Fízl a demokratura

26. 9. 2014 / Boris Cvek

Na široce medializovaném sporu poslance Kalouska a poslance Ondráčka o to, zda Kalousek smí říkat Odráčkovi na půdě Sněmovny "komunistický fízl", lze jasně vidět, co nám zbylo z boje proti minulému režimu -- a taky to, komunisté jsou ještě 25 let po listopadu 1989 silnou sněmovní frakcí. Je to podobné, jako by si poslanec 25 let po konci války, tedy v roce 1970, všiml, že jeho poslanecký kolega pracoval v protektorátní policii a začal z toho dělat aféru.

Bystrý pozorovatel v oné době by si řekl, že tato aféra chce odvést pozornost od aktuálních problémů této země, že osvobození od nacistů nemělo znamenat teror padesátých let a okupaci sovětskými vojsky. A stejně tak osvobození od normalizačního režimu jistě nemělo znamenat rozvázání rukou různým zlodějům, nefunkčnost justice a policie, potlačení veřejného zájmu ve prospěch mafiánského systému, pokračujícího z dob normalizace.

Pan Kalousek se zřejmě snaží zburcovat ty antikomunistické voliče, kteří ještě nepochopili, že boj proti dědictví normalizace je boj proti systému, který tu vytvořila ODS, že skutečné nebezpečí nepředstavuje poslanec Ondráček (ostatně pokud pan Ondráček udělal něco špatného, měl být souzen, a my všichni víme, jak to bylo se souzením prominentů normalizačního režimu -- jak tito prominenti se měli po listopadu 1989 častěji mnohem lépe než před ním).

Naopak: jestliže je dnes pan Ondráček členem KSČM, tedy 25 let ostrakizované strany, která nebyla puštěna k žádné lukrativní zlodějině, dá se předpokládat, že na budování polistopadového mafiánského režimu měl menší podíl než pan Kalousek. Aneb: rozohněte se nad tím hnusným "fízlem" a zapomeňte na to, že ti úžasní "demokraté", kteří tu vládli posledních 25 let, dali obrovskou ekonomickou moc do rukou mnohem pochybnějším lidem, díky čemuž stále větší část populace vnímá současný stav jako horší než stav před rokem 1989.

Ostatně českým vládním "demokratům" nikdy na skutečné demokracii nezáleželo: na právu a fungující justici, na férovém tržním prostředí, na využívání veřejného majetku ve veřejném zájmu, tedy na věcech, které by vedly k blahobytu pro všechny -- jejich skutečnou mentalitu vystihl krátce před listopadovými událostmi roku 1989 Karel Kryl těmito slovy písně "Braniboři v Čechách":

"Proč by si jeden nepokrad, jo v tom je Pepa demokrat, vždyť šikulovi má být dána šance. My přežili jsme Habsburka a dneska máme wartburga a tuzexový konto v Živnobance. Pak odstartuje po lupu na víkendovou chalupu, tam s kamarády švihne pivní kúru -- a na poměry skuhraje ví, že to zas nějak uhraje, a už se těší na demokratůru."

Zdá se, že v poslední době voličům ODS a TOP09 tohle začíná docházet a pokud k těmto "šikulům" nemají sympatie nebo dokonce osobní vazby, je stále těžší je udržet jako motor politické moci "šikulů". Proto se občas musí zachrastit statečným antikomunistickým úsilím a připomenout pravicovým soudruhům, kteří by mohli být znepokojení problémy a zločiny současnosti, že správný úhel pohledu je ten úhel dávno vyhraných bitev. Uvidíme, jestli to ještě bude fungovat. Dají Pražané, kteří tak dlouho volili ODS, až se provolili k Bémovi, znovu šanci té samé ideologické partě "šikulů" (a při pohledu na historii pražského vládnutí z této party nelze vyjmout ČSSD), nebo zkusí konečně něco opravdu nového (ne jen nové tváře těch samých ideologií)?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 26.9. 2014