PŘEČETLI JSME:

Proč Hořící keř není dobrý film

31. 1. 2014

Scénář mladého "objevu roku" Štěpána Hulíka svou schematičností místy připomíná školní cvičení. Hulík scénářem debutuje, při studiu se věnoval období normalizace, tudíž měl pro téma historickou průpravu. Postavy v jeho pojetí jsou však buď kladné, anebo záporné, málokterá z nich dokáže působit přesvědčivě, ze scénáře je také velmi cítit, že ho psal člověk, který tuto dobu sám neprožil. Rozporuplnost je energií, která by tomuto významnému momentu české historie slušela ze všeho nejvíc. Pokusy o vyvážení černobílého pohledu zde jsou, nevycházejí však z kořenů scénáře samotného, spíš působí, jako by byly aplikovány dodatečně. Agenti StB například sem tam dojatě zmíní své děti, abychom nezapomněli, že i oni mají lidské srdce.

Kateřina Nechvílová, zdroj: ZDE

Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Pátek 31.1. 2014