Evropská unie dává Putinovi týden, aby stáhl vojska

31. 8. 2014

Šéfové Evropské unie dali Rusku týden, aby zastavil své zásahy na Ukrajině. Jinak proti němu zavede nové sankce. Kyjev varuje, že je na pokraji otevřené války s Moskvou. Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy uvedl, že 28 šéfů států EU v Bruselu souhlasili, že přijmou "další podstatné kroky", pokud Moskva neustoupí. Evropská komise má vypracovat další sankce do týdne. Německá kancléřka Angela Merkelová konstatovala, že nové sankce rozšíří už existující sankce proti Rusku.

Vladimír Putin natočil v pátek výroky, které ruská televize odvysílala v sobotu. Obvinil z krize na Ukrajině Západ, který "podpořil v únoru puč" proti prokremelskému prezidentu Viktoru Janukovyčovi.

"Měli vědět, že Rusko nemůže nečinně zůstat stranou, pokud se na lidi střílí téměř přímo zblízka," řekl Putin a dodal, že nehovoří "o ruském státu, ale o ruském lidu".

Putin požaduje okamžité rozhovory o budoucnosti východní Ukrajiny a poprvé se vyjádřil, že by se mělo uvažovat o "státnosti" pro tento region.

"Bezprostředně musíme zahájit podstatné rozhovory o otázkách politické organizace společnosti a státu na jihovýchodní Ukrajině s cílem ochránit právoplatné zájmy lidí, kteří tam žijí," řekl Putin. Rusko předtím pouze požadovalo větší práva v rámci decentralizovaného federálního systému pro východní regiony Ukrajiny, kde žijí většinou rusky mluvící občané.

Putinův mluvčí později tyto výroky zmírnil a zdůraznil, že Putin neměl na mysli, že by východní Ukrajina měla získat nezávislost, ale že by měl být zahájen dialog.

Plán Evropské unie pro prohloubení sankcí byl schválen poté, co ukrajinský prezident Petro Porošenko navštívil Brusel a naléhal na EU, aby podniklo přísnější kroky proti Rusku, které obvinil z toho, co označil jako "vojenskou agresi a teror".

EU přijalo další odvetu vůči Rusku, když jmenovalo polského premiéra Donalda Tuska, ostrého kritika Kremlu, příštím prezidentem EU.

Moskva popírá, že by na Ukrajinu vyslala svá vojska, navzdory tomu, že Kyjev několik z nich zajal, a navzdory tomu, že se v Rusku konají tajné vojenské pohřby. NATO tvrdilo ve čtvrtek, že Rusko vyslalo na pomoc separatistům na Ukrajině nejméně 1000 vojáků, tanky a ozbrojená vozidla a rozmístilo nedaleko ukrajinské hranice 20 000 vojáků.

Nová povstalecká ofenzíva vyvolala obavu, že Kreml usiluje o vytvoření koridoru z Ruska na Krym. Ukrajina otevřeně požádala EU o vojenskou pomoc a v pátek Kyjev oznámil, že bude také usilova to členství NATO.

Porošenko se v nadcházejícím týdnu bude účastnit summitu NATO ve Walesu, kde se setká s americkým prezidentem Barackem Obamou a bude usilovat o praktickou pomoc od západní aliance.

Porošenko v sobotu uvedl, že nové mírové rozhovory se zástupci Kyjeva, Moskvy a OSCE se budou konat v Minsku v hlavním městě Běloruska v pondělí.

Na Ukrajině se vzbouřenci připravují na novou vojenskou ofenzívu. Alexander Zacharčeno, premiér samozvané Doněcké lidové republiky, sdělil ruským médiím v sobotu, že vzbouřenci "připravují druhou velkou ofenzívu".

Ukrajinské jednotky čelí výrazné povstalecké ofenzívě, která dramaticky změnila poměry ve válce. Ukrajinské jednotky jsou obklíčeny v několika městech na jihovýchodě země.

Kyjevská vojska zahájila svůj odchod z obklíčených potavení nedaleko dopravníhu uzlu Ilovajsk na východ od Doněcku poté, co tam byla bez posil v obklíčení po dobu 10 dnů.

V přístavu Mariupol jižně od Doněcku začali občané kopat zákopy ve snaze ubránit město před možnou vzbouřeneckou ofenzívou z východu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 29.8. 2014