Irácká armáda vyhnala Islámský stát z města Amerli

1. 9. 2014

Džihádisté z extremistické organizace Islámský stát se částečně stáhly z předměstí města Amerli asi 180 km severně od Bagdádu, kde polovojenské jednotky a irácká armáda zaútočila v neděli za úsvitu. K útoku došlo několik hodin poté, co americká letadla pronikla hlouběji na jih Iráku než kdykoliv v předchozích třech týdnech, kdy útočila na povstalecká postavení na pomoc Kurdům. Britská, francouzská a australská letadla také shazovala do města Amerli pomocné balíky.

Irácké jednotky dostávají silnou podporu od kurdských jednotek a šiitských ozbrojenců, kteří stojí v čele většiny bojů s organizací ISIS v centrálním Iráku. Šiitští ozbrojenci jsou zejména aktivní v oblastech, kde žije větší množství šiitů nebo kde jsou v ohrožení šiitské náboženské svatyně. Obyvatelé města Amerli jsou šiitští Turkomanové. Byli obklíčeni ve městě, které bylo odříznuto od vody a elektřiny. Extremisté se zapřísáhli, že je zavraždí, pokud nekonvertují k jejich puritánské verzi sunnitského islámu.

Úspěšné dobytí města Amerli je jediným případem, kdy irácké jednotky, se silnou podporu, zvítězily nad organizací Isis od té doby, co ovládla Mosul, Tikrit a většinu západního Iráku. Ofenzívu extremistů zastavilo americké bombardování. Američani nyní provedli více než 115 úderů proti Isis v severním Iráku. To umožnilo Kurdům a iráckým jednotkám znovu dobýt přehradu v Mosulu, kterou předtím ovládla Isis, což vedlo k evakuaci desetitisíců příslušníků sekty Jazdi, jimž z horského pohoří pomohly uprchnout kurdské milice, které přešly do Iráku ze Sýrie.

Washington ale nicméně trvá na tom, že bombardovat cíle v Iráku nebude donekonečna. Bagdád požaduje podobnou americkou podporu na ochranu hlavního města, avšak Obama odmítl schválit takové letecké údery, dokud nebude utvořena inkluzivní centrální vláda. Nový premiér Haider al-Abadi má už na to jen několik dní, neboť ústavní lhůta pro utvoření nové vlády zanedlouho vyprší.

Dlouhé vyjednávání o nové vládě vyvolává otázky, zda Iráku bude moci i nadále existovat v rámci jeho současných hranic. Iráčtí politikové zejména řeší otázku, zda iráčtí sunnité, kteří byli marginalizováni po svržení Saddáma Husajn v roce 2003, a od té doby jsou odcizeni od politického procesu, budou moci být do něho znovu včleněni.

Kurdové z částečně autonomního severního regionu si také nejsou jisti, zda nová ústřední vláda bude zastupovat jejich zájmy. Vztahy mezi sunnity a Kurdy a bývalým premiérem Nourim al-Malikim byly v době, kdy začala ofenzíva Isis, naprosto toxické. Irácké instituce, včetně armády, byly naprosto ochromeny sektářstvím.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout