Západ se snaží omezit dopady ukrajinské krize, obává se reakce Moskvy

24. 2. 2014

Jako velký mezinárodní poražený po rozuzlení tříměsíčního dramatu má Kreml potenciál vytvořit ty nejhorší potíže, a to kvůli blízkosti Ukrajiny, jejím proruským afinitám na východě a jihu, a také závislosti na ruských dodávkách energetických surovin.

Sesazený prezident Janukovyč se v sobotu v noci objevil v televizním vysílání ze záznamu natočeného na neznámém místě. Tvrdil, že je stále prezidentem, a přirovnal protestující k nacistům, avšak v neděli dále ztrácel politickou podporu, když se od něj distancovalo vedení vlastní Strany regionů, podle nějž Ukrajinu "zradil" a vydával "zločinné rozkazy".

Západní lídři, zatímco vítají nečekaný zvrat v Kyjevě, se obávají rozpadu země a konfliktu mezi proruskými a prozápadními silami. Jistě budou vyvíjet tlak na vznik vlády, která bude co nejinkluzívnější.

Putin se zatím veřejně nevyjádřil k násilí na Ukrajině a Janukovyčovu útěku z hlavního města. Německá kancléřka Angela Merkelová mu v neděli telefonovala, aby se ujistila ohledně ruské reakce. Susan Riceová, poradkyně amerického prezidenta Baracka Obamy pro národní bezpečnost, varovala, že by se Moskva dopustila "vážného omylu", kdyby na Ukrajinu poslala vojenskou pomoc.

Analytici tvrdí, že Janukovyč se už netěší přízni Moskvy, avšak reakce Rusů je stále otevřenou otázkou. Také částečně závisí na tom, jak se bude nová ukrajinská vláda chovat. Jednou z prvních věcí, jimiž se parlament o víkendu zabýval, bylo zrušení zákona, který poskytoval ruštině v oblastech s velkým podílem rusky mluvícího obyvatelstva status druhého oficiálního jazyka. Pokud se nová vláda bude také snažit ukončit pronájem černomořské námořní základny v Sevastopolu ruské armádě, reakce Moskvy může být agresívnější.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout