Krize, která zasahuje mnoho zemí není pouze sociální, ekonomická či finanční. Jde o důsledky krize civilizace, a to v širším smyslu tohoto slova. Jinak řečeno, je to lidstvo samo, které se nachází v krizi. Ale v jaké krizi?

Lidstvo se ocitlo ve spirituální krizi. Hlavní náboženství vzniklá před staletími již neodpovídají na existenciální otázky, které si dnešní ženy a muži kladou. Jejich doktríny, ani jejich morální zásady se již nevyvíjejí, což vysvětluje, proč jsou stále častěji opouštěna a tím vytvářejí ohromné spirituální vakuum, jež se mnoho lidí již ani nesnaží zaplnit. Zároveň se v mnoha takzvaných rozvinutých zemích společnost stává více a více materialističtější, což podněcuje lidi k hledání štěstí v materiálním vlastnictví a nepřiměřené spotřebě. Tento trend významně posílil moc peněz a narušil jejich účel. Místo aby byly prostředkem, stávají se samoúčelnou věcí, kterou člověk rád vlastní jako takovou, i když sama o sobě je ničím.

Štěstí, po kterém lidské bytosti více či méně vědomě touží, se nachází v rovnováze mezi materiálnem a duchovnem, a nikoli ve vyloučení jednoho nebo druhého.

Zdroj: ZDE