Německo-izraelské vztahy procházejí historickou krizí

24. 2. 2014

Příští týden se kancléřka Merkelová a patnáct ministrů jejího kabinetu zúčastní největších dvoustranných konzultací s Izraelem. Děje se tak v rámci přípravy oslav padesátého výročí navázání diplomatických vztahů. Nicméně tato akce byla zastíněna zprávami o nejhorší krizi ve vzájemných vztazích od doby, kdy se Merkelová ujala úřadu. Nedávné šetření BBC ukázalo, že jen 14% má pozitivní názor na Izrael.

"Myslím, že německé veřejné mínění je ve skutečnosti horší, než co ukázal průzkum, protože Němci svůj názor veřejně nevyjadřují, bagatelizují ho," říká bývalý izraelský velvyslanec v Německu a EU Avi Primor. Důvodem je podle něj špatné svědomí spojené s nacistickou minulostí.

Zatímco názory Izraelců na Německo podle Primora po válce prošly pozitivním vývojem, s názory Němců na Izrael je to přesně naopak. Velvyslanec vede paralelu mezi požadavkem hnutí roku 1968, aby generace rodičů mluvila pravdu o nacistické minulosti, a požadavky, které dnes Němci adresují Izraelcům.

Současnou krizi vyvolala jasná neshoda ohledně izraelských osad na Západním břehu Jordnánu a v menší míře i postoje k řešení íránské jaderné krize.

Skutečný stav dvoustranných vztahů ilustrovala příhoda, při níž pravicoví poslanci Knesetu hněvivě reagovali na projev německého předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze. Ten hovořil o nerovném přístupu židovského a nežidovského obyvatelstva Izraele k vodě. Údaje, kterými v danou chvíli operoval, byly sice přehnané, avšak v principu je tvrzení, že existuje nerovnost v přístupu k vodě, věcně správné.

Německo je třetím největším obchodním partnerem Izraele, hned za USA a Čínou. Pokud se budou vztahy zhoršovat, může to podle Primora ovlivnit obchodní výměnu, jakkoliv se Izrael bez Německa neobejde.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Německo dnes
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 24.2. 2014