V Putinově světě, kde si nikdo neriskne říci vládci pravdu

30. 8. 2014

Pocit zoufalství nad údajným temným západním protiruským spiknutím není nic nového, ale je silnější než kdy předtím. Jeden ruský vládní činitel nedávno zuřil nad západním zasahováním v Rusku: "Možná jsme barbaři, ale to jen proto, protože nás nenecháte, abychom se vyvinuli," řekl tento činitel a tvrdil, že během celého posledního století Západ údajně bránil rozvoji Ruska, prostřednictvím celé řady spiknutí, která začala s revolucí r. 1917. Neustále přerušovaný a zastavovaný politický vývoj Ruska je mezi ruskými politickými mysliteli dlouhodobým tématem. "Dejte tomuto státu 20 let a Rusko nepoznáte," řekl konzervativní premiér Petr Stolypin r. 1909. Stolypin nedostal 20 let. O dva roky později byl zavražděn v opeře v Kyjevě a jeho země propadla válce a revoluci.

Obdivován, obáván, až tak, že si nikdo nedovolí s ním nesouhlasit, osamělý, izolovaný, veřejností podporovaný, avšak hovořící jen se stále se zmenšující skupinou poradců. To je obraz Vladimíra Putina a jeho stylu vlády, který kreslí osoby, seznámené z tím, jak to funguje ve vnitřním Kremlu.

Putin v současnosti dostává informace na vytištěných stránkách v červených deskách. Skoro nikdy nepoužívá internet. Prezident nyní vyžaduje, aby informace k jakémukoliv tématu nebyly delší než 3 stránky a musejí být vytištěny písmem o velikosti 18 bodů.

Avšak počet lidí ochotných říci moci pravdu je malý. Většina osob v ruské vládě, rozhněvána ostrou západní reakcí na půl rok trvající ukrajinskou krizi, Putinovy akce na Ukrajině schvaluje. Avšak ti, kteří je neschvalují, nemají žádné fórum, kde by mohli vyjádřit své pochybnosti.

Putin sám vydává velmi málo signálů o tom, jak řídí vládu. V pátek nabídl eliptickou odpověď na otázku o vedení státu. "Hlavním měřítkem úspěchu je, kdy má člověk vlastní hluboké přesvědčení o tom, co dělá. Úkolem je nikoliv nutit lidi, aby se drželi vašeho názoru, ale vysvětlit váš názor efektivně. Pak vám lidi začnou důvěřovat a začnou vás podporovat."

Není sporu o tom, že Putina podporuje elita, možná více než kdy předtím. Jevgenij Minčenko, analytik, který studuje elity v Kremlu, uvádí, že bezpečnostní služby, po celé řadě nedávných restrukturalizací a čistek, jsou "nyní mnohem loajálnější vůči Putinovi než kdykoliv od té doby, kdy převzal moc."

To neznamená, že je Kreml jednotný. Bývalí zaměstnanci svědčí, že míra konfliktů je obrovská, protože pod jednou střechou pracují velmi odlišní lidé. Vedle sebe pracují lidi, kteří věří v plně státem ovládaný hospodářský příkazní systém, a lidé, kteří jsou tržně orientování liberálové. Putin to považuje za výhodné. "Má rád, když se jeho podřízení perou, má pocit, že ho to činí silnějším."

Někteří lidé jsou znepokojeni směrem, jímž se nyní ubírá politika, ale nemají možnost své znepokojení vyjádřit. Veřejně kritizovat vládu je nemožné. Náměstek ministra pro hospodářský rozvoj, který tento měsíc veřejně označil jednu vládní politickou strategii jako "ostudnou", byl okamžitě propuštěn. Svobodomyslnější členové ruské vlády byli čistkami odstraněni už dávno.

Jedním z mála zdrojů informací o tom, jak funguje správa Putinovy prezidentské kanceláře, byl blog vydávaný záhadnou skupinou jménem Šaltaj-Boltaj. Blog, který je nyní zakázán, zveřejňoval prozrazené kremelské dokumenty a emaily a nedávno tvrdil, že hackersky pronikl do chytrého telefonu premiéra Dmitrije Medveděva, zveřejnil jeho osobní zprávy na webu a krátce hackersky pronikl také do jeho účtu na Twitteru.

Prozrazeny byly i informace o tom, jak byla strategie Kremlu pro východní Ukrajinu naplánována a financována, anebo texty Putinových projevů předtím, než je prezident přednesl. Reportér deníku Guardian se s jedním z aktivistů skupiny Šaltaj-Boltaj nedávno sešel. Muž v květinové košili byl ochoten hovořit pouze na motorovém člunu jedoucím v řece v jednom evropském městě, zatímco z reproduktorů řvala hudba, aby nebyl možný odposlech. Řekl, že skupinu tvoří hackeři a možná také nespokojení státní úředníci. Prý mají celý rozsáhlý archiv nepoužitého materiálu, který možná zveřejní v budoucnosti.

Tvrdil, že skupina má přístup ke všemu, od záznamů, co měl Putin k jídlu za posledních několik let, až po tisíce emailů odeslaných vysokými kremelskými státními úředníky. Jako důkaz ukázal na laptopu to, co vypadalo jako kompletní archiv emailového účtu jednoho vysokého kremelského funkcionáře.

Přístup k emailům a interním dokumentům Kremlu poskytlo skupině Šaltaj-Boltaj jedinečné porozumění způsobu, jak se dnes Rusku vládne, svědčil její zástupce. Charakterizoval Putina jako "muže bez emocí", avšak jako skutečného vlastence, který je přesvědčen o tom, že jeho vláda je pro Rusko to nejlepší.

"Myslím, že je u moci už příliš dlouho. Nemá už vazby na skutečný svět. Opravdu je jako nějaký car. Pod ním se lidi hašteří, ale příliš se bojí, než aby nesouhlasili s ním. Nemá přátele v normálním smyslu. Možná existují lidé, kteří jsou mu sympatičtí, ale je nesmírně paranoidní."

Součástí prezidentova vnitřního kruhu jsou staří kamarádi ze školy a staří partneři v džudu, kteří s ním často hrají hokej, ale nepodílejí se na rozhodování ve vládních věcech.

Z rozhovorů s jinými osobami z kruhu ruských mocných vyplývá, že nedávná klíčová rozhodnutí byla činěna v naprosté tajnosti a uprostřed velmi malého kruhu osob. Pro většinu činitelů z Kremlu na střední úrovni tato rozhodnutí přicházejí jako překvapení.

V minulosti pořádala prezidentská správa rozhovory u kulatého stolu s experty o důležitých otázkách, říká analytik Minčenko. Co se týče Ukrajiny, tyhle schůze byly od Nového roku 2014 zrušeny a rozhodnutí jako anexe Krymu a nynější vojenská intervence na východní Ukrajině přijímá minimální skupinka poradců, většina z nichž pochází z tajných služeb.

"Nekonaly se o tom žádné diskuse, nebyly vydány žádné dokumenty, nekonaly se focus groups," říká Šaltaj. "Dva dny před Putinovým rozhodnutím o anexi Krymu o tom téměř nikdo v prezidentově správě nic nevěděl."

Obdobně nemá skoro nikdo tušení, jak daleko ruská ozbrojená intervence na Ukrajině zajde. To je možná částečně i proto, že ani sám Putin to neví. Pozorovatelé Kremlu konstatují, že Putin v posledních měsících nejedná podle dlouho připravovaného atavistického plánu znovu přivést k životu Sovětský svaz. Namísto toho má pocit, že byl zahnán do slepé uličky a rozhodnutí jako anexe Krymu byla učiněna až na poslední chvíli, i když plány pro tu eventualitu už existovaly.

"Putin je konzervativec," říká jeden bývalý kremelský činitel, který ho zná osobně. "Dělat dramatická rozhodnutí, to není jeho styl. Umí mluvit agresivně a v západním slova smyslu není 'politicky korektní'. Ale co se týče jeho akcí, Putin nikdy nebyl zastánce dramatických rozhodnutí. Právě proto je posledních několik měsíců tak překvapujících."

Se svými novými cyklotrasami, luxusními restauracemi a zburžoazněnými parky nemá člověk pocit, že je Moskva město, které by se připravovalo na válku. Ale pod povrchem v kuloárech moci činitelé věří v tyto nepravděpodobné scénáře.

Robert Šlegel, prokremelský poslanec, je přesvědčen, že v docela blízké budoucnosti je vážnou možností, že by Spojené státy bombardovaly Moskvu. "Jako otec na to myslím každý den, kam bych mohl evakuovat svou rodinu - na Ural nebo na Sibiř. Je to reálná hrozba."

Když bylo sestřeleno nad východní Ukrajinou malajské letadlo MH17, Putin musel celé dny přijímat telefonáty zuřících západních politiků. Čtyři dny po havárii natočil v časných ranních hodinách na video svou reakci. "Nikdo nemá právo zneužívat této tragedie k svým vlastním politickým cílům," řekl Putin tichým hlasem, ale plným těžko skrývané zuřivosti. Putin je pevně přesvědčen, že Spojené státy jsou plně odpovědné za chaos na východní Ukrajině, v němž bylo Rusko nuceno zasáhnout.

Tenhle pocit zoufalství nad údajným temným západním protiruským spiknutím není nic nového, ale je silnější než kdy předtím. Jeden ruský vládní činitel nedávno zuřil nad západním zasahováním v Rusku: "Možná jsme barbaři, ale to jen proto, protože nás nenecháte, abychom se vyvinuli," řekl tento činitel a tvrdil, že během celého posledního století Západ údajně bránil rozvoji Ruska, prostřednictvím celé řady spiknutí, která začala s revolucí r. 1917.

Neustále přerušovaný a zastavovaný politický vývoj Ruska je mezi ruskými politickými mysliteli dlouhodobým tématem. "Dejte tomuto státu 20 let a Rusko nepoznáte," řekl konzervativní premiér Petr Stolypin r. 1909. Stolypin nedostal 20 let. O dva roky později byl zavražděn v opeře v Kyjevě a jeho země propadla válce a revoluci.

Putin je znalcem historie a Stolypin je jednou z historických osobností, které nejvíce obdivuje. Jeho politická strategie ohledně Ukrajiny je zaměřena na to zabránit tomu, co Putin považuje za západní spiknutí, jehož cílem je ochromit jeho vládu. Chce mít možnost prosadit v Rusku skutečné změny tam, kde to Stolypin učinit nemohl.

"Ať už to na Ukrajině dopadne jakkoliv, málokdo pochybuje o tom, že Putin bude usilovat za čtyři roky o další funkční období. "Nemám pochyb, že bude v roce 2018 kandidovat," říká bývalý kremelský poradce. "Nemá důvodu odcházet. Je populární, myslí si, že je lepší než ostatní kandidáti, má ústavní právo kandidovat a je upřímně přesvědčen, že dělá pro Rusko jen dobro."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 29.8. 2014