Naivita, nebo demagogie?

27. 9. 2014 / Jan Sláma

Vyskytla se i taková zdůvodnění, jako když už si na to občané zvykli, tak proč to rušit. Pravda, občané si zvyknou na lecos. Rádi si zvykali lékaři i lékárníci. Teď by si měli odvykat? Pan profesor Pirk v televizi pravil "co je to třicet korun, vždyť to je jako za lístek na tramvaj". Zde je ta naivita a odtržení od problémů běžného člověka, od problémů třeba důchodce. Ten na štěstí většinou za dopravu neplatí nebo platí méně. Ale další chudí lidé platit musí.

Ať si pan profesor představí, že důchodce má v průměru 300,- Kč na den. Z toho dvě stě korun zaplatí za to, že má kde bydlet. Za zbývající stokorunu by si měl koupit potravu. Když z ní odečte dvakrát třicet korun za lékaře a lékárníka zbude mu čtyřicet korun na jídlo. Je pravda, že lékaře nenavštěvuje denně, ale je také pravda, že bydlení stojí mnoho lidí více než dvě stě korun denně.

A tak ti páni profesoři, poslanci a senátoři žijící za mnohonásobně vyšší příjmy by neměli jako argument používat srovnání poplatků za zdraví s lístkem na tramvaj . A právě tak jako argument, že občané si zvykli, by se tito občané mohli zeptat proč máme ze společných prostředků hradit výpadek příjmů lékařům a lékárníkům? Nebo by snad došlo k tomu, že provozovatelé soukromých ordinací a lékárníci by řekli "děkujeme odcházíme?" Byla by to potom ta kýžená neviditelná ruka trhu, která by ukázala co je potřebné a v jakém množství.

Vytisknout