24. 9. 2014
Zastřelení neozbrojeného černého výrostka Michaela Browna ve Fergusonu, distriktu Saint Louis County v Missouri, a následující občanské nepokoje - které pro širokou veřejnost zviditelnily stav násilí uvaleného na Afroameričany - může představovat precedent pro budoucnost americké společnosti. Tvrdí to zkušený irácký veterán a bezpečnostní analytik Pentagonu.
Terron Sims je afroamerický aktivista, který se zaměřuje na místní a národní politiku Demokratické strany a v minulosti odsloužil pět let v armádě. V rozhovoru poskytnutém minulý měsíc prohlásil, že bez zásadní kulturní a institucionální změny v americké policii v celé zemi může v USA v blízké budoucnosti docházet k dalším událostem fergusonského typu.
Sims byl v irácké válce v roce 2003 velitelem roty, jehož práce spočívala udržování kontaktů s místním civilním obyvatelstvem v Bagdádu. Byl hlavním styčným důstojníkem zprostředkujícím kontakt mezi Koaliční přechodnou správou, OSN, a bagdádským okresem Tissa Nissan. Zde bez použití násilí dohlížel na místní vládu. Později sloužil jako manažer armádních operací a analytik zadávající jednotkám úkoly v protiteroristických operacích a vytvářející rozpočtové systémy pro Pentagon.
Po skončení vojenské služby pracoval v týmu Baracka Obamy pro obrannou politiku během kampaně v roce 2008 a zastupoval Obamu v kampani. Pracoval ve Washingtonu, zejména na menšinové politice Demokratické strany.
"To je dnešní Amerika," prohlásil Sims na adresu fergusonských událostí. "A pokud se nevypořádáme s kořeny ve smyslu rozšířené rasové diskriminace vůči černým lidem, bude to naše budoucnost."
Krize ve Fergusonu vyvolala celostátní debatu o kultuře policejní práce v USA ve vztahu k černým komunitám, stejně jako o rostoucí militarizaci policie v důsledku programu Pentagonu poskytujícího místním policistům vojenské vybavení za snížené ceny nebo zdarma.
Podle Simse neexistují okolnosti, které by vůbec někdy ospravedlnily použití vojenského vybavení proti civilní komunitě. To se týkalo i použití obrněných vozidel, jejichž nasazení šéf místní policie 16. září hájil údajnou nutností vyhnout se střelbě.
Nedávné poskytnutí tří granátometů, 61 útočných pušek a obrněného vozidla odolného proti minám losangeleskému oddělení školní policie podnítilo skupiny bránící lidská práva a zabývající se vzdělávacím procesem, aby napsaly ministerstvu obrany a žádaly ukončení tohoto federálního programu pro školní systém v Los Angeles. Jeden neidentifikovaný představitel policie údajně prohlásil, že zbraně jsou třeba "pro bezpečnost ozbrojeného i civilního personálu a studentů" a že granátomety a obrněné vozidlo budou použity jen za "velmi specifických okolností", ale neupřesnil charakter těchto okolností.
Naproti tomu absolvent West Pointu a bývalý voják Sims tvrdí, že použití vojenského vybavení policií je neospravedlnitelné za jakýchkoliv okolností. "Policisté schopní střílet mírumilovné černé Američany nemají k černé komunitě žádný vztah," tvrdí Sims. "Museli jsme se [v Iráku] vypořádat s mnohem horšími situacemi, než jakým čelili policisté ve Fergusonu," vzpomíná Sims. "Ale museli jsme být disciplinovaní. Můj prapor nepoužil násilí proti žádnému civilistovi."
Terron Sims během rozhovoru stěží skrýval znechucení nad chováním policistů ve Fergusonu vůči protestujícím civilistům. "Nemohu hovořit za celou americkou armádu v Iráku, ale pokud to zvládl náš prapor, nechápu, proč to nezvládají američtí policisté."
Rasismus je podle něj stále velkým problémem v americké policii. Ta nepracuje s místní komunitou, ale místo toho na ni hledí jako na osoby mimo společnost, nebo dokonce jako na homogenního nepřítele. První věc, kterou měli místní policisté podle něj udělat, byla kontaktovat lídry černé komunity. Jenže ti především ani nevěděli, kdo to je.
"Každých 28 hodin je afroamerický muž zabit americkou policií nebo jejími pomocníky, s mizivou nebo žádnou zodpovědností." Policejní represi je třeba chápat jako součást širší rasové krize v americké společnosti postižené nezaměstnaností a analfabetismem černé komunity. Na řešení těchto problémů přitom nezbývají peníze a rok od roku je situace horší.
Nyní je široce uznáváno, že se ekonomicky založená rasová nerovnost v USA v posledních dekádách zhoršila. V roce 1970 žilo v bídě 33,6% černých a 10% bílých Američanů. V roce 2013 to bylo 35 a 13%. Zatímco bez práce je 5% bílých Američanů, mezi černými dosahuje nezaměstnanost až 11%. Více než 3/4 bílých vlastní dům, ale jen 43% černých. A v posledním čtvrtstoletí se majetkové rozdíly mezi bílými a černými takřka ztrojnásobily. Mediánový majetek bílé domácnosti má cenu 91 400 dolarů, zatímco v černé je to pouhých 6 400 dolarů.
K ekonomické nerovnosti přistupuje akcelerace policejní represe vůči černým Američanům a dalším etnickým menšinám v posledních dvou letech.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Vytisknout30.4. 2015 / Daniel Veselý
Fenomén policejního násilí a teroru ve Spojených státech píše další truchlivou kapitolu. Po půl roce byla v zemi opět nasazena Národní garda proti lidem, kteří tentokrát ve městě Baltimore masově protestují kvůli násilnému úmrtí dalšího Afroameričana...