Globální válka proti drogám je katastrofickým selháním

12. 5. 2014 / Daniel Veselý

Ekonomičtí experti pod záštitou LSE upozorňují na rozsáhlé negativní dopady globálního tažení proti drogám, včetně "vedlejších ztrát" v podobě desítek tisíc zbytečně zmařených životů, a přicházejí se zcela jinou strategií. Navrhují, aby byly finanční prostředky, jež jsou dosud vynakládány na násilnou a neúčinnou represivní politiku, prohibici apod., radikálním způsobem přesměrovány na efektivní strategie, kladoucí důraz na preventivní opatření, a do zdravotnictví, tedy na různé zdravotní programy, vývoj nových léčebných postupů a kúr atd.

Specialisté dále požadují, aby byly obecně vypracovávány zevrubné ekonomické analýzy a kazuistické studie, jejichž poznatky by předešly masivnímu plýtvání veřejných financí. K dosažení vytčeného cíle je samozřejmě nutné zapojit OSN a vlády jednotlivých zemí, argumentují odborníci.

Ve zprávě se můžeme dočíst, že represivní postupy v potírání obchodu s drogami vytvořily "bumerangovou metodou" černý trh s drogami s obratem 300 miliard dolarů ZDE. Také dramatické zvýšení násilností v zemích, jako jsou Mexiko, Kolumbie a Afghánistán, lze přičíst na vrub selhavší protidrogové kruciátě militarizací celých regionů.

Příklad Mexika: Desítky tisíc zabitých

V roce 2006 zahájila mexická vláda boj proti drogovým kartelům, a ta si do roku 2012, tedy za šest roků vlády prezidenta Felipe Calderóna, oficiálně vyžádala 60 000 obětí ZDE, včetně jednoho tisíce dětí a 67 novinářů. Některé odhady uvádějí dokonce 120 000 zabitých do roku 2013 ZDE, v to nepočítaje 27 000 nezvěstných. Smrtící spirála násilí spojená s touto téměř neznámou válkou vyhnala z domovů 1.6 milionu Mexičanů. Mexiko se tak suverénně stalo jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě.

Mimikry Bílého domu v Mexiku

Zatímco běžní Američané vnímají mexický konflikt čistě jako mexickou záležitost, Spojené státy v něj hrají zásadní roli. Američané jsou největšími spotřebiteli narkotik na světě s tím, že více než 90 procent kokainu na "trzích" ve Státech pochází právě z Mexika a navzdory zpackané válce proti drogám ZDE . Paradoxní je také fakt, že na válce proti drogám mexické kartely vydělávají nehorázné peníze. Podle oficiálních dokumentů americké vlády se jim podařilo zvýšit zisk z prodeje drog z 19 na 29 miliard dolarů ročně ZDE. Na jedné straně Bílý dům poskytl prezidentu Calderónovi a mexické armádě finanční pomoc ve výši 1.4 miliardy dolarů, přestože se mexická armáda dopouštěla a dopouští závažných zločinů, včetně vražd, mučení nebo únosů ZDE . Na druhé straně snadná koupě zbraní v USA díky laxním zákonům umožnila drogovým kartelům zaplavit Mexiko miliony zbraní (87 procent zbraní v Mexiku údajně pochází ze Států ZDE )

USA tak de facto "sytí" tragický konflikt v Mexiku ať již svým labužnictvím v mexickém kokainu, nebo objemnými zásilkami zbraní oběma stranám konfliktu, který si ročně vyžádá 10, či možná až 20 000 lidských životů.

Nyní se teprve ukáže, zda tlak odborné veřejnosti zdola prostřednictvím uvedené studie a dalších dlouhodobých aktivit dokáže barbarství války proti narkotikům alespoň uvést do veřejné debaty, redukovat, když ne vymýtit.

Vytisknout