Evropská unie musí odpovědět na ruskou výzvu

30. 1. 2014

Byl to jeden z nejkratších summitů EU-Rusko - o málo víc než tříhodinová výměna proslovů na obecné úrovni a bez větších hmatatelných výsledků. Není překvapením, že vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem nyní přinášejí jen málo. Před rozhovory předseda Evropské rady Herman van Rompuy prohlásil, "Tento summit je příležitostí pro opravdovou společnou reflexi nad charakterem a směrem strategického partnerství EU-Rusko".

Zastaralá perspektiva Bruselu

Příčina této slabosti evropsko-ruských vztahů nevyrůstá z diferencí ohledně vízových předpisů nebo poplatků za lety nad Sibiří. Také výbušné události na Ukrajině jsou méně důvodem napětí, než výsledkem hlubšího problému, jenž nyní EU a Rusko rozděluje.

Putin staví Rusko do pozice velmoci, která chápe sebe samu jako součást rozsáhlého geopolitického mocenského boje, v němž soupeří také s EU. To je také kontext Putinovy domácí agendy. Poté co EU po léta připomínala Putinovi evropské hodnoty, Putin nyní obrátil hru svým ostře konzervativním bojem za tradiční morálku. Podle něj údajně přehnaná volnost a tolerance Evropy k sexuálním menšinám zrazuje křesťansko-evropské hodnoty.

Ruská eurasijská unie versus EU

Aby v budoucnosti obstála proti ekonomickým a politickým mocenským centrům EU, USA a Číny, ruská zahraniční politika se v posledních letech za Putina stále více obrací k postsovětskému regionu. Cílem je vytvořit Eurasijskou unii soustředěnou kolem Ruska, která obstojí v konkurenci s modelem integrace EU.

Přesně proto, že v evropském státě s druhou největší rozlohou kolidují dvě integrační agendy, se situace na Ukrajině v loňském roce stala natolik výbušnou. Ukrajina rozhodne o osudu Eurasijské unie, kterou Putin prosazuje. Bylo ze strany Bruselu naivně optimistické nemyslet na to, že Putin udělá cokoliv, co je v jeho silách, aby zabránil Ukrajině v podepsání asociační dohody s EU.

Bylo také od EU nedbalé vidět ukrajinského prezidenta Janukovyče, s jeho autoritativním stylem vládnutí, jako spolehlivého partnera pro takovou dohodu, zatímco si neuvědomila roli Ruska v širším politickém kontextu.

Pragmatismus místo konfrontace

Pro EU je výsledkem nejen selhávající politická strategie ohledně Ukrajiny. Její vztah s Ruskem je nyní plný rostoucího napětí a nedorozumění, které stále více protiřečí proklamovanému "strategickému partnerství". Mezitím sílící skupina uvnitř EU volá po konfrontačnějším přístupu k Rusku kvůli jeho zacházení se Sýrií, Ukrajinou a dalšími tématy.

Ale než dojde k nové studené válce, jež by patrně měla pro Evropu a Rusko dalekosáhlé a nepředvídané nevýhody, EU by měla vypracovat nový a pragmatičtější zahraničněpolitický přístup vůči sousedu na východě.

Evropská unie potřebuje redefinovat své strategické cíle v eurasijském regionu a odpovědět na ruskou výzvu v podobě Eurasijské unie. Strategie, která akceptuje konkurenci s ruskou Eurasijskou unií, zatímco současně v tomto rámci využívá příležitosti ke spolupráci s Ruskem, bude nakonec úspěšnější, než konfrontační strategie zrozená ze zklamání.

Zdroj v angličtině: ZDE

Vytisknout