Jaké má Rusko právo požadovat federalizaci Ukrajiny?

1. 4. 2014 / Karel Dolejší

Bývalá strana exprezidenta Janukovyče, tj. Strana regionů, požaduje novou ústavu, která by definovala Ukrajinu jako unitární stát s decentralizací správy a financováním "zdola nahoru" - tedy "nejprve regiony, pak stát". Kdyby Rusko neanektovalo Krym a neoddělilo tak z masy bývalých Janukovyčových voličů téměř 2 000 000 duší, mohla strana s tímto programem příští volby hlasy rusky mluvícího obyvatelstva relativně snadno vyhrát. Takto je podobná možnost téměř vyloučena.

Ovšem ani Strana regionů nechce to, co teď kategoricky požaduje Moskva, jejíž tanky stojí na hranicích: Totiž federalizaci Ukrajiny.

Jakým právem Moskva žádá federalizaci, kterou na Ukrajině kromě jí sponzorovaných extrémistů nikdo nechce? Na základě tzv. Medveděvovy doktríny, která si pro Rusko nárokuje právo "bránit rusky mluvící obyvatelstvo v zahraničí"; de facto tedy na základě hrozby silou, jejíž použití v mezinárodních vztazích zakazuje Charta OSN. Rusko požaduje federalizaci Ukrajiny právem většího klacku.

Někteří "levicoví" komentátoři se mohou doslova přetrhnout v kritice neokoloniální mise Mezinárodního měnového fondu na Ukrajině, která vskutku může definitivně položit tamní ekonomiku; nicméně fakt, že Rusko vystupuje po vyčerpání vlastních ekonomických nátlakových prostředků, jež léta aplikovalo zcela bezskrupulózně, z pozice otevřené hrozby silou, to, zdá se, těmto lidem vůbec nestojí za vyjádření.

Pro případ, že by opět došlo k "nepochopení", opakuji: Kromě Moskvou sponzorovaných extrémistů typu doněckého Pavla Gubareva neexistuje politický subjekt na Ukrajině, který by požadoval federalizaci země. Požadavek federalizace je výhradně ruský diktát podpořený obklíčením Ukrajiny ruskými vojsky. Gunnar Magnusson ze švédské Kungl Krigsvetenskapsakademien mezinárodněpolitický proces, který se od tohoto diktátu odvíjí (proces, z nějž je kromě samotné Ukrajiny vyloučena také Evropská unie), právem označuje za "vzkříšení Mnichova". Finské letectvo kvůli krymské krizi zesílilo průzkumné operace nad Baltem; finští experti konstatují, že Rusko je na cestě od autoritářského systému k diktatuře a Putinovým cílem je vytvoření "light" verze SSSR.

USA vloni zrušily Monroeovu doktrínu, na jejímž základě si kdysi vynucovaly na latinskoamerických zemích politické požadavky a zasahovaly do jejich vnitropolitického vývoje. To, na co si dnes Spojené státy už v Latinské Americe netroufají, ale právě teď kategoricky požaduje Moskva v "blízkém zahraničí". Ukrajinu pokládá za zadní dvorek, na kterém bude práskat bičem, jak se jí zachce.

***

Je tomu rok, co deník Právo publikoval "zajímavý" rozhovor s předsedkyní ruské Rady federace Valentinou Matvijenkovou. Ta tehdy formulovala neuvěřitelným tónem kategorický požadavek: Tendr na Temelín musí prostě vyhrát Rusko, protože... kdybychom nevyhráli, zápas nebyl férový. Řádně probíhá zkrátka jen taková veřejná soutěž, ve které Rusko zvítězí, jiná nikoliv. To Rusko určuje pravidla řádné veřejné soutěže v ČR, nikoliv české úřady.

Který jiný zahraniční politik by si dovolil takovýmto nátlakovým způsobem ovlivňovat veřejnou soutěž v České republice? Jmenujte mi prosím jeden takový případ.

Je neskutečně naivní domnívat se, že to co se právě odehrává na Ukrajině Českou republiku nijak neohrožuje a ta proto může jednoduše pokračovat v "business as usual". Proti zákonu většího klacku se nelze bránit milými úsměvy, ani poníženými suplikami směrem na východ.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 1.4. 2014