Transfuze mladé krve starým myším odstranila důsledky stárnutí

5. 5. 2014

Vědci zjistili, že transfuze krve mladých myší starým myším vedla k regeneraci mozkových funkcí, síly svalů a výdrže. Vyplývá to ze tří samostatných analýs, zveřejněných v neděli. Mladá krev obsahuje chemické látky, které vedou k dramatickému omlazení starých organismů.

Transfuze mladé krve vedly k odstranění degenerace paměti, schopnosti se učit, mozkových funkcí, síly svalů a výdrže. Ve dvou analýzách vědci identifikovali jednu konkrétní chemickou látku, obsaženou v mladé krvi, která, jak se zdá, odstraňuje některé škody způsobené stárnutím.

I když všechny tři pokusy byly prováděny na myších, vědci jsou přesvědčeni, že obdobná omlazující terapie by měla fungovat i u lidí. Klinické zkoušky mají být zahájeny do tří až pěti let.

Bylo zjištěno, že krev z tří měsíc starých myší odstranila některé změny, způsobené stárnutím u osmnáct měsíců starých myší. U starých myší s mladou krví vznikly nové a silnější neurální spoje v podvěsku mozkovém. Osmáctiměsíční myš se považuje za věkově ekvivalentní sedmdesátiletému člověku.

Po transfuzi krevního plazmatu od mladých myší do starších myší došlo k jejich oživení. Staré myši s mladou krví dokázaly se orientovat ve vodním bludišti stejně dobře jako šestiměsíční myši a reagovaly tak aktivně jako tříměsíční myši v experimentu, který zkoumal, jak dobře si pamatují ohrožující prostředí.

Mladá krev dokáže odstranit poškození starého mozku, sdělil Saul Villeda, první autor jedné z těchto studií z University of San Francisco deníku Guardian. Avšak varoval, že zatím se všechno zkoumá pouze u myší. Bude teprve nutno ověřit, zda to funguje i u lidí.

Ve dvou dalších studiích vědců z Harvardské univerzity bylo dokázáno, že transfuze mladé krve oživily mozek a svaly starších myší. Chemické látky obsažené v mladé krvi podporovaly růst cév ve starém mozku, což zlepšilo oběh krve v něm. Také se zvýšil počet neurálních kmenových buněk, z nichž vznikají mozkové buňky. Staré myši s mladou krví měly zvýšenou schopnost čichu a dokázaly rozlišovat různé zápachy stejně dobře jako mladé myši.

Když byla starší krev dána mladým myším, došlo, k dramatickému snížení počtu neurálních kmenových buněk v jejich mozku.

Harvardské týmy dále dokázaly, že jsou schopny zkopírovat omlazovací vliv mladé krve injekcemi jediné krevní bílkoviny, nazvané GDF-11. Koncentrace GDF-11 v krvi starých myší klesá. Amy Wagers, hlavní autorka obou článků z Harvardu, argumentuje, že podobný přístup by zřejmě mohl být použit i u lidí.

"Ta bílkovina je totožná u myší i u lidí a je také přítomna v lidské krvi. Z naší předběžné analýzy vyplývá, že obdobným způsobem klesá s věkem její koncentrace i u lidí, takže její vliv bude zřejmě obdobný i u lidí," sdělila deníku Guardian.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 5.5. 2014