O "sociálu" v komunistickém think-tanku

24. 2. 2014 / Miroslav Tejkl

V roce 2012 vydalo nakladatelství parlamentní Komunistické strany Čech a Moravy Futura pod názvem "K socialismu v 21. století" sborník příspěvků Centra strategických a teoretických studií (což je think-tank blízký KSČM).

Na úvod, v druhém příspěvku tohoto sborníku uvádí člen a gestor Centra Ing. Jiří Dolejš toto:

"V CSTS jsme se shodli, že i když sociální stát neřeší základní rozpor kapitalismu, přesto urovnává svými opatřeními cestu k budoucímu socialistickému vývoji. Je předstupněm, podmínkou cesty k modernímu socialismu. V nové době se pak formuje něco jako "sociál", tedy vztah založený na aktivním sebezhodnocování člověka -- v současné terminologii něco jako lidský kapitál. Sociální sféra v tomto pojetí není oblastí, které je pasívně závislé na přerozdělování, ale investiční příležitostí ..." (cit. Dílo, Futura, Praha 2012).

Přirovnání k lidskému kapitálu není sice úplně nejšťastnější, protože dochází takto k záměně kategorií odlišného stupně -- zejména v marxistické ekonomii, ale nejen v ní.

Lidský kapitál je pojem, který se už celkem vžil a je konvenčně používán k označení sekundárního výrobního faktoru neboli výrobní síly, vybudované v člověku nad elementárními schopnostmi člověka, podobně jako kapitálový statek např. stroj, je sekundární výrobní faktor nebo výrobní síla vytvořená v procesu výroby z primárního faktoru půdy (přírody).

A kapitál by pro marxisty měl být především reprodukující se, koloběžný společenský, výrobní vztah, mechanismus soukromého zhodnocování a prvotního rozdělování, který v jedné historické etapě vývoje civilizace dominuje, kdežto předtím za feudalismu a po kapitalismu by zřejmě dominovat v ekonomice a společnosti neměl -- i když (i kdyby) se zde mohl vyskytovat.

Podobně by to zřejmě mělo být s¨oním "sociálem" ...

-.-.-.-.-.-

Nicméně i takto pojatý Dolejšův postoj vyjadřuje určitý podle mého názoru velmi důležitý moment a jaksi velmi významnou "jednu stránku mince". Právě poslední "valenčíkovská" věta shora uvedeného výňatku o sociální sféře jako o terénu investičních příležitostí než oblasti přerozdělování o tom svědčí dostatečně jasně.

Tzv. lidský kapitál je jako výrobní síla zajímavý tím, že aktivním využíváním se místo spotřeby a opotřeby rozšiřuje, roste - a tedy se naturálně posiluje (ekvivalent zhodnocování).

Naopak nevyužíváním se "lidský kapitál" oslabuje a vyhasíná, protože i paměťové stopy -- i kdyby šlo o paměť motorickou či jinou -- informace, návyky atd. vyhasínají nevyužíváním schopností a kvalifikací ...

Proto by měl tzv. lidskému kapitálu prospívat takový dominující výrobní vztah a takový dominující mechanismus zhodnocování ve společnosti, kde jsou aktéři, výrobci vedeni a motivováni nikoli hlavně k maximalizaci zisku (natož k pozdněkapitalistickému vytloukání renty), ale k dostatečnému vytěžování pracovní síly, která se aplikací sebe sama takto zhodnocuje rozšiřováním svých schopností, kvalifikací, ale koneckonců i té tvořivosti, která by se měla posilovat - s počtem prvků potenciálu zkušeností, znalostí a informací -- a tedy i s růstem možností kombinací mezi rostoucím rozsahem takových prvků.

K tomu může docházet zejména tehdy, pokud ve společnosti dominuje takový mechanismus zhodnocování, kde je základním ekonomickým zákonem nikoli maximalizace zisku, ale vytížení kapacit. Poté, co vnější výuka, školní či jiná, výchova a výcvik odvedli svou práci, je naprosto nezodpovědným mrháním nechat kapacity vyhasínat v době, kdy právě ty lidské schopnosti hrají ve výrobních silách společnosti čím dál významnější roli ...

-.-.-.-.-.- Britský ekonom a člen Horní sněmovny Robert Skidelsky k tomu na stránkách www.project-syndicate.org říká v článku, který byl v týdeníku EKONOM č. 22/2013 na str. 38 uveřejněn pod názvem "Iluze úsporných opatření", následující slova:

"Marnotratností není dluh, ale snižování schodku, protože znamená (toto snižování schodku) mrhání dostupným lidským a fyzickým kapitálem (ano - Skidelsky skutečně už nepoužívá v dnešní době slovo "pokud", ale s ohledem na to, že konstatuje nikoli případnou potenciální podmíněnost, ale realitu, tak používá právě termín "protože" -- pozn. M. T.) ... Tváří v tvář volání pravice po ještě surovějších škrtech, by státníci, kteří se ostýchají veřejné výdaje posílit, projevili moudrost, kdyby alespoň její rady (tedy rady pravice -- pozn. M. T.) ignorovali."

(fachman se od jistého stupně znalostí v daném oboru rozvíjí tím, že se učí další prací při konferencích a konzultacích se sobě rovnými fachmany -- pokud k tomu dostává příležitost ...)

Vytisknout