné lidi nemluví jejich přímluvci, ale jejich práce. Za Bobkem je jí víc než dost.
Pokud by se stal radním, budete s ním nějakým způsobem spolupracovat?
Proč, proboha? Zrovna on to potřebuje ze všech nejméně. Ale nikdy se nebráním komunikaci s nikým, kdo o to stojí. Generální ředitel Václav Kasík o můj názor stál. Ne vždy se podle něj řídil, ale to bylo jeho plné právo. Byl jsem ale jediným, kdo mu vždy a za každých okolností říkal pravdu. Do nedávna jsem komunikoval i s generálním ředitelem Petrem Duhanem, než jsem pochopil, že si zítra nedělá starost s tím, co řekl včera. Pro něj jsou slova jako zvuk rádia. Bez paměti... To pak dialog nemá smysl. A o útoky ze zálohy, výsměch a pomluvy za zády nestojím.
Řešili jste s Petrem Duhanem digitalizaci? Pokud ano, do jaké míry jí přisuzoval opravdovou důležitost? - Z vašeho pohledu?
Opsal bych to oklikou. Vypůjčím si název novely amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye - Stařec a moře. Já nehodlám čekat na rybu. Ani na Godota.
Peter Duhan se přitom staví do role inovátora, loni rozhlasu po dlouhých letech změnil vizuál i korporátní logo, prosadil stanici mluveného slova, vzniklo dětské Rádio Junior...
Ale Hemingway je krásná a moudrá kniha... Ne, vážně. Já Duhanovi neupírám to, že rozhlas posunul k lepšímu vnímání korporátní identity. Logo považuji za kvalitní a nadčasové. Tak třeba Kasík na toto nikdy nenašel odvahu. Stanice mluveného slova je ale to nejhorší, co kdy v rádiu vzniklo. Plus zdědilo ze štvavé vysílačky - Svobodné Evropy - to nejhorší, její redaktory. Díky němu zanikly dvě specializované stanice, které mohly přežít. Leonardo a zpravodajské Rádio Česko, které se mělo stát páteřní tematickou stanicí poté, co by se Radiožurnál stal Prahou pro mladší střední generaci. U stanice mluveného slova nejde ani tak o to mluvení, ale o inteligenci a vyváženost. Politickou, agendovou, redakční. Vyvážená stanice je jak pro komunisty, tak pro antikomunisty. Obě skupiny platí koncesionářské poplatky. Strašně důležitá je u této stanice korektnost editorů a dramaturgů, nutná je zpětná vazba dodaná analytickým útvarem. Ten, přestože vznikl, stále je v rozhlasu marginalizován nebo ignorován. Za vznik dětského Rádia Junior je třeba Duhana chválit. Ale ještě více Filipa Rožánka, podle jehož projektu stanice vznikla. A mimořádně talentovanou, pracovitou a vytrvalou Zoru Jandovou, kterou manažeři uvnitř rozhlasu ještě nedokázali znechutit.
Nezdá se mi, že byste příliš věřil tomu, že se pod Petrem Duhanem rozhlas skutečně pustí plnou parou do digitalizace.
Nezdá se mi, že by se pod Petrem Duhanem rozhlas skutečně pouštěl plnou parou do digitalizace. To by bylo vidět. Slyšet... Ale start strategických příprav na digitalizaci je nutný. Dnes už má minimálně dva a tři promrhané roky zpoždění.
Zatím ho ale do digitalizace nikdo nežene. Existují vůbec nějaké páky, včetně Rady ČRo, které by ho k tomu skutečně donutily?
Parlament, který je zákonodárce a určuje veřejné službě úkoly. Je to stejné, jako to bylo v letech 2003 až 2005, kdy se připravovala digitalizace televizní. Myslíte, že se televizním ředitelům chtělo? Ne. Jejich podřízeným ještě míň. Výjimkou byl Janeček. Ani Kasík zpočátku nechtěl - bál se. No a? Úkoly veřejné služby byly určeny bez asistence ČT a ČRo. Pro byli v Radě ČT zpočátku jen tři lidi... Naštěstí to byl i její tehdejší předseda – Jiří Baumruk. Díky mu za to. Rada ČRo mi dala díky moudrým předsedům volnou ruku. Díky patří Milanovi Uhdemu, Richardu Seemanovi, Michalu Prokopovi. Vážím si z té doby a děkuji za důvěru i svým politickým protivníkům v radě - zejména Michalu Pavlatovi. Většina členů Rady ČT, rady ČRo a RRTV nepomohla, ale také ani neškodila. Výjimkou byly dvě ženy - Ptáčková, která zapříčinila zničení Rádia Wave na FM, a pak později smečka škůdců okolo Dany Jaklové. Nás, kteří jsme káru táhli vpřed, bylo pár: David Stádník, Nikolaj Savický, Zdeněk Duspiva, Radim Hreha, Pavel Dvořák. Mezi radními, kteří byli moudří a fandili veřejné službě přes vlastní politickou orientaci, nesmím zapomenout na pozdějšího kandidáta na senátora za ODS Blažka a teoretika fotografie Pavla Scheuflera. Nesmím zapomenout ani na pečlivou a svědomitou Helenu Havlíkovou... Bez její mravenčí práce při přípravě zákonů by mnohé nebylo.
Pracují teď někteří z těch lidí i na digitalizaci rozhlasu? Myslím v legislativní rovině.
Helena. Zdeněk Duspiva je po ukončení činnosti NKS regionálním ředitelem v rozhlase, Nikolaj Savický je náměstkem v Národní galerii, David Stádník, který se stal Osobností roku českých telekomunikací, se stáhl do soukromé sféry a je analytikem ICTU. Tu legislativu jsme stejně dělali většinou pouze ve třech - s Nikolou Savickým a Helenou Havlíkovou.
Vidíte v současné Radě ČRo příznivce rozhlasové digitalizace?
Vidím. Kupodivu většinu. Nikdo není zásadně - ideologicky proti tak, jak byla proti Dana Jaklová (ODS). Nikdo nechce rozhlasu škodit. A nikdo nechce, až o něm budeme mluvit za dalších deset, patnáct let, o sobě slyšet "byl to hrobař rozhlasu". Myslím, že to si o sobě nechce přečíst nikdo ze současných radních. Všichni si uvědomují, že je třeba nové technologie, že nelze ustrnout u přijímačů z první republiky a myslet si, že do důchodu to vydrží. Ne, o iluze z nulové varianty všechny členy rady připravily jejich děti či vnoučata. Když jsme začínali, internet byl v plenkách. Tento začátek je poznamenán úspěchy České televize v integraci sociálních sítí do vysílání, technologicky převratnými kroky ČRo (změnou DAB normy na DMB), rozmachem mobilních sítí.... Ne, nemám strach z lenosti nebo hlouposti radních. Mám strach z pohodlnosti managementu. Protože to nejhorší je, když manažerům přibude práce i když si mysleli, že teď si konečně nicnedělání vychutnají.

foto: Ondřej Hošt pro Digizone

Vyšlo před týdnem ZDE

Sdělovací prostředky
Vytisknout

Související články

Reflexe mediální reflexe a maskovaný soukromý zájem

26.9. 2014 / Štěpán Kotrba

poznámky každoročního účastníka konference Mediální reflexe, pořádané Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve dnech 23. - 24. 9. 2014 v Telči jako doplněk reportáže a kritického hodnocení téhož v článku Bohumila Kartouse. Konference, kterou R...

Proč necituje Český rozhlas i z ruských médií?

30.4. 2014 / Jan Čulík

Měl jsem ve středu 30. dubna večer tu politováníhodnou zkušenost, že jsem náhodou vyslechl jakýsi dvacetiminutový pořad Českého "veřejnoprávního" (??) rozhlasu, údajně věnovaný "přehledu zahraničního tisku". Měl jsem velké pochybnosti, že jde o veřej...

Obsah vydání | Úterý 13.5. 2014