Soud ve Štrasburku zkoumá stížnost ruského novináře, že odposlouchávání mobilů porušuje lidská práva

24. 9. 2014

Roman Zacharov podal žalobu u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, že ruský zákon, umožňující rozsáhlé odposlouchávání mobilních telefonů porušuje jeho právo na soukromí, které je zakotveno v článku 8 Evropské konvence o lidských právech. Zacharov také poukazuje na to, že určité části ruského zákona schváleného r. 1999, který umožňuje odposlech soukromých telefonických rozhovorů, nebyly nikdy zveřejněny.

Zacharov nejprve podal svou žalobu proti FSB a proti ruskému ministerstvu komunikací u okresního soudu v Petrohradě r. 2003. O tři roky později petrohradský soud jeho žalobu odmítl s tím, že Zacharov neprokázal, že je obětí sledování. Zacharov se odvolal do Štrasburku.

Ve Štrasburku se k tomu sešla málokdy svolávaná vysoká komora. Philip Leach, ředitel Evropského střediska pro lidskoprávní advokacii, Zacharovovým jménem argumentoval, že tajné odposlouchávání komunikací v Rusku přímo postihuje všechny občany.

Dodal, že od schválení tohoto zákona objem elektronických dat, které shromažďuje FSB, podstatnou měrou stoupl. Týká se to i esemesek a emailů a zpráv na Twitteru, Youtube a na dalších sociálních sítích.

"Z informací, odhalených Edwardem Snowdenem, vyplývá, do jak obrovské míry jsou vlády schopny provádět masové sledování občanů, často bez individuálních soudních příkazů," konstatoval Leach. Dodal, že v některých případech sledují ruské tajné služby své oběti bez schválení soudem. Konstatoval, že novináři a lidskoprávní organizace v Rusku často čelí šikanování od státu a že velká část médií je tam pod kontrolou politických úřadů. Od roku 1992 bylo v Rusku zavražděno asi 56 novinářů a vládne kultura beztrestnosti.

Téměř nikdo nebyl stíhán za násilí proti novinářům. Ruský prezident Vladimír Putin zavedl zákony, které donutily nevládní organizace, financované ze Západu, aby se registrovaly jako "cizí agenti", dodal Leach.

Právní zástupce Kremlu Georgin Maťuškin argumentoval že případ nepatří do Štrasburku, protože Zacharov nevyčerpal všechny možnosti ruského práva. Dodal, že Zacharov nepředložil důkazy, že je sledován.

Maťuškin hájil praxi FSB a uvedl, že tato ruská výzvědná služba odposlouchává rozhovory jen malého množství občanů. Ti jsou identifikováni na základě rozumného podezření, že páchají trestné činy, anebo jako hrozba státu. Tvrdil, že ruské zákony nejsou v rozporu s evropským právem.

FSB však provádí široké sledování všech osob, které považuje za nepřítele státu. Typicky do této kategorie patří opoziční aktivisté, zahraniční novináři, západní diplomaté, ruští zaměstnanci evropských a amerických velvyslanectví a mnoho dalších skupin.

FSB také používá celou řadu dalších technik, většinou převzatých z éry KGB, jako jsou demonstrativní "vloupání", "zásahy v bytech", fyzické sledování a šikanu.

V televizním pořadu letos v dubnu položil Edward Snowden Vladimíru Putinovi otázku, zda Kreml provádí obdobné masové špehování jako americké výzvědné služby. Putin odpověděl, že to Kreml nedělá a že činnost FSB je přísně regulována zákonem a "sledovat určitou osobu je možno pouze na základě soudního příkazu".

Zacharov na slyšení ve středu uvedl: "Doufám, že soud nalezne rovnováhu mezi občanskými právy a bezpečností. V současnosti nejsou občanská práva řádně chráněna. A co je horší, vládní úřady v Rusku i v zahraničí nechápou, že absence transparentnosti v oblasti speciálních vyšetřovacích metod, jako je odposlouchávání telefonů či čtení emailů, vede k neefektivitě v práci policie a tajných služeb."

Soud vynese v této záležitosti verdikt později.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout