Brňané dýchají vzduch zamořený ultrajemným prachem na ulici, v autech i v autobusech

26. 9. 2014

"Na některých lokalitách jsme zopakovali měření z února. Nově jsme měřili také znečištění uvnitř dopravních prostředků. Průměrné hodnoty byly o něco nižší než v únoru, nicméně extrémně vysoké okamžité hodnoty upozorňují na to, jak významným zdrojem těchto nebezpečných částic jsou hlavně vozidla s dieselovými motory bez funkčního prachového filtru. Průměrné hodnoty na ulicích v okolí škol a školek byly zhruba 20x vyšší než v přírodě za městem (1500 částic/cm³). Naše indikativní měření ukazuje, že ultrajemný prach v Brně může představovat významné zdravotní riziko pro obyvatele města. A také to, že prach jsou lidé nuceni dýchat nejen při chůzi na ulici, ale i při jízdě MHD nebo při řízení automobilu," uvedl Kaare Press-Kristensen, expert Dánské ekologické rady.

"Stejně jako v únoru jsme měřili velice jemné prachové částice, které jsou zhruba 500 až 1000-krát menší než je průměr lidského vlasu. Vznikají typicky ve spalovacích, zejména dieselových motorech automobilů," uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a dodal: "S naprosto neobvyklou situací jsme se setkali při měření na autobusové zastávce Úzká v centru Brna. Z výfuku startujícího autobusu MHD se na chodník vyvalil černý oblak takového kouře, že koncentrace nebezpečných částeček prachu v něm byla vyšší než maximální hodnota, kterou náš přístroj byl schopen změřit (500 000 částic/cm³)! Extrémně vysoké hodnoty jsme zaznamenali ale také při průjezdu drahé limuzíny nebo sklápěče Tatra po ulici Údolní: Během jízdy osobním automobilem se zataženými okénky a se zapnutou klimatizaci se hodnoty znečištění uvnitř vozu pohybovaly běžně okolo 30 tisíc částic. Při průjezdu tunelem stoupla koncentrace na zhruba 100 tisíc a v době, kdy jsme byli nuceni jet za montážní plošnou Avia, překročilo znečištění uvnitř automobilu 250 tisíc částic/cm³!"

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). "Částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Velice jemné prachové částice (PM0,1) vznikající ve městech zejména v motorech automobilů představují velmi nebezpečnou složku znečištění ovzduší, neboť jsou schopny prostupovat v plicních sklípcích do krve, kde poškozují stěny cév a vedou k vážným onemocněním (srdeční infarkt, mozková mrtvice), které mohou končit smrtí", uvedl Miroslav Šuta a dodal: "Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila vloni zpřísnit evropskou politiku ochrany ovzduší, včetně zpřísnění limitů. Nově doporučila WHO také zavést měření počtu ultrajemných prachových částic a stanovení limitů pro ně. Bohužel však Brno neplní ani stávající limity, ani stávající doporučeného hodnoty WHO. V loňském roce mělo Brno 2 ze 3 stanic s nejvyšším znečištěním oxidem dusičitým - horší byla jen pražská severojižní magistrála. Ve znečištění jemným prachem (PM2,5) naměřily brněnské stanice Zvonařka a Svatoplukova dokonce nejvyšší hodnoty, s výjimkou průmyslem extrémně zamořeného Ostravska."

"Doporučil bych vedení města Brna zavedení nízkoemisní zóny, která se osvědčila např. v Kodani, Berlíně nebo Stockholmu a která omezuje vjezd vozidlům s nejvyššími emisemi. Ta by měla být kombinována se zaváděním dieselových prachových filtrů v osobních i nákladních vozidlech a v autobusech. Dalším vhodným opatřením by bylo zavedení mýtného (congestion charge), které omezuje dopravní zácpy a snižuje počet automobilů ve městě v době dopravních špiček. A město by mělo také systematicky budovat infrastrukturu po městskou cyklistiku, která může nejen zlepšit dopravní situaci, ale přispět i k snížení znečištění a zlepšení zdraví obyvatel Brna."

Vytisknout