Porodila na podlaze v řetězech, nebo na čisté posteli ve vězeňské nemocnici?

1. 6. 2014 / Jan Kavan

Vypadá to, že odpověď na otázku v titulku závisí na tom, které sdělovací prostředky čtete. V českých novinách jsem se dočetl, že súdánská křesťanka Mariam Ishagová, která byla v Chartúmu odsouzena k trestu smrti za smilstvo a odpadlictví od víry (za konverzi ke křesťanství) porodila ve vězení minulý týden holčičku Mayu a měla přitom nohy spoutané v řetězech. Novinky se odvolávají na on-line vydání britského deníku The Telegraph, který cituje manžela odsouzené Daniela Wani. Wani je křesťan z Jižního Súdánu, který má povolení k trvalému pobytu v USA a pravidelně cestuje mezi USA a jihosúdánskou Jubou. Jeho tzv.zelená karta se však nevztahuje na jeho ženu Mariam, a tak Wani žádá pro oba o kanadský azyl. O ten se v této době jedná a já ho pochopitelně nechci podezírat, že by si hrůznými zprávami z Chartúmu chtěl zvýšit šanci na úspěšné vyřízení žádosti o azyl. Zpráva o rozsudku smrti je hrůzná sama o sobě.

Několik dní po rozsudku prvoinstančního soudu přicestoval do Prahy ministr zahraničí Súdánu Ali Ahmed Kartí s podnikatelskou delegací. Případ odsouzené Mariam samozřejmě zabarvoval i jednání o možnosti zlepšení vzájemných obchodních i diplomatických vztahů mezi ČR a Súdánem. Ali Kartí vysvětloval, že podle súdánského zákona, který vychází z islámského práva, se soud musel případem zabývat, přestože se Mariam vdala již v roce 2011 a má se svým manželem dvouletého syna, především proto, že jí udal a její potrestání vyžadoval její bratr. Ministr Kartí uznal, že tento zákon je do značné míry v rozporu se súdánskou ústavou, která zaručuje soužití muslimů a křesťanů, a proto tu opakovaně vyjadřoval své přesvědčení, že rozsudek nebude nikdy vykonán, neboť v těchto případech vykonání takových rozsudků vždy zamezí odvolací soud.

Mariam byla vychovávána jako ortodoxní křesťanka svou matkou, kterou její muslimský manžel opustil brzy po narození dcery. Obhájci Daniela Waniho se nyní proti rozsudku již odvolali a rodina očekává, že odvolací soud rozsudek zruší právě s odvoláním na súdánskou ústavu. Soud si pro své rozhodnutí ještě vyžádal některé dokumenty,ale mluvčí súdánského ministerstva zahraničí již oznámil, že Mariam bude v nejbližších dnech z vězení propuštěna. Ovšem o den později, v neděli 1.června, se ohradilo Ministerstvo spravedlnosti s tím, že neexistuje žádný právní postup, podle něhož by mohla Mariam být propuštěna před rozhodnutím odvolacího soudu. Prezident nemůže žádnou svou případnou milostí zasahovat do probíhajícího soudního procesu a ministr zahraničí už vůbec žádnou takovou pravomoc nemá. Na Novinkách to asi poněkud popletli a z Ministerstva spravedlnosti a názoru soudu učinili prohlášení ministra zahraničí, který se však k případu vůbec nevyjádřil.

Krátce po porodu umožnily úřady zástupcům Národní sítě sudánských nevládek (NGOs) navštívit Mariam ve vězeňské nemocnici. Súdánští diplomaté mi poslali několik fotografií z této návštěvy, které přikládám bez jakéhokoliv komentáře. Podle těchto návštěvníků je prý Mariam ujistila, že nebyla spoutaná v řetězech a nekrvácela v nějaké údajné kleci. A prý požádala úřady, aby jí povolily návštěvy právě proto, aby mohla dementovat negativní zvěsti o jejím zacházení. Současně prý vyjádřila své přesvědčení, že bude brzy propuštěna na svobodu.

Dvacetiměsíční syn, který na žádost své matky je s ní ve vězení. >

Nechám na laskavém čtenáři, aby si sám vytvořil vlastní názor anebo -- stejně jako já -- počkal na další vývoj tohoto procesu, který na sebe jistě nenechá dlouho čekat.

Strávil jsem 20 let v britské emigraci aktivní obranou lidských a občanských práv českých a slovenských politických vězňů a zasazoval jsem se i o respektování těchto práv v celé východní a střední Evropě. Vždy jsem se hlásil k argumentu Charty 77, že lidská práva jsou univerzální a nedělitelná. To by nám samozřejmě nemělo bránit zajímat se i o kulturní, náboženské či historické zvyky a tradice v zemích, kde jsou tyto hodnoty zpochybňovány. Neměli bychom však přitom uplatňovat dvojí metr. Proč třeba hlasitě neprotestujeme proti ukamenování žen v Pakistánu nebo proti mrzačení a popravám v Saudské Arábii? Jistě ne proto, že jde o spojence našeho spojence.

Autor je mluvčí Společnosti pro rozvoj vztahů se Súdánem

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 30.5. 2014